Vysadili jsme 600 nových keřů Hibernalu, říká Jakub Šamšula

Duben, 19.04.2012 07:53

Vinařův rok tento týden pokračuje návštěvou Jakuba Šamšuly. Pokud jste zaznamenali minulý týden výpadek seriálu je to dáno tím, že zástupci Gotbergu nedodali podklady pro příspěvek. Dnes se tedy podíváme do vinic a sklepaVinařství Šamšula. Ovšem zazní i kritika Vinařské asociace a budou odhaleny sympatie kvínům jedné jihoevropské země.

Momentálně se vinice vinařství Šamšula pomalu probouzí ze zimního spánku. Panuje v nich poměrně chladné počasí, které zpožďuje rašení. „Musíme si uvědomit, že v České republice, která se nachází v severní vinohradnické oblasti, nám každý den, kdy réva z jara neraší, zkracuje vegetační období. Jsme totiž limitováni nepřízní počasí na podzim, kdy obvykle prší a může se objevit hniloba, takže sklizeň nejde posunout až do konce října,“ říká Jakub Šamšula.Mění se i odrůdová skladba vinic vinařství Šamšula. Uplynulý víkend bylo ve vinicích vysazeno (podsazeno) 600 keřů odrůdy Hibernal. „Loni na podzim jsme vyklučili Frankovku a nahradili ji perspektivnější odrůdou. Za tři roky se tedy můžete těšit na panenskou sklizeň,“ říká Jakub Šamšula a dodává: „Podsadili jsme také několik sazenic Pálavy, kterou jsme sadili v loňském a předloňském roce a vyvázali jsme téměř polovinu kmínků.“ Pálavy se tak bude vprodukci vinařství objevovat více a více.Vína zaktuální nabídky se prodávájí dobře, takže průběžně dochází kjejich lahvování. „Postupně vyčiříme a vyfiltrujeme naši lahvovací dávku od každé odrůdy a cca jednou za tři týdny lahvujeme minimálně tři odrůdy, které se v mezidobí vyprodaly,“ upřesňuje Jakub Šamšula. Vinařství registruje i několik nových zákazníků, vína do svého sortimentu zahrne několik nových vinoték a přibyla i privátní klientela. Zvín ročníku 2011 lze koupit například Ryzlink rýnský, Muškát moravský, Sauvignon, Chardonnay, Rulandské šedé, Pálavu nebo Hibernal. Muškát moravský je novinkou vprodukci vinařství. Co se týká nutných investic, započali ve vinařství se stavbou skladu hotových výrobků – klimatizované hala na lahve. Po jejím dokončení odpadne namáhavá práce čištění lahví před etiketováním, protože lahve jsou nyní uloženy ve sklepě, kde zajdou a oplesniví.A na závěr několik otázek pro Jakuba Šamšulu:

Jak vnímáte aktuální situaci kolem Vinařského fondu, sílící kritiku na neefektivní vynakládání prostředků z fondu? Jste spokojen stím, jak Vinařský fond vtuto chvíli funguje?

Vinařský fond, nebo-li marketingová agentura, funguje ve všech vinařských zemích, je to evropský standard. Proti vinařskému fondu bych nebojoval, funguje v mezích normy dobře. Spíše mi vadí projevy Vinařské asociace, která bez diskuze a jednání u kulatého stolu pouze zasílá kritiku do médií.

Co podle Vás tuzemské vinařství pro svůj další rozvoj ze strany asociací potažmo státu nejvíce potřebuje? Např. větší podporu podnikaná ze strany státu, lepší propagaci, změnu legislativy, vyšší kontrolu nelegálních dovozů apod.?

Po státu mimo Vinařského fondu žádnou podporu nežádám. Dobré moravské víno státní podporu nepotřebuje. Odmítám však navrhovanou devastaci moravských vinařů prostřednictvím spotřební daně, prosazovanou velmi chabými argumenty ministra Kalouska.Nelegální, nebo pololegální dovozy, označované za moravské víno, jsou dnes nejpalčivějším problémem. Zde však stačí zintenzivnit kontrolu SZPI u dovozců a prodejců sudového vína.

Podle statistik Svazu vinařů ČR dovoz vína loni činil 1,72 milionu hektolitrů., což je meziroční nárůst zhruba o 80 tisíc hektolitrů. Vnímáte nárůst dovozů jako problém? Jsou levná vína konkurencí?

Ne, dovoz nevnímám jako problém. Na trhu mají svou stabilní pozici kvalitní moravská jakostní a přívlastková vína. Vzhledem ke stop stavu ve výsadbě vinic a neustále stoupající spotřebě vína je rostoucí dovoz logický.

Jak lze vdelším časovém horizontu omezit dovozy? Mají se například tuzemští vinaři více tlačit do supermarketů, kde se prodává většina vín, nebo se snažit edukovat tuzemské konzumenty vín?

Dovozy není nutné omezovat a není nutné se tlačit do supermarketů. Všichni si musí uvědomit, že „Morava“ by měla skončit jako přívlastkové víno v lahvi a všechno, co je sudové, tedy musí být dovoz.

Italská vína tvořila hned 39 procent z celkového objemu dovezených vín. Když pomineme levné dovozy, jaká je podle Vás nejlepší italská vinařská oblast, potažmo italská vína? Dopřáváte si občas italská vína?

Oněch 39 procent z celkového objemu dovezených vín je zajisté většinově velmi levné víno, takže mě tohle množství neznepokojuje. Kvalitní víno z tohohle objemu tvoří jen zlomek. Velká červená italská vína mám nejraději hned po moravských. Velmi obdivuji Piemont a Toskánsko.Předchozí díly seriálu Vinařův rok sVinařstvím Šamšula:Jakub Šamšula jde do bariku a do chomoutu

Okomentovat:

*

Loading...