Rulandské bílé od Michlovského a portské z Němčiček

Červenec, 25.07.2012 08:02

O víkendu jsem ochutnal dvě pěkná vína z Moravy. Dnešní příspěvek tedy žádný román, nýbrž poznámky k oběma povedeným vzorkům. Konkrétně jde o nazrálé Rulandské bílé od Michlovského a až překvapivě návykové moravské „portské“ víno Lokus, které má na svědomí Vinařský dvůr Jana Stávka.

Pravděpodobnost, že se na tomto blogu najde někdo, kdo ještě neslyšel o Miloši Michlovském či jeho firmě, je asi rovna téměř nule. I vína z produkce vinařství ochutnal snad téměř každý, však se s nimi také můžeme potkat na stránkách tuzemských časopisů o vínech, na všelijakých výstavách, v kdejaké vinotéce, online shopu nebo regále nejednoho supermarketu. Pan Michlovský to prostě valí frontálním útokem a přináší mu to ovoce. Respektive slušné prodeje a čas od času nějakou tu cenu, jako například Vinařství roku 2009.Své vinařství rodák z Hustopečí (1953) založil v roce 1993, takže ho lze v kontextu tuzemského vývoje označit již za tradiční podnik. Z počátku firma produkovala zejména vína určená pro zpracování na sekty a o dva roky později však začíná lahvovat to nejlepší ze své produkce. Postupně rozšiřoval Vinselekt Michlovský výrobu a dnes nabízí vína v několika produktových řadách (např. Harmony, Chateau Downia, Latitude 49 nebo Vinum Palaviense). Vinařství pěstuje vinnou révu na více jak 110 ha vinic ve velkopavlovické a mikulovské podoblasti, hlavně v okolí Pálavy. Za pozornost určitě stojí šlechtitelské aktivity pana Michlovského, v rámci kterých se věnuje problematice šlechtění odrůd révy vinné na rezistenci k biotickým (houbovým chorobám, škůdcům) a abiotickým činitelům (mrazu, suchu) a jejímu pěstování. Pokud by vás zajímalo více o panu Michlovském, přečtěte si rozhovor, který na tomto webu před časem vyšel. Ale teď již k ochutnanému vínu. Šlo o suché víno Pinot Blanc 2008, pozdní sběr, zakoupené v prodejně hypermarketu Interspar. Nicméně nejde o základní supermarketovou řadu, ale o víno, které je na webu výrobce označeno jako „Privátní archiv“, tedy výjimečný kousek pro domácí vinotéku či soukromý archiv. Mezi zákazníky Sparu každopádně zřejmě není dostatek znalců se soukromým archivem, protože víno bylo toho času ve slevové akci.Lahev je tradičního typu Bordeaux, v rámci zevnějšku upoutá spíše zajímavě pojatá „ručně psaná“ etiketa, která trochu připomíná vinětu Vladimíra Rašky, oceněnou v San Francisku. Nad etiketou medailička s titulem Prague Wine Champion, který uděluje časopis Vínorevue. Víno je ukryto v lahvi pomocí korkového uzávěru.Po přelití do skleničky se víno prezentovalo výraznou zlatavou barvou. Z počátku bylo víno zaražené jako prdík, ale po rozdýchání jeho aroma široce rozkvetlo. Opulentní vůně kandovaného ovoce subtropického původu, banány a výrazná stopa lískových ořechů. Trochu koncentrovanější by se dal tenhle Pinot lahvovat do flakónků od voňavek. V chuti je víno nazrálé, poměrně výrazné a příjemně pitelné díky akurátní kyselince. V tomto případě sedí označení „Privátní archiv“, protože víno po čtyřech letech na lahvivykazuje velmi slušnou kondici.Druhé víno má svůj původ v Němčičkách, konkrétně v místním Vinařském dvoře, který vede mladý vinařský talent Jan Stávek. Nedávno jsem o něm psal v rámci článku Mladé vinařské pušky. Historie Vinařského dvora sahá do roku 1929 a za jeho založením stojí pradědeček současného majitele. Ten vinařství provozuje od roku 1999. Co se týká produkce, jde o menší vinařství, které vyrábí ročně kolem 16 000 lahví, především speciálních vín. Vinař tím myslí zejména fortifikovaná vína, cuvée a roséčka. Podobnou cestou, jako jde Vinařský dvůr, tedy výrobou likérových vín vyráběných technologií portských vín, u nás příliš vinařů nejde. Možná bychom je na jedné ruce spočítali. Jedná se o technologii fortifikace (dolihování), kdy se do kvasícího hroznového moštu přidává jemný originální vinný destilát. Tím dojde k zastavení kvašení, a ve víně tak zůstane vysoký zbytek přírodního hroznového cukru. Jan Stávek se touto specializací podle svých slov chce odlišit od konkurence a nutno dodat, že se mu to zdárně daří.Já jsem ochutnal

Lokus červený 2009

připravený z odrůdy Cabrenet Moravia. Co se týká analytiky, tak alkohol 15,5 %, zbytkový cukr 67,2 g/l a kyseliny 4,4 g/l. Víno je ukryto v elegantní půllitrové lahvi, kterou zdobí placka informující o zařazení vína do Salonu vín ČR 2012.Já mám portská vína poměrně rád, takže jsem se na jejich tuzemskou variantu těšil a hned zkraje musím dodat, že jsem byl Lokusem příjemně překvapen. Víno má temnou nepropustnou barvu, po zakroužení ve sklence krásně slzí. Vůně vína je intenzivní a bohatá, primárně plná tmavého ovoce, černého rybízu, višní a koření. Chuť je dlouhá, kořenitá vyladěná jak Pražský komorní orchestr. Přes vysoký zbytkový cukr je víno radost pít, alkohol je moc pěkně zakomponován. Určitě to není masovka, kterou si budou Češi otvírat u fotbalu, ne každý u skleničky Lokusu radostí zapíská, ale mě se do chuti nádherně trefilo.

Okomentovat:

*

Loading...