Pascal Marchand: V Burgundsku sklízíme plody pozitivních změn z 80. let

Duben, 28.04.2014 05:53

Pražská vinotéka U Mouřenína měla vpolovině dubna vzácného hosta. Na degustaci přijel zBurgundska Pascal Marchand zvinařství Marchand-Tawse, aby osobně představil kolekci svých bílých a červených vín. Akce to byla povedená, vína, co vám budu povídat, skvělá. Pascal Marchand navíc souhlasil a před ochutnávkou poskytl Podkorkem.net krátký rozhovor.

Původem Kanaďan Pascal Marchand začal svou burgundskou misi vroce 1985, kdy si ho jako vinaře pro svou produkci vybralo vinařství Clos des Epeneaux zPommardu. Nedlouho po svém nástupu přetransformoval produkci vinařství na organickou a získal první uznání odborné veřejnosti. Vroce 1999 pak přechází do nově založeného vinařství Domaine de la Vougeraie v Premeaux, kde se stal jedním zburgundských pionýrů aplikujících biodynamické postupy ve vinicích.Zhruba o sedm let později se pak rozhodl pro dráhu konzultanta či chcete-li „létajícího vinaře“ a začal pracovat pro různá vinařství nejen ve Francii. Vroce 2006 také zakládá své vlastní vinařství a začíná hledat strategického partnera pro jeho rozvoj. Tím se o čtyři roky později stal jeho kanadský známý Moray Tawse a vzniká tak vinařství snázvem Marchand-Tawse. Následuje nákup několika prémiových vinic, třeba v Beaune, Puligny nebo Chassagne. Dnes vinařství vyrobí ročně něco kolem 20000 lahví vín, část zvlastních vinohradů, zbytek znakoupených hroznů. Na ochutnávce jsme měli možnost degustovat 13 povedených vzorků, své zápisky se pokusím přetransformovat do některého zpříštích zápisků. Dnes přináším přepis rozhovoru, který jsem sPascalem Marchandem stihl udělat před začátkem degustace.

Na úvod se zeptám na burgundskou mediální kauzu posledních týdnů. Jde o nedávný soud sburgundským vinařem Emmanuelem Giboulotem, biodynamikem, který bude muset zaplatit nemalou pokutu za odmítnutí použití povinných postřiků proti šíření fytoplazmy. Co si o uvedeném postupu a soudním procesu myslíte?

Jako vinař, který ve svých vinicích aplikuje organické či biodynamické postupy, jeho postoji rozumím. Myslím, že vystoupením proti nesmyslnému zákonu prokázal jistou dávku odvahy. Povinnost používat insekticid Pyrévert ve vinicích vidím jako problém. Účinnost této látky je krátkodobá zato velmi intenzivně postihuje vše, co ve vinici žije. Například zabíjí veškerý hmyz a já upřímně pochybuji o smysluplnosti tohoto nařízení. Případ Emmanuela Giboulota doprovází velká mediální pozornost, otázkou je, jestli to nakonec vinařům vBurgundsku přinese něco pozitivního.


Poslední roky vinařům vBurgundsku příliš nepřálo počasí. Byla to spíše jedna katastrofa za druhou, jak dopadlo Vaše vinařství?

Výpadky produkce byly opravdu velké. Už vroce 2011 byl problém smnožstvím sklizených hroznů a roky 2012 a 2013 byly ztohoto pohledu ještě horší. Konkrétně vroce 2013 jsme vněkterých lokalitách sklidili zhruba polovinu běžné úrody, ale vněkterých vinicích vCote de Beaune dokonce jen čtvrtinu.

Vtéto souvislosti se objevují hlasy podporující instalaci speciálních zařízení zabraňujících vzniku krupobití. Jde o jakási děla vystřelující iodid stříbrný na oblohu. Jak se díváte na používání podobných technologií?

