Vinařství a vína Libanonu

Únor, 24.02.2014 07:05

Minulý týden jsem absolvoval hned dvě degustační akce. Místo sledování prestižního hokejového utkání Česko – Slovensko jsem nejprve vúterý vyrazil do Vinografu za libanonskými víny, ve čtvrtek pak zavítal na ochutnávku vín ze slavného Bordeaux. Mnohem zajímavější, alespoň co se vín týče, nakonec byla překvapivě prvně jmenovaná akce. Jen se potvrdilo, že vína zLibanonu stále patří knedoceněným klenotům vinařského světa, které čekají na své znovuobjevení. Pokud máte rádi exotiku, nabízím dnes něco málo fakt o vinařské branži vtéto zemi a tipy na zajímavá vína a vinaře.

Možná trpím tradičními stereotypy, ale osobně mám Libanon spojený spředstavou nestabilní a nebezpečné země. Od začátku degustace se nás Tomáš Blahut, který vína zLibanonu do České republiky dováží, snažil přesvědčit o opaku. Dle jeho slov je Libanon relativně bezpečný stát s moderní a vzdělanou společností. Co se týká výroby vína, může se Libanon pyšnit historií oboru dlouhou devět tisíce let. Ačkoliv jsou v současnosti vína zLibanonu za hranicemi země jen málo známá, posledních dvacet let je ve znamení dynamického rozvoje místního vinařství. Do jisté míry se nabízí paralela se situací vČeské republice.Přes dlouhou tradici výroby vín existovala vroce 1991 vzemi jen čtyři vinařství. Důvodem byla zejména občanská válka, která vLibanonu vypukla v roce 1975. Kromě vlastních problémů trpí Libanon svou polohou vrámci blízkovýchodního regionu. Na hranicích sousedí se Sýrií a Izraelem a ovlivňuje ho tak situace vtěchto okolních zemích. Aktuálně se tak například potýká svelkým přílivem uprchlíků ze Sýrie. Obecně vzato je ale poslední čtvrtstoletí ve znamení již zmíněného vinařského rozmachu. Objevili se noví investoři a vinařství dnes vLibanonu funguje na čtyři desítky. Roční produkce místních firem dosahuje 10 milionu lahví, přičemž zhruba polovinu vín vypijí sami Libanonci, druhá polovina míří na export, zejména do Velké Británie. Hlavní vinařskou oblastí je údolí Bekaa, které se táhne mezi dvěma pohořími napříč Libanonem od severu kjihu. Většina vinic je vLibanonu vysazena ve vyšších nadmořských výškách (800 – 1700 metrů nad mořem), a to zejména sohledem na velmi horké počasí, které vzemi panuje vobdobí letních měsíců. Ztohoto pohledu se nabízí srovnání třeba sargentinským regionem Mendoza. Mezi dubnem a zářím vzemi spadne minimum srážek, ale réva často těží ze zásob, které si vytvořila na jaře ztajícího sněhu, dalším zdrojem vláhy jsou studny potažmo jiné zdroje podzemních vod. Půda vúdolí Bekaa je často na bázi vápence, s jílem nebo hlínou na povrchu, občas se spoustou kamenů a štěrku. Kromě hlavního vinařského regionu lze nalézt několik vinařství také vpobřežních oblastech na sever od hlavního města Bejrut.Co se týká odrůdového složení libanonských vinic, výrazně dnes dominují francouzské odrůdy. Je to dáno především skutečností, že počátky „moderního“ vinařství vLibanonu jsou spojeny spůsobením Jezuitů, kteří v19. století na území země vysazovaly révu pro potřeby svých klášterů. Nejprve vLibanonu převládaly „středomořské“ odrůdy oblíbené na jihu Francie, jako Grenache, Carignan, Mourvedre nebo Syrah, vposledních 20 letech je ve vinohradech doplnily populární Bordeaux odrůdy, jako Cabernet Sauvignon, Merlot, Cabernet Franc nebo Petit Verdot. Zbílých odrůd pak vLibanonu lze narazit na Chardonnay, Muscat, Sauvignon Blanc, Viognier nebo Sémillon. Ostatně fakt, že Libanon není jen o červených vínech, krásně potvrdila i degustace ve Vinografu, kde jsme mimo jiné ochutnali tři zajímavá bílá cuvée a dvě skvělá růžová vína. Celkem jsme si na degustaci představili šest libanonských vinařství, já se zastavím u pěti znich, protože červené Petit Noir 2009 zCave Kourum, základní ovocné víno sostřejším taninem mne příliš neoslovilo. I když se prý Tomáši Blahutovi sohledem na dostupnou cenu prodává zportfolia vůbec nejlépe.Nejstarším a největším vinařstvím současného Libanonu je

