Velká řada vinařství má ve svém názvu slovo „rodinné“, a ještě větší počet vinařů svou firmu tímto výrazem charakterizuje. Do fungování vinařství tak vřadě případů bývají zapojeni všichni rodinní příslušníci, včetně manželek a partnerek vinařů. Oslovil jsem některé tuzemské vinaře, abych se o rolích jejich „prvních dam“ dozvěděl více. Do jaké míry jsou zapojeny do chodu vinařství? Co mají na starost a mohla by vůbec vinařství bez nich fungovat?
Manželé PlačkoviSvět vína je historicky mužským světem. Dominance jednoho pohlaví vrámci vinařských firem přetrvává dodnes. Počet žen vinařek a chlapů vinařů stále zdaleka není vyrovnán. Ostatně stačí se podívat, jaká je situace u nás. Schválně, zkuste si spočítat, kolik tuzemských vinařek se vám spontánně vybaví? Napočítáte je na prstech jedné ruky nebo se dostanete na počet přes 10? Já se přiznám, že tuto metu nezdolám.Neznamená to, že by ovšem ženy nehrály ve fungování tuzemských vinařství významnou roli. Jen prostě nejsou tolik na očích, jako jejich manželé či partneři – vinaři či ředitelé vinařských firem. Pojďme se pod pokličku rodinného vinařského života podívat. Své soukromí vám odhalí Pavel Vajčner (Znovín Znojmo), Vladimír Tetur (Vinařství Tetur), Petr Mokruša (Vinařství Mokruša), Filip Mlýnek (enolog Vinařství Volařík, Vinařský dvůr u Mlýnků), Hana Plačková (Vinařství Jan Plaček) a Jan Koubek (MikroVinařství).A vezmeme to všechno hezky od začátku. Kde a jak si vinaři hledají své budoucí manželky? Dámy zpozorněte, kdybyste se chtěly jednou provdat za majitele vinařské firmy, tady je návod. Oslovení vinaři potvrzují, že vjejich případě při seznámení téměř vždy hrálo roli pivo….kecám, teda vlastně víno:). „S manželkou jsme se seznámili na rekreaci tzv. podnikové dovolené Vinařských závodů Znojmo a Velké Pavlovice. Manželka pochází zVelkých Pavlovic, já ze Šatova u Znojma. Na rekreaci vBulharsku při víně došlo také kseznámení,“ prozrazuje Pavel Vajčner ze Znovínu. 
Manželé TeturoviA že víno sbližuje a je doslova rituálním seznamovacím nápojem, potvrzují i Filip Mlýnek a Vladimír Tetur. „U nás ve velkých Bílovicích se vše točí kolem lidových tradic – hodů, vinohradů, vína. Není tedy divu, že jsem se s manželkou seznámil někdy kolem půlnoci, kdy jsem šel ze sklepa a manželka z vinárny. Jiskra přeskočila už dřív, ale naplno začalo jiskřit až při tomto „náhodném“ setkání,“ vzpomíná Vladimír Tetur. „Jelikož manželka pochází ze stejné rodné vsi, znali jsme se již od mládí z dob, kdy se kradly rodičům klíče od sklepa a chodilo se na tajňáka popíjet,“ dodává Filip Mlýnek zvinařství Volařík. Bezstarostná zamilovanost, neustále plné sklenice vína a procházky po vinohradech. Člověku se chce závidět jen při té představě. Ale každá legrace jednou končí a tak se naši vinaři museli postupem času zabývat otázkou, zda a jak zapojit svou vyvolenou do chodu vinařské firmy. Jelikož se pohybujeme vkraji, kde se víno vyrábí snad vkaždé rodině, nebylo ve většině případů začlenění partnerek do chodu vinařství nerozlousknutelným oříškem. „Vzhledem ktomu, že manželčini rodiče měli také vinohrad a vinný sklep, nebylo pro ni zapojení do vinařství nic nového. Byla doma nejstarším sourozencem a tak ve vinici absolvovala většinu prací,“ říká Petr Mokruša, který své vinařství provozuje vobci Mutěnice. Většinou vinaři o procesu zapojování manželek mluví jako o „přirozeném“ nebo „plynulém“ procesu. I když objevují se i výjimky, které potvrzují pravidlo. „Moje manželka ze začátku vinaření sice tolerovala, ale žádné nadšení pro to neměla. Až postupem času zjistila, že mne neodradí a že vinařit má vsobě více pozitiv. Pozvolna mi tedy začala pomáhat ve vinici,“ říká Jan Koubek.