Jsem upřímně rád, že se podobné myšlenky začínají opět objevovat. Už70. a 80. letech byla vBurgundsku poměrně silná skupina vinařů, kteří se snažili podobná zařízení používat. Pak ale přišly pojišťovací společnosti a nabídly vinařům pojištění proti škodám zkrupobití. Dá se říci, že pojištění postupně nahradilo tuto technologii. Osobně ale dávám přednost tomu, aby se udělalo maximum pro ochranu vinic a hroznů, spíš než aby se vyplácely peníze znásledných škod. Pojištění nic neřeší, o hrozny stejně přijdete, vinice jsou tak jako tak poničeny. Jak jsem zmínil, poslední roky byly zpohledu burgundských vinařů hodně kruté, pokud naše hrozny může ochránit nějaká moderní technologie, tak ji využijme.

Svou vinařskou kariéru jste vBurgundsku začal v roce 1985, kdy jste nastoupil do vinařství Clos des Epeneaux v Pommardu. Vpříštím roce tedy oslavíte výročí 30 let vburgundském vinném businessu. Můžete stručně nějak popsat, jakou cestu za tu dobu Burgundsko ušlo?

Když jsem přisel vpolovině 80. let do Burgundska, zažívalo období poměrně velkých změn. Vregionu vtu dobu vznikla skupina mladých vinařů, kteří přebírali vinařství od svých otců a kteří chtěli dělat víno odlišným způsobem. Tato generace se stala nositelem změny a pozitivním způsobem přispěla kproměně Burgundska za posledních 30 let. Mladí vinaři tehdy hodně cestovali a sbírali zkušenosti vzahraničí. Burgundská vína 70. let byla slabá a nevýrazná, postrádala koncentrovanost, nevyjadřovala místní terroir. Jak známo, v70. letech vinaři při výrobě vín až příliš spoléhali na technologie, ve vinicích byla spousta chemikálii, což se na vínech zBurgundska negativně promítlo. Nástup mladých vinařů znamenal návrat kpůvodnímu stylu vinaření, snažili jsme se především napravit to, jak se pracovalo ve vinicích. Dnes tak máme sodstupem let mnohem lepší surovinu, hrozny zvinic mají lepší kvalitu. Co se týká samotných vín, v80. letech se vinaři snažili dělat vína hodně extraktivní, koncentrovaná, dnes naopak vidím snahu o uměřenější a elegantnější vína.

Vroce 1999 jste se přesunul do vinařství Domaine de la Vougeraie a poměrně rychle ho přetransformoval na organické a následně biodynamické. Jak jste se vlastně dostal kbiodynamickým myšlenkám?

Když jsem dokončil školu a začal vyrábět vína, nebyl jsem komfortní stím, jak se kprodukci vín přistupuje. Byl jsem zajat vsystému, pravidlech, ale cítil jsem, že to není ten způsob, jak bych chtěl vína dělat. Rozhlížel jsem se a začal se zajímat o různé alternativy. Nejprve jsem poznal některé vinaře, kteří vyznávali organické postupy a následně i vinaře fungující na principech biodynamiky. Tito lidé byli v80. letech považováni za blázny, ale jejich výsledky přispěly ktomu, že se postupně biodynamika rozšířila do té míry, že je začala používat i řada prestižních vinařství. Já vkaždém případě nemám rád žádná dogmata. Mě osobně organika a biodynamika otevřela oči v tom, jak chci kpráci ve vinici přistupovat, vžádném případě se ale nechci svazovat nějakými dalšími pravidly. Člověk prostě musí kvinohradům přistupovat rozumně a sledovat, co vtu či onu chvíli potřebují.

Vsouvislosti sBurgundskem je také vposlední době tématem zvyšující se poptávka některých nových trhů a rychle rostoucí ceny burgundských vín. Co nás čeká vpříštích letech? Zastaví se rostoucí cenová spirála?

