Letos je to už pět let, co tuzemský vinný rybník obohatily dva zcela nové druhy, a sice regionálně vymezená a certifikovaná vína s názvem VOC Modré hory a VOC Mikulov. Zatímco druhé jmenované VOC se nesetkalo u všech s vřelým přijetím, kritické hlasy se ozývaly zejména ohledně hned šesti povolených odrůd (Pálava, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Rulandské šedé a Rulandské modré), vinaři sdružení pod hlavičkou VOC Modré hory zvolili jasně vyprofilovanou cestu tří lokálně typických odrůd Frankovka, Modrý Portugal a Svatovavřinecké. Navzdory nedůvěře části vinných konzumentů vůči tuzemským červeným vínům tak ambiciózně vsadili čistě na modré odrůdy. A jak hodnotí první pětiletku VOC Modré hory předseda sdružení Jan Stávek, se dozvíte v dnešním příspěvku.
Ke sdružení VOC Modré hory mám tak trochu osobní vztah a určitě tomuto projektu fandím. I díky tomu, že jsem měl v roce 2013 možnost účastnit se organizovaného výletu, v rámci kterého jsme stihli během jednoho a půl dne navštívit hned sedm vinařství ze všech pěti obcí, které do VOC Modré hory patří. Byl to fajn víkend spousta červených a růžových vzorků, sem tam nějaké bílé a hlavně příjemní a fajn vinaři.
Sdružení aktuálně zahrnuje 16 vinařství (130 hektarů vinic) z pěti vinařských obcí, které jsou vzájemně historicky spjaty, jedná se o obce Bořetice, Kobylí, Němčičky, Velké Pavlovice, Vrbice. Autorem samotného názvu Modré hory, který tento region označuje, je zesnulý Prof. Vilém Kraus, CSc. Postavení tohoto VOC je oproti zbylým tuzemským sdružení podobného charakteru stále unikátní, protože se čistě zaměřuje na červená a růžová vína. V oficiálních materiálech VOC Modré hory se píše, že „vinaři regionu pečlivě a dlouho vybírali a zvolili z těch nejtradičnějších, momentálně nejpěstovanějších a nejpříhodnějších pro svůj region tři: Frankovku, Svatovavřinecké a Modrý Portugal.“
Z již zmíněného press tripu si také vybavuji, že se tehdy neoficiálně někteří vinaři vyjadřovali směrem k rozšíření či změně odrůdového složení VOC Modré hory. Co třeba André, Pinot noir? Šeptalo se i o připojení některé z bílých odrůd, jako Neuburské nebo Müller Thurgau. Každopádně povolená trojice odrůd zatím zůstává beze změny, podobně jako základní podmínky pro zatřiďování vín. Je to zejména:
Vína mohou být maximálně suchá a polosuchá,
cukernatost hroznů musí být minimálně 19 °NM,
ve vínech nesmí být dominantní tón barikového sudu,
vína musí být schválena na několika technologických degustacích a následně na oficiálním zatřiďování, na které dohlíží také starostové jednotlivých obcí a zástupci Ministerstva zemědělství,
červená vína mohou jít na trh nejdříve po 18měsíčním zrání.
Na osobní návštěvu vinařů VOC Modré hory tentokrát nebyl čas, tak jsem požádal výraznou osobnost sdružení a „růžového kouzelníka Moravy“ Jana Stávka, aby shrnul svůj pohled na to, kam za pět let VOC Modré hory pokročily, co se podařilo a jakým směrem uvažují do budoucna.
Jak hodnotíte prvních pět let fungování VOC Modré hory?
Prvních pět let fungování bylo spíše o neustálých administrativních kontrolách, dolaďování dokumentů apod. Myslím, že dnes už jsme s Ministerstvem zemědělství našli společnou řeč a je více času na rozvíjení vlastní identity. Jsem ale rád, že za tu dobu se nám podařil také obrovský kus práce v charakterizování a sjednocení stylu VOC vín u jednotlivých vinařů z Modrých hor.
Hodnotíte s odstupem času nastavené parametry VOC jako optimální? Uvažujete dodatečně o změnách?
Myslím, že jsme na začátku nastavili parametry dobře. V průběhu pěti let došlo pouze k drobným změnám, které naopak vedly k lepšímu, tedy ke zpřísnění podmínek. Například snížení hektarového výnosu nebo snížení zbytkového cukru. Jistě víte, že jsou od různých vinařů vyvíjeny různé tlaky na přidání dalších odrůd, ale zatím se nám tyto snahy daří odrážet. Největším přáním je přidání odrůdy André k našim třem tradičním. Dle mého názoru je ale tato odrůda časem ještě nevyzkoušená a navíc málokterý rok dozraje do dostatečné polyfenolické kvality. Vyžaduje opravdu dobré ročníky a ty nejlepší tratě. Pokud bychom se měli odrůdově rozšířit, tak bych volil raději variantu Pinot Noir nebo Merlot, který ač je v našich výsadbách nedlouho, dává dobře vyzrálé hrozny i v horších ročnících.