Manželky, práce všeho druhu
Hana Plačková je vystudovaná zdravotní sestra se specializovaném zaměřením na psychiatrii. Po škole nastoupila do zaměstnání a pracovala jako zdravotní sestra na mužském uzavřeném oddělení. Její manžel, Jan Plaček, vté době již začal oficiálně vinařit na pronajatých a částečně i vlastních vinicích. „Já jako zdravotní sestra jsem pracovala na směny a 12-hodinový pracovní úvazek, ale postupně jsem mu začala pomáhat ve vinařství. Jednoduše jsem chtěla být sním a jinak to moc nešlo. Pracovala jsem ve vinicích a zařizovala, co je třeba. Po otěhotnění jsem zůstala pracovat doma. Bylo to složité vyrovnat stím, že škola kterou jsem studovala, byla vcelku zbytečná. Při mateřské jsem převzala zcela po manželovi prodej vína. Tato činnost vnašem rodinném vinařství mi zůstala nadále a na to se nakupovali další a další věci spojené sprodejem, komunikací se zákazníky, propagací vína až po účetní věci a chodu vinařství,“ popisuje svůj proces postupného začleňování do chodu vinařství Hana Plačková.
Manželé MokrušoviZnovín Znojmo byl založen vroce 1992. „Manželka Jarka začala doslova „na koleně“ vHodonicích se zásilkovou službou vín, a to už vroce 1993. Postupně se rozrůstala, až vroce 2000 jsme tuto službu a tedy i manželku přemístili do Znojma do Louckého kláštera, kde se tento způsob distribuce vína dále rozvíjel,“ vysvětluje Pavel Vajčner. A právě obchod, distribuce či kontakt se zákazníky jsou činnosti, které svým manželkám vinaři nejčastěji vrámci vinařství svěřují. Logicky využívají ženský cit pro komunikaci, schopnost organizovat více věcí najednou nebo smysl pro pořádek. „Kromě práce ve vinici má manželka na starosti, realizaci objednávek tzn. adjustaci vín, vychystání zboží, objednávku dopravy, fakturaci. Dále se stará o odbyt, pečuje o stávající zákazníky, vyhledává nové a také eviduje a kontroluje účetní doklady,“popisuje širokou škálu funkcí své manželky Ivety Petr Mokruša. Podobný stav je více méně i ve vinařství Tetur: „Manželka se podílí se na vedení firmy, zastává funkci účetní, stará se o prodej vína vpodnikové prodejně a zastává veškeré kancelářské a administrativní práce.
Manželé VajčneroviAčkoliv si vinaři samotnou výrobu vína většinou nechávají pod vlastní taktovkou, když je potřeba, mohou se na svou partnerku spolehnout. „Moje manželka je všestranný člověk, umí v podstatě vše, co umím já. Je schopna mě zastoupit jak při lisování hroznů, tak při prodeji vína. Ze začátku to bylo pro ni těžké, jelikož nepochází z vinařské rodiny, ale nakonec byla do všeho tak nějak donucena,“ vysvětluje své demokratické postupy Filip Mlýnek. „Moje manželka má sice omezenou zdravotní způsobilost, ale vrámci svých možnosti mi pomáhá se zelenými pracemi a při vinobraní. Ve sklepě funguje občas jako poradce, když potřebuji přechutnat mladá vína a potřebuji slyšet i jiný názor,“ dodává Jan Koubek.
Odlišný pohled na vína
Při hodnocení vyprodukovaných vín vinaři především oceňují „odlišný“ ženský pohled na vína, který se od toho mužského vněkterých ohledech liší a který přináší zajímavou zpětnou vazbu či inspiraci. „Říká se, že ženy jsou vnímavější a mají vytříbenější čichové a chuťové receptory než muži. Moje manželka sice někdy nedokáže své vjemy správně pojmenovat, ale dokáže rozeznat jemné nuance, které by mi mohly uniknout. Proto hlavně mladá vína vždy degustujeme spolu,“ popisuje běžnou praxi ze svého vinařství Petr Mokruša. A podobně to vidí i Pavel Vajčner: „Postřehy žen obecně jsou velmi důležité. Řeknou o víně, co si myslí přímočaře. Muži se obvykle snaží o víně více diskutovat, což ale také není špatné. Ženy na takové diskuse nemají tolik času.“
Marcela KoubkováManželky ovšem díky svému kontaktu se zákazníky mohou přinášet i důležitou zpětnou vazbu zvenčí. „Téměř vždy si vína chutnáme spolu a na rovinu říkáme svůj názor. Je pravda, že názor řeknu, někdy se podle něho manžel řídí někdy si to udělá po svém, ale to patří kvěci. Na výrobě vína se domlouváme společně. Protože zase já komunikuji skoncovými zákazníky, majiteli vinoték, restaurací a lidmi kteří naše víno pijí. Vím co chtějí, jaké víno, tyto informace předávám manželovi,“ říká Hana Plačková. Zvýpovědí vinařů společná práce na vinařství vypadá snad až příliš idylicky. Nějaké problémy plynoucí zprolínání osobního a pracovního života vinaři nepřipouští. Když už dojde na nějaké konfrontace názorů, většinou to vyplývá zodlišnosti funkcí, které manželské páry ve vinařství vykonávají. Vzhledem ktomu, že manželky se spíše starají obchod nebo propagaci vín, mají logicky třeba odlišný pohled na potřebné investice. Vinař by je rád viděl směrem do výroby, obchodník směrem do propagace. Spolupracující manželské páry se samozřejmě občas nevyhnout tomu, že si vědomky či nevědomky práci tahají i domů. „Negativní je, že stále i doma od rána do večera tzv. pracujeme. Pro firmu je to určitě dobře. Na druhé straně společné téma dá oběma stranám i jakési uvolnění, zbavení se problémů a je naopak zdrojem spousty nápadů,“ odpovídá ktomuto tématu Pavel Vajčner.
