Podvody s vínem trápí vinaře v tuzemsku

Červenec, 22.07.2013 07:54

Od roku 1989 prošlo vinařství vtuzemsku obrovským skokem, co se týká kvality produkce velké části vinařů. Ve sklepích se usadily nové moderní technologie, vněkterých naopak tradiční postupy, zlepšil se přístup k vinařskému know-how, ve vinicích už to tolik nevypadá jak vchemické laboratoři. Spotřeba vín vtuzemsku utěšeně roste, pivu roste důstojná konkurence. Bohužel zpeněženek tuzemských pijáků vín si kromě poctivých vinařů ukrajují i různí kšeftaři a pseudovinaři. Dovozy levných vín vydávaných za tuzemská, nepovolené manipulace svínem ve sklepě nebo ředění vín vodou. To jsou příklady prohřešků, které čas od času objeví SZPI.

Zdroj: potravinynapranyri.czPokud by jeden čekal, že se trh samoregulačně vyčistí a podvody spojené s vínem budou 24 let po revoluci na ústupu, tak je na omylu. Vanketě, se kterou jsem vinaře oslovil, sami přiznávají, že situace se vposledních letech nemění, nebo spíše mění khoršímu. Jiří Šebela zvinařství Dva duby například říká: „Tyto praktiky skokově narostly vroce 2010, kvůli slabšímu ročníku, a od té doby, dle mého názoru stále rostou. Pro mnohé vinaře je lákavé koupit litr dovozového vína za cenu nižší, než je 1 kg moravských hroznů, ze kterého litr vína neuděláte.“ Mírný optimismus ohledně vývoje vposledních letech na druhou stranu zaznívá například od Jiřího Maděřiče: „Podle mého názoru je situace mnohem lepší než před 10 nebo 15 lety. Kvalita konzumentů přinutila řadu vinařů, aby zapomněli na okaté podvádění zákazníků. Stále se vyskytují problémy, ale drtivá většina vinařů se snaží chovat tak korektně jak to jde.“ Přitom jistá „nervozita“, či alespoň zvýšená aktivita směrem kpotlačování podvodů je patrná i ze strany Svazu vinařů. Ten zadal poradenské společnosti Ernst & Young vypracovat studii, na základě které chce přijít snávrhem opatření, jak situaci řešit. Dočkáme se tedy konce tuzemským vinařských gaunerů?Poměrně jednoznačná shoda mezi vinaři panuje ohledně toho, jaká forma nelegálního jednání je nejčastější a zpohledů vinařů také nejvážnější. Je to klamání spotřebitele a vydávání vín zahraničního původu za tuzemská. Proč je tento nešvar tak rozšířen? Odpověď se nabízí. Poptávka po vínech vtuzemsku roste a moravská vína jsou zvlášť vkurzu. Produkce českých a moravských vinařství přitom zdaleka nepokrývá ani polovinu tuzemské spotřeby. Nové vinice se znařízení Evropské unie nesmí vysazovat, prostor pro navýšení produkce zmístních zdrojů je omezený. Každý rok se, co se týká množství sklizených hroznů, navíc nemusí vydařit. Počasí zaúřadovalo například vloňském roce a produkce dosáhla podprůměrné hodnoty. Levná vína zdovozu jsou pro některé vinaře ekonomicky zajímavou variantou, jak pokrýt výpadek příjmů. Dovoz sám o sobě přitom není nic špatného, bez vín ze zahraničí se prostě neobejdeme. Problém nastává ve chvíli, když se taková vína (či hrozny) prezentují zákazníkovi jako moravská a on je stouto vidinou kupuje. Ano, části zákazníků, kteří kupují vPET lahvích vína za pár korun je to možná ve finále jedno, odkud že to víno je. Hlavně, že to celkem dobře chutná, má to nějaký zbytkový cukr. Ale ani tak nelze toto klamání spotřebitelů akceptovat. Řada dalších vín vsedmičkových lahvích se pak naoko tváří jako moravská, na přední etiketě je logo tuzemského vinařství, název některé tuzemské vinařské obce, slova jako tradiční či rodinné, ale na zadní etiketě se pak drobným písmem zákazník dozví, že hrozny vlastně pochází ze Slovenska nebo Makedonie. Příkladem budiž „Původní český sklepmistr“, který mne před časem pobavil informací o původu hroznů „z evropského společenství“. Ale takových případů lze nalézt mnohem více, někdy i u vinařství, u kterých byste to třeba ani tolik nečekali. Jak velké množství vín je vtuzemsku prodáváno jako moravské, aniž by mělo na Moravě skutečně původ? Zcelkové spotřeby nějakých zhruba 200 milionů litrů by to podle některých odhadů mohlo být až 10 %. Ale možná i daleko více. „Vzhledem k nečinnosti státních orgánů nehrozí žádné sankce a tak podvody dosahují obrovských rozměrů! Téměř ve všech vinotékách se prodává Pálava, Tramín, Rulandské šedé, Hibernal a Modrý Portugal všechno deficitní odrůdy, které v lahvích stojí majlant,“ říká František Mádl zVelkých Bílovic. Člověk se skutečně diví, kde se berou všechny ty sudové Tramíny, Pálavy, Rulandy šedé. Částečnou odpověď nabízí pohled do statistik Ministerstva zemědělství. Tuzemským dovozům sudových vín jednoznačně kralují vína zItálie aMaďarska, dále pak Slovenska a Makedonie. A vkolika vinotékách je k vidění napsáno „maďarské nebo makedonské sudové víno“?