Nejčastěji zatříděnou odrůdou je Frankovka. Čím je dáno její výsadní postavení?
Jednak je hojně pěstovanou odrůdou a za druhé je oproti Modrému Portugalu a Svatovavřineckému pevnější a nejlépe vystihuje styl našich VOC. Myslím si, že je to modrá odrůda číslo jedna nejen u nás v Modrých horách, ale také na ostatní vhodné vinice Moravy. Vinaři ovšem musí pochopit, že tato odrůda opravdu vyžaduje mikrooxidaci při vyzrávání pro zjemnění tříslovin a tak je nutné ji pouštět opravdu nejdříve až po 18 měsících, tak jak to máme my ve stanovách. Svůj nejlepší charakter ukáže dobře udělaná Frankovka po třech letech zrání.
Jak se vyvíjí počet členů, přibrali jste nedávno nějaké nové členy, jednáte s některými vinaři?
Někdo odstoupil, někomu bylo pozastaveno členství, někoho jsme přibrali. Počet členů se pohybuje v počtu 15 až 18. Myslím, že je to pro našich 5 obcí dostatečné množství, i když máme v hledáčku pár vinařů, které bychom do spolku přizvali velmi rádi.
Byl ročník 2014 nejhorší, co se počtu zatříděných vín týče? Jak řešíte v takovém případě kontinuitu dodávek vín VOC?
Ano, ročník 2014 byl skutečně nejhorší. Bylo zatříděno jak málo rosé vín, tak myslím, žádné červené víno a podle slov kolegů vinařů snad ani červené jako VOC zatřiďovat nebudou. Byl to ročník, který na červená vína skutečně dobrý nebyl a pokud vinař chtěl vyrobit atraktivní červené, tak často musel pracovat s preparáty na zvýšení polyfenolické struktury, což máme u nás ve VOC zakázané. Našich VOC vín je každý rok málo, takže pokud najednou víno nebude, tak se jedná o běžný stav. Vína jsou po puštění na trh často vyprodána velmi brzy, takže si obchodníci zvykli, že nemohou počítat se stabilními dodávkami.
Jaká je úspěšnost zatříděných vzorků oproti počtu předložených vzorků komisi?
Většinou to bývá tak polovina až dvě třetiny vín, které zatříděním projdou. Jsem osobně rád, že už dnes do finálního kola zatřiďování vinaři neposílají nějaké kontroverzní vzorky a že už jde spíše jen o preference degustátorů, kteří anonymně vína vybírají a předložené víno jim stylově sedí nebo nesedí na VOC MODRÉ HORY.
Jaké je podle Vás obecné povědomí o vínech VOC v České republice? Myslíte, že značka VOC skutečně představuje punc garance typického a zároveň kvalitního vína?
Povědomí o VOC vínech v ČR stále roste a myslím, že už teď začíná být na dobré úrovni. Bezesporu jsou VOC vína jediná kolkovaná vína, tzn. vína s garantovaných původem. Slovo kvalita si každý vysvětluje jinak. Podle mého názoru produkují všechna VOC kvalitní vína, otázkou je, jak moc jsou tato vína stylově vyhraněná. To je také faktor, proč je VOC pod častou kritikou. Ale to je typická česká vlastnost. Když není nějaký vinař do systému VOC zapojený, tak jej automaticky kritizuje. Bude tomu tak stále, dokud se označení VOC nerozšíří na celou viniční plochu ČR a zároveň jeho používání nařídí zákonem.
Jací zákazníci podle Vás dávají přednost vínu označení VOC před jiným vínem stejného vinaře, které klasifikaci nemá?
Podle mých zkušeností VOC vína nakupují hlavně poučení konzumenti nebo vínomilci, kteří mají velký přehled v produkci ČR a dokáží ocenit regionální specificitu. VOC vína asi zřejmě nemá cenu zatím prodávat v supermarketech, kde je klientela postavená zatím na germánském systému, tzn. zajímá je odrůda, přívlastek, množství alkoholu a cena.
Jak bylo avizováno v úvodu příspěvku, tak kromě VOC Modré hory slaví první pětiletku také VOC Mikulov. Původně jsem příspěvek zvažoval tedy pojmout jako bilanci obou těchto sdružení, nicméně předseda VOC Mikulov Petr Marcinčák se omluvil kvůli práci ve vinařství a nedostatku času a na mé dotazy zaslal odpovědi formou krátkých hesel. A moc informací nenabízí ani internetové stránky sdružení, kde najdete naposled aktuality z května 2014 a jednu „novinku“ z dubna 2015. Minimálně lze tedy říci, že komunikace není silnou stránkou VOC Mikulov, ale o to víc se to určitě dohání ve vinohradech a ani toto VOC se nemusí bát o svou budoucnost.
