Degustační místnost Velkého Vinografu na Senovážném náměstí se minulou středu naplnila do posledního místa už netradičně v 10 hodin dopoledne, nikoliv v podvečerních hodinách, jak bývá zvykem. Začalo tu totiž nové kolo čtyřměsíčního vzdělávacího programu Champagne Academy, pořádaného pod záštitou Asociace sommelierů ČR společností Moët Hennessy Czech Republic. Mezi pětadvacítkou profesionálů z oblasti gastronomie jsem zasedl i já. Cíl je jasný, intenzivněji se ponořit šampaňského světa a ochutnat u toho nějaká zajímavá vína!
O vínech z Champagne jste si tu zatím mohli přečíst spíše výjimečně. Důvod je prostý, daleko častěji se mi do skleničky dostane červené Brunello di Montalcino, Barolo, německý Riesling nebo rakouský veltlín, než šumivé šampaňské. Čas od času se naše cesty samozřejmě protnout, s kamarády jsme ročníkovým Champagne věnovali jednu z našich slepých degustací, mimořádné kvalitním osvěžením bylo loni v létě luxusní víno Rare 2008, o kterém tu byl speciální příspěvek a relativně nedávno jsem v rámci svého pracovního úvazku také začal s dovozem šampaňských vín z vinařství Vazart-Coquart, tedy menší rodinné firmy z Côte-des Blancs. Já a vína z Champagne ale máme zatím takový fyzický vztah bez výrazných emocí. Vždy se rádi vidíme, je to intenzivní, většinou hrozně dobré, ale zamilovaností či dokonce posedlostí bych to nenazýval.
Tak třeba se to během Champagne Academy změní, kde jinde taky, že jo. Během úvodního semináře pod vedením Markéty Zázvorkové a Ivo Dvořáka jsme stihli prolétnout historii regionu, místní terroir a dělení do podoblastí či klasifikaci jednotlivých vesnic. Nechyběla samozřejmě základní pravidla výroby nebo informace o nestandartních formátech lahví. Celkem dost témat na jedno dopoledne.
10 nejstarších šampaňských domů:
1729 – Ruinart
1730 – Chanoine
1734 – Forest-Fourneaux (Taittinger)
1743 – Moët & Chandon
1757 – Henri Abelé
1760 – Delamotte
1765 – Dubois Père et Fils
1772 – Clicquot
1785 – Heidsieck
1798 – Jacquesson
V rámci dalších sezení nás čeká téma odlišných stylů šampaňských vín, ročníková vína, královská kategorie prestižních vín nebo párování Champagne s jídlem. Součástí programu jsou samozřejmě také ochutnávky některých vín. Z první lekce je na místě vypíchnout zejména hodně suché minerální víno Extra Brut Extra Old 3 z vinařství Veuve Clicquot.
Docela překvapivě to ale nebylo jen o bublinách a měli jsme i několik vysloveně raritních vín. Konkrétně tiché růžové víno Morel Rosé des Riceys vyrobené z odrůdy Pinot noir a také tiché červené víno Confiance 2015 z vinařství Franck Pascal. Čistý Meunier z apelace Coteaux Champenois AOC, ze starých keřů, hodně rustikální, celkem divoký v projevu. V obou případech celkem zajímavá vína, která ale spíš potvrdila, že síla regionu Champagne je v jiné kategorii vín. Od Moëta jsme měli i destilát z vinných výlisků, tedy Marc de Champagne AOC.
Na hodnocení celého kurzu je samozřejmě ještě brzy, možná se za čas opět přihlásím s nějakými dojmy či degustačními zápisky. Celá sranda končí testem 22. června, tak snad neudělám ostudu. I když v případě tohoto kurzu by možná nebylo od věci propadnout a zopakovat si se skleničkou v ruce všechna vína znovu:). Jinak program je otevřen i pro „Champagne lovers“ mimo segment profesionálů, takže hlubokému poznávání světa luxusních bublinek brání snad jen omezená kapacita a poplatek v řádu několika tisíců Kč.
Každopádně pokud byste se chtěli pustit do studia regionu Champagne po vlastní ose, mohu doporučit dvě publikace o Champagne. V českém jazyce je to velkoryse zpracovaná kniha Bum! 75x Champagne od autorského dua Klára Vorlíčková a Kateřina Winterling Vorlíčková. Pokud nemáte problém s anglickým jazykem, tak hodně čtivě je napsána kniha Champagne od Petera Liema, kde kromě knihy dostanete i velkoformátově vytištěné mapy celého regionu a jeho podoblastí ze 40. let minulého století. Nádhera! Velmi vážně uvažuji, že kromě využití při studiu, si některou z nich nechám zarámovat na stěnu.