Jedna věc je rostoucí poptávka, druhým faktorem, který se má na ceny vposledních letech výrazný vliv, je nízká produkce. Problémy zposledních let jsem zmiňoval. Když se podíváte na ceny burgundských vín vposledních letech, tak zjistíte, že největší růst cen byl právě vposledních dvou letech. Věřím, že pokud letošní rok bude z pohledu počasí dobrý a vinaři vBurgundsku budou mít možnost sklidit hrozny bez větších výpadků, situace se uvolní. Samozřejmě kategorie sama pro sebe jsou vína Grand Cru, ta jsou tak vzácná a je jich tak omezené množství, že vtomto případě to scenami už asi lepší nebude. Burgundsko ale nabízí spoustu dalších zajímavých vín za ceny, které pro zákazníka nejsou tak nedostupné.

Když jsme u těch výhledů pro letošní rok, jak to tedy zatím spočasím vBurgundsku vypadá? VČeské republice byla velmi mírná a suchá zima, vinaři se začínají obávat nedostatku vláhy ve vinicích.

VBurgundsku byla také mírná zima, ale stím rozdílem, že hodně pršelo. Vláhy je tedy ve vinicích dostatek. Vprůběhu roku se mohou objevit některé choroby, jako oidium, ale jinak vše zatím probíhá bez problému. Réva je trochu napřed, katastrofou by samozřejmě bylo, kdyby vtuto chvíli přišly nečekané jarní mrazy.

Ačkoliv se výrobou burgundských vín zabýváte již od 80. let, Vaše vinařství je poměrně mladé. Jak jste se kjeho založení dostal a proč to trvalo tak dlouho?

Vlastní vinařství jsem se rozhodl založit vroce 2006. Pracoval jsem vté době jako konzultant pro řadu vinařství, ale chtěl jsem tyto aktivity rozšířit o vlastní projekt. Už vroce 2006 mi přitom bylo jasné, že si budu muset pro své vlastní vinařství najít nějakého partnera. Na začátku jsem prakticky všechny hrozny vykupoval, ale časem jsem prostě chtěl mít vlastní vinice. A jak známo nákup vinic je vBurgundsku poměrně velkou investicí. Nechal jsem vše přirozeně plynout a partner se nakonec našel vroce 2010. SMoraym Tawsem jsem se znal zpředchozí doby a dělal jsem pro něj mimo jiné také konzultace vjeho vinařství vKanadě. Miluje Burgundsko a zdejší vína a tak jsme se domluvili na spolupráci. Vinařství se přejmenovalo na Marchand-Tawse a postupně jsme začali dokupovat vinice. Od roku 2010 jsme pořídili 10 hektarů vinic, což považuji skoro za zázrak. Koupit dnes dobré vinice vBurgundsku není vůbec jednoduché.

Jaké máte plány do budoucna?

Snákupem vinic počítáme i do budoucna. Pokud se objeví něco zajímavého, chtěli bychom vrámci vlastních vinohradů růst. Ideálně bych rád dosáhnul stavu, že zvlastních vinic bude zhruba polovina naší produkce. Tedy že budeme mít nějakých 15 hektarů vinohradů. Chtěl bych také postupně rozdělit produkci na dvě řady, jednou znich budou tzv. „domaine“ vína, u kterých bude mít zákazník jistotu, že jsou znašich vlastních hroznů. Obě řady vín by ale měly mít jako základ společné to, že by vždy měly dobře reprezentovat místní terroir.Pascal Marchand je charismatickou osobností, povídání sním bylo bezprostřední a velmi příjemné. Pokud jste propásli osobní setkání ve vinotéce U Mouřenína, můžete se u Pascala zastavit, až pojedete do Burgundska. Jak během degustace uvedl, Čechů kněmu do vinařství zatím příliš nezavítá, každopádně dveře vinařství jsou všem návštěvníkům otevřené.Autorem krásných fotografií je Jakub P. Honců.

Okomentovat:

*

Loading...