Ročník na odpis

Leden, 10.01.2013 08:47

O tom, že počasí v loňském roce vinaře příliš nešetřilo, se toho už napsalo dost. U nás to nakonec nebylo tak hrozné, jako v některých jiných regionech Evropy. V posledních týdnech se tak začínají objevovat případy vinařství, zejména z Francie, která se rozhodla, že svá vína ročníku 2012 nebudou vůbec uvádět na trh. Konkrétně jde například o Chateau Rieussec, Chateau Hourtin-Ducasse nebo slavné Chateau d’Yquem. U nás Moravě to zatím letos na ročník “na odpis” nevypadá. Přesto jsem se několika tuzemských vinařů zeptal, který rok se v minulosti této charakteristice přiblížil nejvíce, a co by pro jejich vinařství potenciální výpadek jedné sezóny znamenal?

Ač se to může na první pohled zdát nepochopitelné, proč se někteří vinaři rozhodnou se zahodit rok úsilí, práce a investic, důvod je jednoduchý. Na silně konkurenčním trhu, jakým svět vína je, nechtějí prestižní vinařství zklamat své věrné zákazníky a naservírovat jim víno, o jehož kvalitách nejsou sami přesvědčeni. Konzistence značky je v dnešní době nesmírně cenná a stojí i za nějakou krátkodobou oběť. S ohledem na nekvalitní úrodu se k podobnému kroku v posledních týdnech odhodlalo například několik vinařů z oblasti Bordeaux. Ačkoliv již v půlce října “odpis” celého ročníku ohlásilo uznávané britské vinařství Nyetimber.Nyetimber je výrobce šumivých vín, který ročně vyprodukuje zhruba 400 000 lahví sektů. Vzhledem k vlhkému a studenému létu, které mělo loni neblahý vliv na vyzrávání hroznů, se Nyetimber rozhodl přistoupit k tomu nejrazantnějšímu kroku, a sice úplnému vynechání sklizně v roce 2012. Situace vyvolala o to větší emoce, že vinařství tvoří něco kolem 12 % produkce celé Velké Británie a za pár let, kdy by jinak byla vína uvedena na trh, tak vznikne na britském trhu slušná díra v nabídce.

Francouzi sčítají ztráty

Nedostatečnou kvalitu hroznů pro uvedení vín ročníku 2012 hlásí i 25 hektarové vinařství ze severního Médocu, Chateau Hourtin-Ducasse. V tuto chvíli se zvažuje pouze produkce růžového z odrůd Cabernet Franc a Cabernet Sauvignon, ale finální rozhodnutí zda prodávat či ne padne až po namíchání cuvée. Počasí vinařům nepřálo i v rámci apelace Sauternes, která je známá výrobou skvělých bílých sladkých vín. Hned dvě vinařství z tohoto regionu (Chateau Rieussec a Chateau d’Yquem) oznámila, že na trh nebudou uvádět vína ročníku 2012. V případě vinařství Chateau Rieussec podobná situace naposledy nastala v roce 1993. Na rozdíl od Nyetimber však finanční ztráta nebude taková, protože vinařství plánuje nalahvovat alespoň tzv. druhá vína, tedy vína nižší řady. Naopak Chateau d’Yquem nebude poprvé za dvacet let vína lahvovat vůbec. Že taková rozhodnutí nebývají lehká dokládá odhadovaná ztráta, na kterou tento krok vinařství přijde. Vinařství bude neuvedení vín ročníku 2012 stát něco kolem 25 milionů eur. A problémy hlásí například i další vinařství ze Sauternes – Chateau de Fargues, kde odepsali hned tři čtvrtiny hroznů. Fanoušci sladkých vín ovšem nemusí zoufat, někteří jiní vinaři z regionu vidí i přes složité podmínky kvalitu své produkce velmi optimisticky.

