V módě prý letos letí zvonové kalhoty nebo kapsáče, v gastronomii zase flexitariánství. No a kdo delší dobu pozoruje tuzemskou vinnou scénu, nemůže si nevšimnout trendů i tam. Už tu byla vlna velkých bílých vín školených na sudech nebo doba, kdy se vinaři s nadšením pouštěli do výroby šumivého vína dělaného klasickou metodou i těch ve stylu Prosecca. Poslední roky to pak vypadalo, že kdo nemá ve sklepě nebo na zahradě vyhloubenou jámu a v ní qvevri, jako by ani nebyl. No a teď se zřejmě rozkřiklo, že v Praze a Brně frčí naturální vína, takže Rulandské šedé do lahví už jedině v oranžové. Příkladem budiž asi největší vinná podivnost, na kterou jsem zatím letos narazil – Oranžové víno Rulandské šedé 2018 Rodinná rezerva, suchý výběr z bobulí z Rodinného vinařství Jedlička.
Každé vinařství by mělo mít definovanou filozofii, co a jak chce dělat, jasně čitelný styl vín, ať už daný unikátním terroirem, osobností majitele či enologa nebo svou historií. Případně kombinací těchto faktorů. Pokusy zvládnout a lahvovat vše, co si trh žádá, většinou nekončí dobře. Ve víně podobně jako v jiných oborech platí, že méně je někdy více.
Styl vinařství a jeho sortiment se samozřejmě může v průběhu let vyvíjet. Větší či menší změnu v rodinných vinařstvích také často přináší nové vinařské generace. Najdeme také mnoho příkladů, kdy vinařství absolutně změnila svou koncepci, protože se jejich majitel či zakladatel tzv. ve vínech chvíli hledal, až se nakonec našel. Z mé oblíbené Itálie mohu zmínit například populární naturální vinařství COS nebo vinaře Josko Gravnera. V obou případech ve vinařstvích začínali s klasickými víny a sklepem plným barikových sudů, aby nakonec zazářili s víny vinifikovanými v amforách, s dlouhou macerací na slupkách.
U nás určitě kontinuálním vývojem prochází sortiment Milana Nestarce, poslední roky se proměňuje třeba styl vín z vinařství Krásná hora. Rozhodně ale nejde o nějakou revoluci, změnu, kterou by zákazníci těchto vinařství nepochopili, spíše je to přirozená evoluce a posun ve vnímání vín. Mimochodem zmíněná vinařství dnes patří mezi biodynamiky a hvězdy tuzemské scény naturálních vín. V této souvislosti nelze nezmínit, že s ohledem na nedostatečnou poptávku po těchto vínech u nás, se obě vinařství ve velkém musela přeorientovat na export na zahraniční trhy.
Oranžové sny
Česká republika má tedy daleko do nějakého masivního nárůstu popularity oranžových vín. Ano, jsou tu popularizátoři a ambasadoři této kategorie, ale stále se bavíme o relativně malé skupině vinných nadšenců, kteří si tento typ vín pravidelně dopřávají. Pokud vyrazíte na akce typu Praha pije víno nebo Bottled Alive v Táboře, není náhodou, že se tam po pár ročnících cítíte jako doma. Velkou část obličejů tu totiž potkáte každoročně.
Proč se některá velká konvenční vinařství pouštějí do produkce oranžových vín a zakopávání qvevri tedy vůbec nechápu. V údivu jsem před časem skončil, když na mne v supermarketu z regálu skočila sedmička Oranžového vína z vinařství Sedlecká vína. Proč? Komu? Běžný piják vína, který nakupuje své oblíbené láhve v supermarketu většinou neví, co je oranžové víno, komplikované pro něj bývá i klasické barikované bílé. Ten, kdo pije oranžády od Nestarce nebo Vajčnera, zase v životě nevytáhne kreditku, aby si koupil oranžové Rulandské šedé ze Sedlce.
Jak zapadá do filozofie Rodinného vinařství Jedlička z Bořetic jejich oranžové ve výběru z bobulí? Těžko říci. Na internetových stránkách vinařství najdete více než 40 produktů a při jejich rychlé prohlídce objevíte například UP Spritz, aromatizovaný vinný nápoj, prý připomínající známý Aperol Spritz. Dále perlivé víno z Frankovky, dvě demíčka, polosladkou Pálavu (nebo polosladký Veltlín) a také zmíněné Rulandské šedé v oranžové variantě.
Bez pochyby moje první oranžové víno v kategorii výběr z bobulí. Víno se zajímavou analytikou, bezcukerný extrakt 31,7 g/l, zbytkový cukr 0,1 g/l a zbytková kyselina 1,6 g/l! Kdo má rád výraznější vína, toho jistě potěší deklarovaný obsah alkoholu 14,5 %. Prostě oranžáda pěkně od podlahy! Na zadní etiketě se také dočtete, že víno bylo vyrobeno bez použití sýry, bez chemického školení i filtrace technologií známou již více než 8 tisíc let. A jelikož se na etiketě píše Rodinná rezerva, ve vinařství ho pořídíte za luxusních 420 Kč!
A jaké víno je? Těžké, utahané, bez energie, aromaticky i chuťově to prostě fakt není ono. Určitě se nepovažuji za největšího experta na oranžová vína v tuzemsku, nicméně ve stejný den jsem shodou okolností otevřel také báječné svěží víno Oranžový vlk 2020 ze slovenského vinařství Magula. Field blend různých odrůd jako Ryzlink vlašský, Tramín červený nebo Veltlínské zelené, víno zábavné, šťavnaté, s příjemnými 11 % alkoholu. Čisté, s příjemnou aromatikou peckového ovoce. Krásná ukázka toho, co milovníci naturálních vín vyhledávají a na těchto vínech oceňují. Pokud tedy máte na svém účtě přebytečné čtyři stovky a chcete je utratit za dobré oranžové víno, říkám lepší vlk ve skleničce než… No a pokud budete v Bořeticích a dostanete chuť na oranžové víno, určitě se zkuste zastavit ve vinařství Oty Ševčíka, nebo třeba vinařství Tři čtvrtě. Nebo si stejně jako já zajeďte příští víkend na Autentikfest do Mutěnic!
………………………………………………
Líbil se Vám tento příspěvek? Máte rádi blog Podkorkem? Můžete přispět na jeho další rozvoj. Více.