Chateau Ksara

. Bylo založeno roku 1857 jezuitskými mnichy, kteří ho také spravovali až do roku 1973. Specialitou vinařství jsou rozsáhlá sklepení zdob starověkého Říma, které byly objeveny roku 1898 a které dodnes slouží jako kvalitní místo pro archivaci vín zprodukce vinařství. Ostatně nejstarší lahev, kterou lze ve sklepeních Chateau Ksara najít je prý zroku 1918. Vinařství produkuje kolem tří milionů lahví ročně (tedy necelou třetinu produkce Libanonu), vportfoliu má širokou paletu odrůd (Cinsault, Carignan, Grenache, Syrah, Mourvèdre, Merlot, Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Petit Verdot, Gamay, Tempranillo, Muscat, Ugni Blanc, Sauvignon Blanc, Semillon nebo Chardonnay). Obhospodařuje kolem 350 hektarů vinic vúdolí Bekaa, podobně jako další libanonská vinařství nepoužívá ve vinohradech chemii, protože to vmístních podmínkách prostě není potřeba.

Château Ksara, Blanc de l’Observatoire 2012

Tahle bílá směska, kterou tvoří odrůdy Sauvignon blanc, Muscat a Clairette, byla hned prvím zavinovacích vzorkem celého večera. Hodně příjemné svěží pití, svýraznější aromatikou. Nechybí tóny hroznů, zralé broskve, lehké kořenitosti. Vústech lehčí, ovocné, sříznou kyselinou. Moc pěkně pitelné.

Château Ksara, Reserve du Couvent 2011

Červené cuvée odrůd Syrah, Cabernet Sauvignon a Cabernet Franc patřilo k těm nejlepším vínům celé degustace. Víno má světlejší rubínovou barvu, zajímavé a spíše decentní aroma. Červené bobulové ovoce, doplňuje černý rybíz nebo špetka máty. Na jazyku šťavnaté, elegantní, robustnější, ale nikterak přebarikované. Červené ovoce, něco zemitosti, delší dochuť. Tohle víno se moc dobře pije, po lahvi se určitě jen zapráší.Pokud je Chateau Ksara nejstarší a největší vinařství Libanonu, tak

Chateau Musar

je v současnosti zase asi nejslavnější. Vinařství založené roku 1930 ve sklepeních hradu Mzar dnes ročně vyrábí něco kolem 700000 lahví. Vinařství je certifikované jako organické od roku 2006, i když své postupy ve vinicích nemuselo pro získání certifikace nijak modifikovat. Hrozny jsou sbírány ručně, používají se pouze původní kvasinky, do vín se přidává minimum síry, vína nejsou filtrována ani čiřena. Vína z Chateau Musar jsou uváděna na trh až po pěti až sedmi letech a svůj pravý potenciál prý odhalují až zhruba po 15 letech.

Chateau Musar, Hochar Pere Et Fils 2007

Víno tvoří čtyři odrůdy, Cinsault 50 %, Grenache 20 %, Cabernet Sauvignon 20 %, Carignan 10 %. Víno má hodně zajímavé, zábavné a mnohovrstevnaté aroma, kořenité, se švestkou, lékořicí. V chuti je korpulentní, s živou kyselinou, energické,“dá se doslova kousat”. Pěkně uleželé, se zralým ovocem, kořenitostí, s dlouhou dochutí. Skvělé víno.

Chateau Musar, Rouge 2005

Tohle víno bylo poslední položkou degustace a jakýmsi vrcholem celého večera. Velni čisté a vyzrálé aroma, s dominantním červeným bobulovým ovocem, fialkami, zemitostí, to vše doplněné o příjemné animální tóny kůže. V ústech uhlazené, dlouhé, elegantní. Kombinace zralého ovoce, až likérové, s nádechem exotického koření. Dlouhá a krásná dochuť. Velké víno, které by si zasloužilo speciální příležitost. Dnes již devítileté je ve skvělé kondici a bezpochyby s dlouhým životem před sebou. Dalším vinařstvím, jehož vína jsme si na degustaci představili bylo

vinařství Ixsir

. To patří mezi nejmladší vinařství Libanonu, bylo založeno teprve v roce 2009. Od té doby se dle slov Tomáše Bahuta minimálně mezi Libanonci stalo hitem a jeho vína lze nalézt v řadě luxusních restaurací napříč touto zemí. Vinařství neleží v rámci údolí Bekaa, ale v horách poblíž města Batroun, tedy relativně blízko středomořského pobřeží. Moderní vinařství získalo v roce 2011 cenu CNN za jednu z “nejzelenějších staveb”, kterou získala jeho architektonicky zdařilá budova.

IXSIR, Altitude Blanc 2010

Směska odrůd Muscat, Viognier, Sauvignon a Sémillon. Víno má poměrně výraznou a zajímavou aromatiku jdoucí do zelených tónů, květin, lehce oxidativní. Nevšední a osobité. Vústech je víno až překvapivě střídmé, suché, nabízí kombinaci květinových a ovocných tónů. Svyšším alkoholem, ale dobře pitelné víno moderního střihu.

