Víno, které klame tělem. Robustní červené, jemuž nechybí plné tělo, třísloviny a je vyzbrojeno vysokým alkoholem byste čekali spíše od vinaře ze Sicílie nebo Jižní Rhôny. Amarone della Valpolicella je ale nejznámější červené víno severoitalského regionu Benátsko. Jedno z nejosobitějších vín Itálie své svaly získává díky výrobnímu postupu zvanému appassimento, tedy pozvolnému vysoušení hroznů po dobu několika měsíců. Finální vína jsou tedy extrémně koncentrovaná, alkohol 15 až 16 % je běžná věc, ale v těch nejlepších případech se dostavuje i elegance a vyváženost.
Svět vín Amarone della Valpolicella je neuvěřitelně pestrý a jen málo co se mu vyrovná. Podobně jako v Champagne nebo v Bordeaux i tady si každé z vinařství našlo svůj rukopis, který se snaží držet napříč ročníky. Paleta stylů je obrovská, protože do finální podoby vína nepromlouvá jen délka zmíněného assasimenta, je to škála dalších faktorů. V první řadě odrůdové složení vína, Amarone je vždy kombinace několika odrůd, z nichž dominantní musí být odrůda Corvina (potažmo Corvinone), doplněná o odrůdy jako Rondinella, Molinara, Rossanella, Oseleta nebo Croatina. I když sou další odrůdy ve víně zastoupeny v menší míře, umí se výrazně podepsat pod charakter výsledného produktu. Záleží samozřejmě také na tom, jak zralé hrozny se vinařství rozhodne pro Amarone sbírat. Mezi jednotlivými vinařstvími mohou být rozdíly i v řádu několika týdnů.
Podobu Amarone della Valpolicella ovlivňuje samozřejmě terroir jednotlivých vinic, pak také to, jestli se vinař rozhodne použít i hrozny napadené ušlechtilou plísní. Pestrá je i škála sudů používaných pro zrání vín Amarone, od velkých „botti“ ze slavonského sudu, přes středně velké sudy až po francouzské barikové sudy. Obvyklá je i kombinace různých nádob. Amarone je suché víno, ale stylem mohou být vína prakticky úplně suchá, až po lehký zbytkový cukr, jehož hranice je aktuálně stanovena maximálně na 9 g/l.
V roce 2019 představilo konsorcium výrobců vín několik nových pravidel, týkajících se produkce Amarone. Relativně významnou změnou je pak posílení role odrůdy Corvinone ve finálním složení vín. Doposud ve finálním blendu tato odrůda nesměla tvořit více než odrůda Corvina. To se změnilo a Corvinone může ve víně Corvinu zcela nahradit. Připomínám, že podíl těchto odrůd může být ve finálním víně 45 až 95 %. Odrůda Rondinella může tvořit menší podíl blendu, konkrétně 5 až 30 %. Další odrůdy jako Molinara nebo Croatina budou i nadále ve vínech z Valpolicelly hrát pouze volitelně doplňkovou roli. Další změna se týká stáří vinic. Hrozny určené pro výrobu prestižních vín Amarone della Valpolicella a Recioto della Valpolicella nyní musí pocházet nejméně ze čtyrletých vinic (doposud to byly vinice tříleté). Co je důležité, Amarone by nadále mělo být vnímáno tradičně jako víno suché, hranice maximálního povoleného zbytkového cukru se tak upravila z 12 gramů dolů na již zmíněných 9 gramů cukru na litr.
Tyto změny se rozhodli vinaři zavézt s cílem udržet vysokou kvalitu vín Amarone della Valolicela, protože tlaky uspokojit rostoucí poptávku po těchto vínech jsou velké. O úspěchu vín Amarone della Valpolicella svědčí fakt, že v letech 1970 až 2010 se v Itálii zvýšila výsadba odrůd Corvina a Corvinone o 50 %. Zatímco v roce 2005 bylo vyrobeno zhruba 8 milionů lahví Amarone, o deset let později jejich počet vzrostl na více než 14,5 milionu. Tradičními trhy pro Amarone della Valpolicella jsou Německo, USA, Velká Británie nebo Švýcarsko. Na základě nedávno zveřejněných čísel rostl export Amarone v komplikovaném roce 2020 o pěkných 7 %.
Česká republika není pro Amarone zemí zaslíbenou. Podle mých osobních zkušeností se v tuzemsku Amarone tolik nepije, přiznám se, že nevím, co je důvodem. Čekal bych, že žízeň po plných robustních červených vínech bude v našich zeměpisných šířkách velká. Každopádně obecně velmi pěknou kvalitu a pestrý styl těchto červených vín z Benátska potvrdila i následující dva vzorky. Modernější „ovocnější“ styl reprezentuje vinařství Paolo Cottini, naopak velmi tradiční je víno z vinařství Cesari.
Amarone della Valpolicella Classico 2015, Paolo Cottini, 16 % Hodnocení: 90/100
Amarone z vinařství Paolo Cottini tvoří kombinace odrůd Corvina (55 %), Corvinone (35 %) a Rondinella (10 %). Hrozny jsou sbírány ručně, následně probíhá appassimento po dobu 90 dní. Fermentace v nerezu za kontrolované teploty a následně zrání 30 měsíců ve francouzských dubových sudech a pak ještě rok na láhvi. Víno má zářivou středně intenzivní rubínovou barvu, vysokou viskozitu. Ve vůni pronikavé, se svěžími ovocnými tóny, objevují se jahody, červený rybíz, švestky, ale také tóny lékořice, fialky nebo tabáku. Víno má až parfémovou koncentraci. V chuti navazuje příjemnou ovocností, jemnými kořenitými tóny dřeva, je plné, postupně se přes ovoce do popředí dere šťavnatá kyselost. Víno působí mladě, v chuti trochu tvrdé, tohle není žádný uhlazený sameťáček. Dochuť je delší, s lehce vysušujícím tříslem. Víno s potenciálem dalších pět až sedm let.
Amarone della Valpolicella Classico 2016, Cesari, 15 % Hodnocení: 91/100
V tomto případě víno tvoří odrůdy Corvina (75 %), Rondinella (20 %) and 5 % odrůdy Rossignola a Negrara. Hrozny se nechají schnout do konce ledna. Zrání vína probíhá tři roky, z toho rok ve velkých slavonských sudech a menší část vína v barikových a tonneaux sudech. Barva vína opět spíše středně intenzivní, ve vůni je Amarone od předchozího vzorku výrazně odlišné, nabízí zralé červené peckové ovoce, pečené švestky, tóny lékořice, růže, ale také relativně výrazné tóny kůže nebo uzeného masa. Takový klasický lehce rustikální styl. V chuti je víno plnější, dobře sladěné, s delikátní ovocností, špetkou koření a vystupující tříslovinou na patře. Lehce hřejivý závěr, delší dochuť.
