Vinařský fond? Chybí kreativita a tah na branku, říká Martin Procházka z Reisten

Zhruba po dvou měsících jsme zpět ve vinařství Reisten, abychom od Martina Procházky zjistili, co se od naší poslední návštěvy událo nového. Vnásledujícím příspěvku se ovšem dozvíte i to, jak Martin Procházka nazírá na současnou krizi kolem Vinařského fondu, kde vidí prostor pro zlepšení fungování státních institucí a jaké skvělé víno vposlední době ochutnal.

Ve vinicích už proběhl veškerý střih hroznů a vinic jsou připraveny na jaro. S ostříháním 140000 hlav tradičně ve vinařství pomáhají externí pracovníci. Během února vinaře vPavlově potrápilo počasí a prudké změny teplot, kdy takřka jarní dny střídaly tuhé mrazy. Podobně tomu bylo i na začátku března, nyní však už teploty naštěstí neklesají tak hluboko. „Toto období je vždy nejtěžší, protože brzké teplé dny mohou uspíšit pučení révy a následně může vše přemrznout. Letos to naštěstí zatím vypadá dobře,“ říká Martin Procházka.Co se týká kvality vín ročníku 2011, vypadá to, že ve vinařství Reisten panuje spokojenost. „Vína ročníku 2011 představují pro našeho sklepmistra docela příjemnou práci. Vzhledem kcharakteru ročníku a především nádhernému stavu hroznů, probíhá výroba vín vtakřka zrychleném režimu,“ vysvětluje Martin Procházka. Vína se nádherně čistí, není třeba je zbytečně dlouho nechávat na kvasnicích (jako například vročníku 2010 kvůli vysokým kyselinám) a celkově se snimi velmi dobře pracuje. Vsoučasné době jsou již všechna vína po prvních stáčkách a i když je ještě čeká několik měsíců vtancích, vypadají už jako hotové produkty.Začátkem roku vinařství Reisten uvedlo na trh zbývající vína ročníku 2010 z prémiové řady Maidenburg. Konkrétně šlo o Pinot Blanc Maidenburg a Pinot Gris Maidenburg. Pokud jste již měli možnost některé zuvedených vín ochutnat, podělte se snámi o výsledný dojem. Reisten nezapomíná ani na svou prezentaci stávající kolekce vín. Začátkem března se vněmeckém Düsseldorfu uskutečnil mezinárodní veletrh Prowein, kde Reisten prezentoval skolegy zLGL svá vína. „Je to již po několikáté, co jsme se na tomto veletrhu prezentovali, a stále cítíme vzrůstající zájem zahraničních obchodníků o moravská vína,“ popisuje aktuální zkušenost Martin Procházka. Pokud rádi kombinujete dobré víno a jídlo, můžete si vyrazit ochutnat vína Reisten do pražského hotelu Mandarin Oriental. Zástupci vinařství nakombinovali osm vín ze své produkce se sedmi pokrmy zmístní vyhlášené kuchyně a vytvořili čtyřchodové degustační menu spojené svinným bufetem. Servírovat se budou například ústřice, mořské plody a ryby v úpravách šéfkuchaře Jirky Štifta. Akce probíhá všechny březnové víkendy.Na závěr jsem ještě požádal Martina Procházku o zodpovězení několika otázek:

Jak vnímáte aktuální situaci kolem Vinařského fondu, sílící kritiku na neefektivní vynakládání prostředků z fondu? Jste spokojen stím, jak Vinařský fond vtuto chvíli funguje?

Sfungováním vinařského fondu nejsme úplně spokojeni, stejně jako sfungováním Národního vinařského centra. Určitě je spousta věcí, které by znašeho pohledu šly změnit, zefektivnit a především pohnout dopředu. Osobně se mi totiž zdá, že obě instituce trochu usnuly a nepracují na dalším vývoji. Když to porovnám sfungováním vinařských institucí např. vRakousku, je zde obrovský rozdíl. Především vkreativitě, aktivitě a tahu na branku. Kritizovat je ale velmi jednoduché, prakticky je to ale chyba nás vinařů, že stím sami něco neuděláme, že naše nároky jsou malé, případně nade vším mávneme rukou – i když jde o naše peníze. My vReistenu se alespoň snažíme využívat současných možností, podpory při přihlašování vín na mezinárodní soutěže, účast na mezinárodních veletrzích apod. – což považujeme za velmi důležité a přínosné. Toto ale bohužel drtivá většina vinařů nedělá a možná i proto má více důvodů ke kritice. Když to na druhou stranu porovnám se Slovenskem, zde nemají instituci žádnou a o účasti na mezinárodním veletrhu, či podpoře na soutěžích se jim může pouze zdát. Myslíme si ale, že je to především na diskuzi mezi námi vinaři a především naší vlastní aktivitě a tlaku na tyto instituce. Vždy je to však o domluvě.Co se týče současných aktivit Vinařské asociace – chápu rozhořčení všech signatářů a vmnohém snimi souhlasím. Nepovažuji však tuto cestu – tj. založení další organizace a „vzájemný boj“ – za tu nejlepší. Nakonec se to totiž všechno může obrátit proti nám všem a současné situace využijí všichni kritici zostatních „alkoholických“ odvětví ktomu, že oni žádné fondy a příspěvky od státu nemají apod. Nakonec nemusíme mít vůbec nic.

Předseda Svazu vinařů Jiří Sedlo se vzdal své funkce. Na co by se měl jeho nástupce vprvní řadě zaměřit?

Na změnu nazírání na Svaz vinařů jak ze strany veřejnosti, tak ze strany samotných vinařů. Musí to být člověk kreativní, snovými nápady a myšlenkami. Pokud to bude někdo ze současných „bafuňářů“, je jakákoliv snaha zbytečná. Musí umět komunikovat smédii, vystupovat před lidmi, prezentovat nás. Musí vnést trochu života do toho našeho vinařského „umírání“. Teprve pak možná dokáže něco pohnout dál, teprve pak má smysl takovýto svaz vůbec mít.

Co podle Vás tuzemské vinařství pro svůj další rozvoj ze strany asociací potažmo státu nejvíce potřebuje? Např. větší podporu podnikaná ze strany státu, lepší propagaci, změnu legislativy, vyšší kontrolu nelegálních dovozů apod.?

Především lepší kontrolu nelegálních dovozů – tj. kontrolu původu a kvality vína. Není prakticky možné, aby víno zMoravy stálo na regálu vobchodě méně než 70 Kč vč. DPH na 0,75 l. Pokud ano – je něco shnilého ve státě ČeskémJ. A především také jasné určení podmínek a principu vzniku apelačních oblastní vČR, jejich marketingová podpora a stím související i zatřídění konkrétních vinic či poloh do vyšších stupňů apelačního označení (např. Grand Cru, apod.).

Ochutnal jste vposlední době nějaké mimořádné víno, které se Vám vepsalo do paměti?

Rieslingy zvinařství Loewenstein zMosely – nádherná biodynamika na takřka holé skále, vína, která Vás posadí svou mineralitou a chuťovou explozí přímo na zadekJ.