IXSIR, Rouge 2009

Cuvée odrůd Cabernet Sauvignon, Syrah, Caladoc a Tempranillo má pěknou rubínovou barvu. Aroma vína je džemové, stmavým bobulovým ovocem, až povidlové, se špetkou máty. Na jazyku působí víno nasládle, krémově, nechybí švestka a čokoládové tóny. Sud naštěstí vínu příliš nedominuje, víno se dobře pije, nepostrádá pěknou kyselinku a akurátní tanin. Působí vyzrále a harmonicky.Mezi hodně zajímavé patřily určitě i dva vzorky zbiodynamického vinařství

Domaine de Baal

. Malé vinařství hospodaří na nějakých 12 hektarech, osázeno má vtuto chvíli pět hektarů vinic a plánuje dosázet další tři. Zodrůd se zaměřuje na Cabernet Sauvignon, Merlot, Cabernet Franc, Syrah, Chardonnay nebo Sauvignon Blanc.

Domaine de Baal, Blanc 2010

Víno vyrobené z odrůd Sauvignon blanc a Chardonnay, v poměru 50 na 50 %. Víno má sytou žlutou barvu, aroma celkem decentní, nabízí citrusy, broskve, med nebo tóny dřeva. V chuti je hodně šťavnaté, plnější, s minerální dochutí. Hodně vydařený kousek, z trojice bílých vín mne na degustaci určitě oslovila tato směska nejvíce.

Domaine de Baal, Rouge 2009

Směska Cabernet Sauvignon. Syrah a Merlot. Víno tmavší rubínové barvy, aroma s tóny tmavého bobulového ovoce, švestky, povidel, lékořice, bohaté a krásné. Na jazyku zralé ovoce, džemové, exotické koření, v dochuti káva. Dlouhé a krásné víno. Degustační poznámky se ke konci akce zkracovaly, u tohoto vína jsem si poznamenal, že “v ústech doslova kopulují andělé”.Tři vína jsme na degustaci ochutnali také z vinařství

Domaine des Tourelles

. Další vinařství s dlouhou tradicí, bylo založeno jen 11 let po slavnějším Chateau Ksara. V tomot případě ale nestáli za vinařstvím Jezuité, nýbrž francouzský inženýr Francois Brun. Vinařství se tak stalo prvním soukromým na území Libanonu. Tři generace rodiny Brunů vinařství spravovala až do roku 2000, kdy bylo vinařství prodáno současným majitelům. Vinař Faouzi Issa vyznává tradiční postupy, takže při výrobě vín mimo jiné používá jen původní kvasinky z vinic a některá vína nechává zrát v betonových nádobách. Vinařství Domaine des Tourelles jako první získalo mezinárodní ceny pro libanonská vína, když v 90. letech 19. století získalo medaile v Londýně a Paříži.Hodně povedené bylo z produkce vinařství růžové víno

Rosé 2011

, což je směska čtyř odrůd (Syrah, Cabernet Sauvignon, Tempranillo a Cinsault). Příjemná aromatika sdominantními jahodami, na jazyku lehké, suché, svěží, skošíkem bobulového ovoce. Proti růžovému tohoto stylu nemám křivého slova. Zprodukce červených vín jsme nejprve ochutnali „základní“ Rouge 2011 (45 % Cabernet Sauvignon, 45 % Syrah, 10 % Cinsault), steplým aroma bobulového ovoce, malinami či třešněmi, na jazyku lehčí, nebarikované, čistě ovocné, slehce vystupujícím alkoholem. Celkem fajn pití, ale osobně mne příliš neoslovilo. Druhým červeným bylo Marquis de Bey 2009(Cabernet Sauvignon, Syrah), víno které zrálo 12 měsíců vamerickém dubu. O poznání koncentrovanější, nabízí výrazné tóny černého rybízu, ostružin, lesního ovoce. Vústech je víno plné, se zakulacenými taniny, svýraznější stopou sudu. Černý rybíz doplňují čokoládové tóny, kořenitost. Když ktomu připočítáme 14 % alkoholu, jednoznačně zkategorie těžká váha. Vína zLibanonu byla opravdu zajímavá, stejně jako povídání Tomáše Blahuta. Doporučuji něco zprodukce místních vinařů ochutnat, pokud jste dobrodružnější povahy, můžete sTomášem Blahutem vyrazit do Libanonu na některý zvinařských zájezdů, které do této země pravidelně organizuje. Fotografie: Tomáš Blahut, internetové stránky vinařství Domaine de Baal

2 komentáře:

Anonymous

25. February 2014 15:49

Tomáš je Blahut, ne Bahut….

podkorkem.net

25. February 2014 18:52

Díky za upozornění, omluva Tomaší Blahutovi!

Okomentovat:

*

Loading...