Skuklou do Bílovic

To, že se levná zahraniční vína prezentují jako moravská, samozřejmě poškozuje samotnou značku moravských vín. Vnedávné době sledovali vinaři vnejvětší tuzemské vinařské obci, jak do jednoho zprovozů, konkrétně Vinařství Velké Bílovice, napochodovala zásahová jendotka celníků a specialistů zpolicejního Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality. Firma s„důvěryhodným“ názvem se specializuje výhradně na prodej sudových a kegových vín a vsouvislosti sjejí činností se vznáší podezření ohledně daňových úniků. Alespoň tak to vidí kolegové vinaři zokolí. Jeden zvinařů, který nechtěl být vanketě pro Podkorkem.net jmenován uvedl: „Vinařství, které má název Vinařství Velké Bílovice, poctivé vinaře poškozuje. Nejsou to občané obce, sídlo mají v Olomouci a musí u nich zasahovat komando. Píše se o tom v novinách a to nevrhá dobré světlo na místní vinaře.“ Nejde přitom jen o dobré jméno a pověst vinařských firem. Levné a navíc třeba ani nezdaněné dovozy totiž vytváří tlak na ostatní vinaře, kteří se pohybují vdaném cenovém segmentu. Aby byli schopni efektivně bojovat s nepoctivou konkurencí snižšími náklady, musejí se uchýlit kpodobnému jednání. A máme tu začarovaný kruh, ze kterého lze jen těžko najít cestu ven. Spodvodníky prostě nelze soupeřit.

