Jejich vína stále častěji najdete na lístcích luxusních zahraničních restaurací a v portfoliu vybraných dovozců z USA, zemí severní Evropy nebo třeba Japonska. Poslední roky v tuzemsku vykrystalizovala některá mezinárodně úspěšná vinařství, pro která se prodej vín doma stal jen doplňkovým kanálem. Ještě pět let zpátky neměl v cizině prakticky nikdo povědomí o tom, že i v České republice se dělá kvalitní víno. Některá průkopnická vinařství tuto neznalost boří a stále více následovníků vyráží jejich směrem. Po kvalitních českých vínech je v zahraničí hlad, potvrzuje Milan Nestarec a také Ondřej Dubas z Vinařství Krásná hora.
Kamion narvaný paletami vín Milana Nestarce předminulý týden vyrazil z Velkých Bílovic na dlouhou cestu za zákazníky v USA. Milan Nestarec dnes patří mezi mezinárodní hvězdy v kategorii tzv. naturálních vín a je asi nejznámějším českým vinařem v cizině. S vývozem začal v roce 2015 a teď za hranicemi České republiky končí 95 % jeho produkce. Má zákazníky a odběratele v 50 zemích světa. „Impulz snažit se prosadit v zahraničí byl prozaičtější, než si mnoho lidí myslí. Jednoduše jsme hledali nové zákazníky, protože zájem o naše vína byl v Čechách tehdy hodně omezený. Celá “naturálně vinná” scéna se tu teprve tvořila, lidé tehdy prakticky vůbec nebyli zvyklí na nefiltrovaná, nečiřená vína, která chutnají a vypadají jinak než „mainstream“. Přiznávám, že rozmezí let 2010-2015 byl pro mě hodně psychicky náročný, protože jsme dělali něco, čemu tady málokdo věřil. Takže prorazit s našimi víny v zahraničí byla pro mě tehdy obrovská úleva i satisfakce“, říká o důvodech hledání zahraničních zákazníků Milan Nestarec.
V zemi, kde produkce vín pokrývá zhruba jen polovinu spotřeby a na první pohled tedy není nutné koukat za hranice, se vydal neprošlapanou cestou a i díky ní může dělat vína zcela svobodně, dle svých představ. Nejdůležitějšími trhy jsou pro jeho vína USA, Kanada, Japonsko, Švédsko nebo Norsko.
Akcelerátorem exportní orientace jsou poslední roky právě vinařství, jejichž vína se označují někdy nálepkou „naturální“ a která v tuzemsku nenašla pro svá vína dostatečně velkou poptávku. I když spotřeba vín v České republice poslední roky pozvolna rostla, stále jsme velmi malý trh, kde se navíc většina vín prodá v supermarketech. Cena je pro řadu konzumentů rozhodujícím kritériem při volbě vína, naopak ruční práce v BIO režimu, absence filtrace nebo úroveň síry, to často nehraje roli. Vlastně podobný příběh jako Milan Nestarec si prožilo i vinařství Krásná hora ze Starého Poddvorova. Jeho produkce také vybočuje z mainstreamu, navíc poslední roky pozoruji, že stále více. Vína z Krásné hory vznikají dle principů biodynamiky a ve velkém míří za hranice ČR. „První vína jsme pravděpodobně vyvezli v roce 2012 na Slovensko. V roce 2014 pak směřovala první vína do Japonska. Zásadnější odběry pak začínají od roku 2016 a každým rokem zaznamenáváme skokový nárůst, obzvlášť v posledních třech letech. Hlavní důvodem exportovat bylo to, že český trh má v různých cenových kategoriích a stylech vína svoje hranice a nejde moc zvětšovat a proto je třeba jít dál,“ shrnuje pozici vinařství Ondřej Dubas.
