Povídání o biodynamice u Nikiho Mosera

Duben, 26.04.2016 08:41

Při nedávné cestě z rakouského Rustu jsem to nevzal tradičně dálničním tahem na Blavu a Brno, nýbrž pěkně zajížďkou do Kremsu a Rohrendorfu, kde jsem měl domluvené setkání s Niki Moserem z vyhlášeného vinařství Sepp Moser. Jelikož jsem jel ze zkoušky na téma biodynamická vína a Niki Moser je praktikující biodynamik, točil se náš rozhovor zejména kolem tohoto tématu. To zajímavější přináším v dnešním příspěvku.

niki moser 728

Vinařství Sepp Moser vzniklo v roce 1987. Niki Moser ho od svého otce převzal v roce 2000 a téměř okamžitě začal s přechodem na biodynamické hospodaření. Prvotní zájem u něj vzbudila biodynamická přednáška, kterou slyšel od alsaského pionýra Marca Kreydenweiße v Rustu v roce 1998 (zase ten Rust:)). V roce 1999 se pak vydal na výlet do Alsaska a ve vinicích u Jean-Pierre Fricka, veterána Demeteru, si uvědomil, že biodynamika bude jeho krevní skupina.

Jako první jsem s přechodem na biodynamiku začal na 2,5 hektarech v Rohrendorfu v roce 2000. V následujících letech jsme pak postupně rozšiřovali biodynamické vinice, a to i v rámci Neusiedlersee. Od roku 2006 jsme plně v biodynamickém režimu a zažádali jsme si o certifikaci Demeter, kterou jsme obdrželi počínaje ročníkem 2009,“ vysvětlil Niki Moser. Vinařství dnes disponuje zhruba 50 hektary vinic v rámci dvou vinařských oblastí, červená vína totiž vyrábí z hroznů pěstovaných v Burgenlandu. Dnešní rozhovor tak trochu navazuje na ten, který jsme společně po mailu udělali před třemi lety (odkaz zde). Tentokrát tedy naživo a přímo z místa činu.

Kde vidíte hlavní přínosy biodynamického přístupu? Vnímáte, že pomáhá zlepšit kvalitu půdy ve vinici nebo kvalitu samotného vína?
Čím déle v biodynamickém režimu pracujeme, tím víc si myslím, že největší přínos tohoto zemědělského přístupu je nezávislost. Samozřejmě ruku v ruce s tím jde větší zodpovědnost, ale pomalu se učíte, jak se zbavit závislosti na chemickém průmyslu a zaběhlých stereotypech. Vše se stává dynamičtější. Bez jakýchkoliv pochybností je také přínosem zvyšování kvality půdy. To je jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli tímto způsobem vydat. Hledáme individualitu, regionální a osobitý charakter v našich vínech. Samotná cesta k tomuto cíli je pak zároveň největší odměnou.

A co je nejtěžší při přechodu na biodynamický přístup?

Opravdu musíte změnit způsob myšlení, přemýšlet jinak, než jak vás učí na vinařských školách. Největším problémem při konverzi na biodynamiku je neznalost a fakt, že toho příliš nevíte a nemáte vlastní zkušenosti, o které byste se mohl opřít. My jsme tak například v roce 2008 měli velký výpadek kvůli padlí, na druhou stranu jsme se z této zkušenosti v mnohém poučili. Pokud se rozhodnete přejít na organické nebo biodynamické zemědělství, je potřeba také počítat s vyššími náklady na obhospodařování vinic. Ekologické postupy s sebou nesou odhadem 20 % více práce.

A vidíte v posledních letech nějakou změnu v tom, jak biodynamická vína vnímají zákazníci?

Z počátku někteří naši zákazníci říkali, co je to biodynamika, proč to děláte? Většina zákazníků neměla povědomí o biodynamickém přístupu. Určitá část zákazníků je naštěstí čím dál tím více znuděná monotónností části vinné produkce. Lidé hledají více individuality a logicky pak přichází do kontaktu s organickými a biodynamickými víny. Také mnoho lidí z branže (sommelierů, obchodníků s víny) ze začátku nevěřilo tomu, co děláme, dnes patří mezi fanoušky vín s certifikací Demeter

Stále se setkáváme s předpojatostí, někteří lidé si stále myslí, že biodynamický přístup je „hokus-pokus“ přístup. Pro mě je důležité, aby lidem chutnala má vína, nemusí být o biodynamice a jejích výhodách přesvědčeni, nemusí jí věřit, ale jsem rád, když ocení alespoň vína, která děláme.

Jak vlastně vypadá typický zákazník vinařství Sepp Moser?

Prodáváme zhrub 97 % vín do retailu nebo do restaurací. Máme opravdu málo privátních zákazníků. Takže je těžké říci, kdo je typickým zákazníkem našeho vinařství. Ale lidé, kteří chodí k nám do vinařství jsou úplně normální lidé. Možná trochu více zběhlí ve znalostech o vínech.

Jak se díváte na současnozu popularitu oranžových vín? Přidáte je do své nabídky?

Boom oranžových vín je enormní. Jsem tím někdy trochu zaskočen. Přirovnal bych to k burgundským vínům. Bětšina vín z tohoto regionu není příliš zajímavých, ale špička patří mezi to nejzajímavější na světě. Nabídka je dnes opravdu široká, do oranžových vín se pouští i některá konvenční vinařství. Já v tuhle chvíli o oranžových vínech neuvažuji. Možná rozšířím řadu vín s názvem Minimal. Ten je odvozen od minimalistického přístupu při výrobě. Minimální zásah je pro mne maximálním vyjádřením vína.

Jak vidíte budoucnost biodynamických vín?

Myslím, že posun směrem k organickým vínům bude masivní. Vidíme to ostatně už v rámci posledních let. Před deseti lety mělo Rakousko zhruba 5 % organických vinic, dnes je to 11 %. Podobný vývoj je i v rámci certifikovaných vín od Demetera. Když jsem dostal certifikaci já, bylo nás zhruba 14, dnes je v Rakousku 43 Demeterem certifikovaných vinařů. Rakousko jde obecně směrem „průmyslových“ vín na jedné straně a směrem prémiových vín, kde je jednoznačně budoucnost v organice.

Kolem biodynamických vín se rozjíždí jakýsi související business s preparáty a vším, co biodynamický zemědělec potřebuje. Máte s tím nějakou zkušenost?

Co se týká preparátů, tak ty si dnes už skutečně nemusíte vytvářet vlastními silami. Nedávno jsem se účastnil semináře Vincenta Massona, francouzského biodynamického konzultanta. On je zároveň také ředitelem firmy, která je největším světovým producentem biodynamických preparátů. Můžete si u něj koupit vše a jen pro představu, ročně zakopají na 55 000 kravských rohů…

12805763_998335430248867_7846213417009126048_n

 

Loading...