Kreativitě se meze nekladou

Mezi další podvody, se kterými se lze vtuzemsku setkat, je pančování vín vodou. Tato praxe opět nejčastěji praktikovaná u sudových vín. Na konci loňského roku například Státní zemědělská a potravinářská inspekce odhalila několik pochybení při prodeji těchto vín. Největší překvapení na inspektory čekalo v prodejně patřící Vinařství U Kapličky. Podle inspektorů SZPI se zde prodávalo sudové Veltlínské zelené od vinařství LIVI obsahující 73 % vody. Na serveru Potraviny na pranýři pak před pár dny skončil třeba i Tomáš Krist a jeho sladká Pálava. Problém vtomto případě nebyla voda, ale přidaný syntetický glycerol, který vínu dodává plnost. Toto umělé vylepšování vína vtuzemsku není povoleno. Vtéto souvislosti o to víc komicky vyznívá nedávný rozhovor Tomáše Krista na jednom nejmenovaném rádiu, ve kterém mimo jiné uvedl, že francouzští vinaři by se od těch našich měli co učit. Zdroj: potravinynapranyri.czBohužel je to realita, že podvodná, nebo alespoň podezřelá jednání se nevyhýbají velkým tuzemským vinařským firmám. Asi netřeba detailněji připomínat případy Templářských sklepů Čejkovice nebo Vinium Velké Pavlovice, které měly problémy se SZPI. Ta je obvinila zprodeje zahraničních vín jako moravských, jelikož nebyly schopny deklarovat původ hroznů. Soudy se pak, jak už to u nás bývá, vlečou měsíce a roky a definitivního rozsudku se dočkají jen ti nejvytrvalejší.Jak tedy ztéto situace ven? Tady se oslovení vinaři nedokážou jednoznačně shodnout, vrámci ankety přichází snávrhem různých opatření. Zaznívají hlasy po častějších kontrolách a zpřísnění trestů, vytvoření nové legislativy vtéto oblasti nebo zrušení zákazu výsadby vinic vtuzemsku. Padnul i návrh omezit prodej sudových vín pouze pro určená místa, nebo legislativně ukotvit zákaz činnosti voboru pro osoby, u kterých dojde kprokázání podvodného jednání. Dalším problémem je fakt, že podvodům a hlavně jejich pachatelům je věnována minimální pozornost. Místo, abychom si vtuzemsku vyprali veřejně špinavé prádlo, jako to například udělali po velkém skandálu v80. letech Rakušané, jsou tu spíše tendence prohřešky bagatelizovat, zametat pod koberec. Oborové instituce, jako například Svaz vinařů, na toto téma mluví jen velmi nerady. Já jsem sžádostí o odpovědi samozřejmě požádal i svaz. Ústy jeho předsedy Tibora Nyitraye mi bylo sděleno, že vtuto chvíli se dokončuje již zmíněná studie a dříve, dokud nebudou její výsledky zanalyzovány, tak se kproblematice nelze vyjádřit. Ostatně nečinnost Svazu vinařů voblasti potírání podvodů kritizují i někteří vinaři. Svaz vinařů je víceméně v rukou největších vinařských podniků, z nichž se zároveň rekrutují největší vinařští podvodníci. Proto je iluzorní, že by snad Svaz něčemu poctivému napomáhal a podnikal něco smysluplného,“ uvedl jeden zúčastníků ankety. Kritika působení přitom zaznívá především od menších vinařství: „Tato organizace, nebude hájit zájmy nikoho jiného než velkých spřátelených firem. Když si zavoláte do kterékoliv státní instituce, proč jsou podmínky nastaveny nevýhodně pro malé vinaře, odpoví, že vycházeli z informací od Svazu vinařů. To že chce Svaz zmapovat černý trh zpeněz, které byly původně určeny na něco jiného, je zase snaha pomoci svým velkým firmám a ještě ktomu zadarmo. Ti, kdo do toho fondu přispěli, dnes každé koruny hořce litují.“

Čekání na velké věci

Studie by podle Svazu vinařů měla zmapovat, jak podvody svínem vtuzemsku fungují a jakého dosahují rozsahu. Vypracování materiálu prý bude hrazeno zprostředků, které Svazu zůstaly ze studie dopadů spotřební daně na tiché víno. Sami vinaři tento krok vnímají rozpačitě ze tří desítek vinařů, kteří se zapojili do mé ankety, studii vítá jen třetina. Zbytek buď nedokáže posoudit, co tento projekt přinese, nebo vněm rovnou nevidí smysl.Vpříštích týdnech a měsících se tedy uvidí, zda to myslí Svaz vinařů somezením podvodů na tuzemském trhu upřímně nebo zda je výše uvedená kritika oprávněná. Sám Svaz vinařů hovoří o připravované studii jako o zásadním materiálu. Po zveřejnění jeho výsledků by tak mělo dojít k představení konkrétních kroků, jak se bude svaz snažit nešvary tuzemského trhu omezit. Pokud se tak nestane, byly peníze pro Ernst & Young vyhozené zokna.Podvody vtuzemsku bují ve všech možných oborech. Návod, jak omezit nezákonné jednání vrámci vinařské branže, nabízí například současný boj proti nelegálním dovozům nezdaněných pohonných hmot do ČR. Minulý týden prezident Miloš Zeman podepsal úpravu legislativy, která by měla šedou zónu na trhu pohonných hmot. Důležité je, že nové paragrafy vznikly na popud a ve spolupráci oborových organizací, kterým se o jejich smysluplnosti a vhodném formátu podařilo přesvědčit zákonodárce a Ministerstvo financí. Samoregulace vinařské branže není dost pravděpodobná, což ukazuje dosavadní vývoj. Je potřeba, aby se iniciativy chopili velcí vinařští hráči, potažmo Svaz vinařů. Uvidíme, zda budou mít zástupci vinařských firem, respektive nedávno zvolené nové vedení svazu, potřebnou odvahu a energii.

Okomentovat:

*

Loading...