Flirt, Butterfly Kiss, Insomnia – aneb vína, která jsou cool

Dobře zapamatovatelný název vína, potažmo originální provedení etikety, to jsou velmi výrazné prodejní faktory. Zejména vkategorii levných supermarketových vín, ale zdaleka nejen tam, se nechají konzumenti ovlivnit při výběru tím, co dobře vypadá nebo dobře zní. Obsah zadní etikety, který popisuje historii vinařství, složení vína nebo výrobní postupy, nebývá tak důležitý. A jaká že jména vín aktuálně frčí? Zajímavou a inspirativní sondou na toto téma je žebříček nejprodávanějších novinek vkategorii stolních vín na trhu v USA, který byl zveřejněn v magazínu Wines & Vines.

Žebříček 20 nejúspěšnějších novinek ukazuje několik zajímavých trendů. Tak vprvní řadě to na plné čáře vyhrávají jednoduše zapamatovatelné a odlišitelné názvy, které mají svinařstvím, výrobcem, apelací či dokonce vínem pramálo společného. Ať už jsou to vína s „exotickými“ názvy jako Pichlavá růže (Thorny Rose), Nespavost (Insomnia), Polibek motýla (Butterfly Kiss), Flirt nebo prosté provolání Ooh La La. Zaujmout, pobavit, šokovat. O tu to přesně běží. U některých vín a jejich názvů je také patrná orientace na ženského zákazníka (viz kompletní tabulka). Při pohledu na výše uvedený žebříček je zřejmý i další zajímavý posun, a sice odklon od tzv. „zvířecích vín“, tedy vín, která konzumenta lákají prostřednictvím vyobrazeného zvířete na etiketě. Vžebříčku najdeme snad jen Butterfly Kiss. Ve větší míře přitom vinaři začali zvířátka na etikety a do názvů vín implementovat zhruba před deseti lety, kdy svět poznal víno s názvem Yellow Tail.Legenda se zrodila vroce 2001, kdy byla australská vína spodobiznou klokana uvedena poprvé na trh. Vinařství Casella Wines, které velmi rychle opanovalo exportní trhy, nejen vSeverní Americe, již čtyři roky po svém založení prodávalo neskutečných osm milionů kartonů vín s klokanem. VUSA se víno rychle stalo nejprodávanější značkou. Vroce 2009 Yellow Tail tvořil celou pětinu australských vín prodávaných v zahraničí, jen vUSA se vína prodalo více než všech francouzských vín dohromady. Lahev sklokanem můžete koupit i u nás, za cenu něco kolem 150 Kč. Slávu Yellow Tail samozřejmě nelze vztahovat jen na vyvedenou etiketu sklokanem, to by asi kúspěchu nestačilo. Vína prostě oslovují velký počet zákazníků prostřednictvím kombinace nízké ceny a rozumné kvality. Jasně odlišitelná a líbivá etiketa je ovšem důležitou součástí této skládačky.Úspěch vinařství Casella Wines inspiroval další. Ostatně ruku na srdce, kdo zvás nikdy nepil vtuzemsku legendárního klokana Australian Bush? Zvířat vregálech ale najdete mnohem více, stačí se trochu porozhlédnout. Vté nejnižší kategorii je to například Medvědí krev, již jsem tu psal o vínu sžabákem na etiketě Arrogant Frog nebo tlustém hrochovi (Fat Bastard). Nedávno jsem si doma otevřel i celkem povedené americké Chardonnay od 14 Hands Wines, jehož etiketě dominují nespoutaní američtí oři. Tuzemští výrobci faunu na etikety angažují spíše výjimečně, i když výjimky potvrzující pravidlo se najdou.Například Znovín Znojmose svou řadou vín Lacerta Viridis (zelená ještěrka na etiketě), Víno Mikulov se známou řadou motýlových bolehlavů, Vinařství Kořínek svíny Apri skancem, nebo Víno Sýkora. To má na etiketách logicky opeřence stejného druhu.

Nejen zvířátka táhnou

Společnost AC Nielsen před lety zmapovala značky stolních vín, které byly úspěšně uvedeny na americký trh vletech 2003 až 2005 a zjistila, že z438 nových vín bylo hned 77 se zvířátky na etiketě, tedy necelá pětina. Vinařství prostě identifikovala fakt, že vcílové kategorii běžných konzumentů, existuje velmi výrazná skupina lidí, kteří se při koupi vína orientují na vína sdobře vypadajícími či dokonce zábavnými etiketami. Pokud nemám schopnosti vybrat víno podle předchozí zkušenosti či kvality, sahám po tom, co alespoň vypadá dobře. A právě zvířátko je jednou zmožností, i když ne jedinou.U nás, jak známo, vinaři práci setiketou trochu podceňují, výrazná většina etiket vín zMoravy a Čech dle mého názoru prostě nemá na to vystoupit zregálu a výrazněji zaháčkovat nerozhodnutého zákazníka. Schválně zkuste se projít před regálem některého tuzemského supermarketu, kreativita je tu ohrožených druhem. Někteří moravští vinaři jdou často trochu odlišnou a jednodušší cestou. Nesnaží se, aby jejich etiketa dobře vypadala, ale prostě zaplatí někoho, kdo dobře vypadá a toho na etiketu dají. Zcelebrit už „svá“ vína představil Karel Roden, Vojtěch Dyk, Jirka Kramol, Bolek Polívka nebo třeba Pavel Nedvěd. Princip je stejný a zpohledu vinaře je zapojení konkrétní osobnosti jistě větší sázka na jistotu, než hledat originální řešení ve spolupráci sgrafickým studiem a ještě navíc testovat případný úspěch či neúspěch zvoleného konceptu.A co ujeté názvy vín? Tady jsou tuzemští vinaři zatím spíše konzervativní. Zatím se, co se týká názvů vín dokáží odvázat zejména při pojmenovávání různých cuvée. I když…Jednoduchou modernu reprezentuje například řada vín Green a Pink od Arte Vini, či jejich vyšší řada vín pojmenovaná odrůdovými zkratkami. Vloňském roce představily Vinné sklepy Lechovice řadu vín Queer určenou homosexuálům. Že lze netradičními názvy cílit i na náročnější klientelu dokládá například Vinařství Dva duby svíny (Ex Opere Operato nebo Mille e Tree). Na nějakou skutečnou divočinu (Moravian Beast, Flame Božena, Arrogant Ladybug) si ale ještě asi počkáme. Já bych si klidně vsadil, že postupem času se začne vregálech přitvrzovat a tuzemští vinaři se začnou více snažit potenciál etiket využívat naplno. Když už to nebudou ujeté názvy vín, tak alespoň větší kreativita vgrafickém zpracování. Zatím to je takové…Jak to vidíte vy? Necháváte se při koupi vína alespoň někdy svést atraktivní etiketou či vtipným názvem? Které tuzemské vinařství má podle vás opravdu mimořádně vyvedenou etiketu? Máte rádi zvířátka na etiketách?