Petr Koráb a jeho vína ročníku 2011

Vína starých vinic zakotvila na starých Vinohradech. Konkrétně se tak stalo minulý týden vúterý, kdy do vinotéky vBudečské dorazil Petr Koráb. Degustace to byla vyvedená, takže pro ty, kdo vinařství Koráb neznají, si neodpustím jeho krátké představení a samozřejmě přidám i report zpovedeného mecheche.

Degustační místnost vBudečské se na Petra Korába zaplnila asi jen ze tří čtvrtin. U vinaře, který má svých fanoušků čím dál tím více, a který degustace stíhá objíždět dle svých slov spíše sporadicky, mne to překvapilo. Ale možná za to zčásti může červnová degustace vbaru Veltlín, která měla velmi podobné zastoupení vín. Každopádně ten, kdo minulý týden vúterý raději zvolil sledování mezistátního utkání ve fotbale ČR – Finsko (0:1), může vzteky rvát ochlupení ze svého těla. Atmosféra, vyprávění, promítání a vneposlední řadě vína totiž stála za to.Vinařství Koráb najdete vobci Boleradice, která leží vsrdci Velkopavlovické podoblasti. Jako rok založení vinařství uvádí rok 2006. Jde tedy o vinařství mladé rodným listem, ovšem tradiční, co se týká filozofie, práce ve vinicích a postupů při výrobě vína. Ostatně Petr Koráb to vidí následovně: „Při naší práci se snažíme navracet okolnímu prostředí původní ráz. Do starých vinic zasahujeme jen velmi opatrně s vědomím, že základní hybnou silou je příroda a její zákonitosti a nikoliv kroky vinaře.“ Petr Koráb je členem spolku Autentistů (který se tento týden rozrostl o Dobrou vinici) a za svou citlivou práci ve vinohradech letos získal vrámci soutěže Vinař roku Ocenění za tradiční a ekologické postupy ve vinařství.Vpřípadě vinařství Koráb se do charakteru vín promítá (kromě pečlivé práce vinaře) zejména úctyhodný věk vinných keřů, který vněkterých případech dosahuje až 77 let (Neuburské, Frankovka). Proto tedy motto vinařství „Vína starých vinic“. V současné době obhospodařuje vinařství zhruba čtyři hektary vinic a mezi zastoupené odrůdy patří kromě výše uvedených například také Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Sauvignon, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Svatovavřinecké nebo Zweigeltrebe. Zpracování hroznů neodpovídá moderním technikám, které jsou běžné u velkých vinařských firem. Vína kvasí spontánně, bez přidávání ušlechtilých kvasinek či výživy. Ani později se nepřidávají enzymy, taniny a další podobné látky. Červená vína nejsou filtrována, aby byl zachován jejich přirozený projev. Pro zrání vín se používají dubové nebo akátové sudy o maximálním objemu 550 litrů. Vněkterých případech se vína nechávají ležet po určitou dobu na kvasnicích. Petr Koráb prostě svému vinařství vtiskl jasnou filozofii, která vychází zúcty kpřírodě a práci svých předků. Vjeho případě přitom nejde o prázdnou proklamaci. Jak sám vprůběhu degustace zdůraznil, může si tyto „tradiční a méně spolehlivé“ postupy dovolit i díky skromnějšímu rozsahu své produkce. Vpřípadě nezdaru totiž neriskuje tak velkou ztrátu. Ale teď už hupky dupky do Budečské.