Částečné výpadky na Moravě

Můžeme se nekompromisního prohlášení o zrušení ročníku dočkat i od některé větší vinařské společnosti v České republice? U nás loni počasí pozlobilo vinaře zejména nečekanými mrazíky, které přišly v průběhu května a řada vinařů se tak nevyhnula odepsání části úrody. Vzhledem k tomu, že v druhé polovině roku byly podmínky pro révu velmi slušné, co neumrznulo pěkně dozrálo. Například Kobylské vinařství Čačík letos přišlo zhruba o třetinu hroznů a nepočítá třeba s produkcí vín odrůdy Cabernet Moravia. Ještě horší byl ale pro firmu rok 2008, kdy některé vinice zničily choroby. Tehdy fanoušci tohoto vinařství přišli o Veltlínské zelené, Svatovavřinecké nebo Ryzlink rýnský.Za asi nejhorší „porevoluční“ rok pak často vinaři označují ročník 2010. Ten byl velmi komplikovaný zejména s ohledem na modré hrozny. „V roce 2010, který byl vinohradnicky snad nejhorší a nejnáročnější na udržení kvality hroznů, jsme například vůbec nedělali náš známý Merlot. Ostatní produkce bílých vín byla snížena téměř o 40 %. Důvodem tohoto snížení bylo udržení kvality zbylých hroznů pro produkci bílých vín,“ říká Vladimíra Mrázová ze známého popického vinařství Sonberk. Podobnou zkušenost má i Miroslav Volařík. „Nejnáročnější rok byl v historii našeho vinařství rok 2010, ale díky kvalitní práci našich vinohradníků jsme sklidili zhruba 50 % úrody,“ říká majitel Vinařství Volařík. A třeba Jaroslav Osička z Velkých Bílovic dokonce zaznamenal ztráty více jak poloviny běžné produkce. Ale ani v tomto špatném roce se u vinařů nejednalo o kompletní škrtnutí ročníku.I takovou zkušenost ale tuzemští pamětníci mají. Někteří oslovení vinaři v souvislosti s „celonárodní katastrofou“ zmiňují nepřízeň počasí z 80. let 20. století. „Když jsem nastoupil po škole, řešil se zrovna ročník 1980, kdy hrozny na podzim zmrzly ještě před vyzráním. Zmrzly i rané odrůdy. Víno šlo pak velkou většinou na pálení,“ říká Pavel Vajčner, ředitel Znovínu Znojmo. A zimu na přelomu let 1984 a 1985 zase zmiňuje Jaroslav Osička: „Mrazy dosahovaly dlouhodobě teplot kolem -25°C. Vinice pomrzly i ve starém dřevě. Ten rok nebyla prakticky žádná sklizeň hroznů na celé Moravě.“Dnes je podobná situace přece jen o něco méně nepravděpodobná, i když nikdy neříkej nikdy. Příroda je mocná čarodějka. Ale počínaje pokročilými technologiemi či postupy, které dnes vinaři ve vinicích aplikují, přes odrůdovou pestrost až po pozvolné oteplování regionu, to vše i přes nepřízeň počasí zvyšuje možnost sklidit alespoň část úrody. „Že bychom odepsali celý rok? Tak špatný ročník snad ani nemůže být. Hlavně u nás jsme kvalitu ročníku téměř vyeliminovali péčí o vinohrad a kvalitou používaných technologií. V neposlední řadě máme větší variabilitu odrůd a typů produkovaných vín, zejména bílých,“ vysvětluje Vladimíra Mrázová ze Sonberku. Obecně přitom platí, že větší nejistotu ohledně budoucích výnosů podstupují vinaři, kteří ve svých vinohradech pracují bez používání chemické ochrany či jiných umělých preparátů, tedy výrobci organických či biodynamických vín.

Vypité sklepy

Druhá věc je, že řada vinařství v tuzemsku, která jsou stále většinou ve fázi rozvoje, investic a modernizací, by si na rozdíl od velkých francouzských chateaux často kompletní výpadek produkce prostě nemohla dovolit z ekonomického hlediska. „Pro naše malé rodinné vinařství by takový krok byl samozřejmě likvidační. Jsme začínající vinařství a veškeré tržby investujeme zpět do provozu, vinic nebo marketingu a jsme schopni pokrýt jen minimální ztráty,“ říká Petr Mokruša z vinařství Mutěnic S tím souvisí i fakt, že vinařství v Čechách a na Moravě také z pravidla nedisponují většími zásobami vín z předcházejících ročníků, kterými by si případně mohla vypomoci při výpadku produkce v jednom roce. Vína jsou často určena k střednědobé konzumaci a navíc je potřeba je co nejdříve zpeněžit, aby byly prostředky na další provoz či investice. Dle slov Vladimíry Mrázové by byl Sonberk schopen pokrýt maximálně 15% výpadek roční produkce ze zásob. Na tuzemské poměry nadstandardními rezervami pak disponuje Vinařství Volařík, které by dle svého majitele bylo schopno nahradit až 40 % roční výroby. Pokud vinaře postihne lokální nepřízeň matky přírody, nabízí se tuzemským producentům ještě jiná možnost. Na rozdíl od Francie, kde panuje přísný apelační systém, si naši vinaři v případě většího či menšího výpadku sklizně z vlastních vinic mohou vypomoci nákupem hroznů od jiných pěstitelů. Tím ovšem nemyslím dovozy hroznů ze zahraničí, což je bohužel smutná praxe některých velkovýrobců. Ale to je jiné téma…Co se počasí týče, dopadlo to loni na Moravě o něco veseleji než v některých jiných oblastech na západ od našich hranic. Letošní zima zatím na nějaké urputné mrazy také nevypadá, tak nezbývá než držet palec, aby to vydrželo. Jak trefně poznamenal Tomáš Čačík: „Ten nahoře to zařídil tak, že zemědělec nikdy nezbohatne, ale pokud je rozumný, tak ani nezkrachuje. Jeden katastrofální rok by měl přežít.“

Okomentovat:

*

Loading...