Dát si každý den do řepy
Každopádně víno je shodně pro všechny oslovené nejen prací, ale samozřejmě i koníčkem, zdrojem inspirace, tématem společných diskuzí a nezbytnou součástí osobního života. „No abych pravdu řekl, každý den si dáme trošku do řepy. Doma je neustále rozdělaných od 6 do 10 lahví a tak nějak to pomaličku popíjíme. Jde o každodenní degustaci. Samozřejmě ne vždy se všechny lahve vypijí za jeden den,“ popisuje společnou lásku k vínu Filip Mlýnek. A rodinnou praxi vpodobě každodenního společného ochutnávání vín potvrzuje i Vladimír Tetur: „Víno u nás doma? To je radost i starost, koníček i práce, požehnání i prokletí. Provází nás neustále. Doma je u nás víno na stole každý den. Porovnáváme různé způsoby dekantace, velikost a typ skleniček a pozorujeme, jak se víno otevírá, jak chutná hned po otevření nebo na druhý den.“ Víno je také vřadě případů tématem společných dovolených. Poznávání vinařských regionů a vín vnich produkovaných je tradiční kratochvílí vinařských párů. 
Iveta MokrušováNo a jaká vína vlastně nejvíce lahodí vytříbeným chutím prvních dam moravských vinařů? Iveta Mokrušová, dle slov svého manžela nejraději vyhledává suchá bílá vína odrůd Ryzlink vlašský, Aurelius, Sauvignon nebo Rulandské šedé, suchá růžová a lehčí červená vína jako Modrý Portugal nebo Dornfelder. U Jarky Vajčnerové většinou vítězí Ryzlink rýnský nebo Veltlínské zelené. V červených pak Zweigeltrebe nebo Rulandské modré. Většinou ze Znovínu Znojmo. „Jelikož moje manželka žila za mého studia se mnou v Německu , propila se do suchých vín. Její nejoblíbenější odrůda je Ryzlink rýnský. Zaplať pánbůh,“ říká Filip Mlýnek.Marcela Koubková, manželka Jana Koubka má obecně ráda dobrá vína, ale nejraději asi rulandské odrůdy a ryzlinky. Hana Plačková má dle svých slov nejdraději vína červená, mladá svěží a hlavně suchá vína. Přes teplé období se hodně naučila pít vína svěží vychlazená rosé a klarety. Ale nepohrdne ani dobrým suchým bílým vínem. „Vlastně se dá říct, že piju všechny vína. Ale když si můžu vybrat dám dvojku dobrého moravského červeného,“ dodává. Manželé Vladimír a Jana Teturovi mají rádi stejná vína. Konkrétně hutná a těžká červená vína, která ležela v barikovém sudu delší dobu a u bílých vín svěží typ s nižší alkoholem. U vín oceňují pestrost, čili střídání suchých, polosuchých a polosladkých vín. Oba navíc doslova zbožňují sekt a šampaňské.A kapetitu své manželky Vladimír Tetur ještě dodává: „Nevím, jestli je to slabina nebo přednost, ale mojí ženě stačí vypít za celý večer 2 dcl vína, a když už je oslava opravdu velká tak i 3 dcl. Vždy jí to naoko vyčítám, že kdyby pili všichni jako ona, tak to můžeme zabalit“.
Manželé PlačkoviOslovení vinaři potvrzují, že jejich manželky jsou nezastupitelnou součástí jejich vinařských firem. Samozřejmě to nelze vztáhnout na všechna vinařství, ale je jisté, že ženský element se do výroby tuzemských vín promítá výrazněji, než by se mohlo na první pohled zdát. První dámy vinic jsou neviditelnou hybnou silou, která řadu vinařů inspiruje a přináší jiný pohled na jejich vína. Jsou často prvním degustátorem vyrobených vín. Manželky vinařů se také často výrazně podepisují do ekonomického fungování vinařství a zajišťují důležitý servis pro zákazníky. A pak je tu samozřejmě možná nejdůležitější věc, kterou zmiňuje Jan Koubek: „Manželka je nenahraditelná vzázemí, které mi vytváří. A nemusí to přímo souviset svínem. Dělá zkrátka hodně pro to, abych se já mohl vínu věnovat víc.“Pokud tento článek čte nějaký vinař, který se svými víny ne a ne prorazit, nabízí se rada, koukej se oženit chlapče:)…To je sice krapet nadnesené, ale zcela vážně pozvedám skleničku sMoravským muškátem a připíjím na zdraví prvních dam moravských vinohradů.