Nejlepší pohled na Boleradice je ze hřbitova

Ač jsme seděli vprostorách vinohradského „sklípku“, uprostřed zasmogované Prahy, obklopeni hlučnými pivnicemi, do Boleradic jsme se díky Petru Korábovi přece jen podívali. Vprvní řadě díky poutavému vyprávění, ze kterého byla znát hrdost boleradického patriota. Vprůběhu celé degustace nám však navíc promítal také fotografie zBoleradic (včetně legendárního výhledu zkrchova) a hlavně svýchvinohradů. Jestli se na degustacích většinou mluví hlavně o víně, tak na degustaci Petra Korába se řeč točila především kolem vinic. Seznámili jsme se srůznorodou faunou (boleradické ještěrky, rosničky, vlha pestrá) i flórou korábových vinic, včele směsíčkem lékařským. Naše oči neúnavně hltaly fotosnímky vinic, vinných keřů, jejich řezů…Svou zálibu ve fotografování navíc Petr Koráb doložil historkou o vítězství ve fotosoutěži cestovatelského portálu Kudy znudy, za kterou moravský vinař obdržel poukazy na akvaaerobik vPraze. Co se týká vín prezentovaných na ochutnávce vBudečské, je jen škoda, že Petr Koráb dovezl bez výjimky mladá vína ročníku 2011. I sohledem na fakt, že „vínům starých vinic“ několikaleté ležení na láhvi prospívá. Celkem jsme ochutnali šest bílých vín, tři červená vína a vpoločase studený čaj vyrobený zusušených vinných listů, lipového květu, rakytníku a měsíčníku královského. Vzhledem kvýše popsaným postupům a technikám lze jednoznačně potvrdit, že všechna vína mají svůj osobitý charakter, ač jim ještě „teče mlíko po bradě“, jsou sebevědomá, a když je postavíte do odrůdových srovnání, neuniknou vaší pozornosti. Už úvodní víno degustace Červený Cinyfál (Veltlínské červené rané, C: 2 g/l, K: 5 g/l), pozdní sběr, nepůsobilo zavínovacím dojmem prvního vzorku, ale zaujalo výraznějším kořenitým aroma, medovostí a vůní po včelích plástvích. V chuti šťavnaté a příjemné pití. Moc pěkný vzorek. Víno leželo dva měsíce na kvasnicích vdubovém sudu, čiření probíhalo prostřednictvím vinných listů.Následovala těžká kadence vpodobě klíčové odrůdy vinařství Koráb, a sice Neuburské, pozdní sběr ze 77 let starých vinohradů. Víno světle žluté barvy (C: 6,1 g/l. K: 6 g/l) shutnějším aroma, plnou minerální chutí vkombinaci se svěžími citrusy. Vzávěru se vústech objevuje výraznější kyselinka. Vkategorii bílých vín určitě nejvýraznější víno spolu sRR sur-li.Zbílých vín mne zaujal i Sauvignon 2011, pozdní sběr (C: 4g/l, K: 5,6 g/l), který ze sklenky hypnotizoval omamnou vůní černého bezu, pupenů černého rybízu a lehkou kopřivou. Vchuti lehce nasládlé víno, čerstvě utrhané ovoce, se šťavnatou kyselinkou. Parádní mladík, který ještě potřebuje dozrát.Zajímavé bylo i srovnání dvou variant Starosvětského, tedy vín odrůdy Ryzlink rýnský. Vprvním případě šlo o „mainsteamovější“ ryzlink (C: 5,5 g/l, K: 6,6 g/l) svýraznějším kořenitým aroma a delší ovocnou chutí stóny broskví. Harmonické víno, módního současného střihu. Druhé Starosvětské vyrobené ze stejných hroznů, ale metodou sur-li, tedy zráním na kvasnicích. Víno vyrobené bez použití SO2, zrálo z50 % vdubových sudech a z50 % vakátových sudech. Ve skleničce malinko zakalené, ve vůni těžší tóny, tráva nebo seno, na jazyku plné a dlouhé. Osazenstvo vinotéky se po ryzlincích rozdělilo na dva tábory, já si nakonec domů odnesl lahev prvně jmenovaného ryzlinku, sur-li varianta se ovšem vzávěrečném hlasování dostala mezi tři „nejlepší“ vína vhlasování účastníků. Do hodnocení červených vín se příliš pouštět nechci, přišla mi zatím opravdu divoká a ostrá. Nejvíce to bylo asi patrné na Svatovavřineckém. Frankovka by se měla podle Petra Korába dostat na vrchol za tři roky a vsoučasnosti se prezentuje švestkami, je lehce nakouřená a s trpkostí na jazyku. Nejdospělejším dojmem působilo Rulandské modré 2011 ve výběru zhroznů. Víno má světlejší barvu, typické odrůdové aroma a nějakou tu švestku. Vchuti je kompaktní, nabízí sušené švestky nebo višně, vzávěru však zvína trochu leze alkohol (13,8 %!). Dle vinaře má potenciál kolem dvou let. Večer to byl minulý týden vBudečské zábavný. Pokud budete někdy stát před volbou zda sledovat mezistátní utkání naší fotbalové reprezentace nebo vyrazit na ochutnávku Petra Korába, doporučuji to druhé.(Fotografie jsem si vypůjčil z webu vinřství)