Jedním z faktorů, který urychlil pro řadu podobných vinařství úvahy ohledně exportu vín, je podle Ondřeje Dubase také situace ohledně Covidu. Dlouhodobě zavřený segment gastronomie je pro mnoho vinařství problém, představuje významnou díru v odbytu. Před vypuknutím krize vinařství Krásná hora prodávalo zhruba dvě třetiny vín v tuzemsku, naopak loni se poměr obrátil a export činil 65 %. Letos to vypadá, že bude podíl ve prospěch ciziny ještě vyšší. Vinařství Krásná hora má aktuálně zákazníky zhruba ve 20 zemích světa. Nejvýznamnější jsou pro něj skandinávské státy v čele s Norskem, ale také USA, Kanada, Francie, Itálie nebo Velká Británie. V portfoliu nechybí i raritní destinace jako Taiwan, Korea nebo Ukrajina.
A jak se moravským vinařům podařilo prorazit v zahraničí? Konkurence na světových trzích s vínem je velká jako nikdy v minulosti, kvalitního vína všech představitelných stylů a odrůd je víc než dost. Rozhodně neexistuje něco jako jedna cesta a úspěch, který vinaři mají, je dán několika různými faktory. Milan Nestarec se nespoléhal na podporu, do oslovování potenciálních zahraničních distributorů se pustil na vlastní pěst. „Myslím, že nejlepší marketing je „šuškanda“, nebo aspoň nám se tak ozvala většina distributorů ze zahraničí. Pili někde naše vína a chtěli ho pít a zastupovat ve své zemi. Tady myslím celkem funguje efekt nabalující se sněhové koule, když vás začne dobře reprezentovat nějaký respektovaný, sledovaný dovozce, ostatní jsou pak přirozeně taky zvědaví a hlásí se. Vinný svět je vlastně taková vesnice,“ říká Milan Nestarec.
Vinařům jako Milan Nestarec pak samozřejmě pomáhá současné propojení světa prostřednictvím sociálních sítí a sdílení vín a zkušenosti prostřednictvím Facebooku, Instagramu a dalších kanálů. Vinařství Krásná hora zase například v Norsku zabodovalo díky „tradičním“ médiím a pozitivnímu PR. Se svým Pinotem noir prorazili díky redakčnímu testu v jednom z tamějších časopisů. „Když jsme začali vyvážet do Norska tak před vstupem do národní sítě proběhl test vín, která v tu dobu byla uváděna na norský trh. Náš Pinot Noir byl v top 20 mezi jmény z celého světa, na obálce časopisu, v televizi a za čtyři dny se nám vyprodal,“ prozrazuje klíč k úspěchu Ondřej Dubas
Jen houšť!
Ačkoliv se to možná na první pohled tak nemusí zdát, větší propojenost moravských vinařů se zahraničím naší vinné scéně z dlouhodobější perspektivy prospěje. Vinařům působení z různých trhů rozšíří obzory, poskytne zajímavou konfrontaci, zkušenost a zpětnou vazbu. V neposlední řadě je to také o svobodě, dělat vína dle svého přesvědčení a příležitost orientovat se na silné stránky, třeba jednu odrůdu. Současný trend rostoucího exportu tak rozhodně není jen krátkodobé řešení komplikací s odbytem z důsledku pandemie Corona viru. Úspěšných vinařů orientovaných na zahraniční trhy bude přibývat. „Export není z mého pohledu pouze otázkou finanční. Podle mě je to věc, která zkultivuje prostředí a vinaři, kteří jsou silní v určitých věcech, se jim budou moci věnovat naplno. Jsem přesvědčen o tom, že čím dál víc skvělých vinařů bude exportovat třeba polovinu své produkce. Jestli to bude za rok nebo za pět let, to je otázka. Musí se to stát a je to dobře,“ říká Milan Nestarec.
Mezi menší vinařství, která s exportem vín v současnosti začínají koketovat stále intenzivněji, patří i Petr Marada z Mikulčic. Svá první vína vyvezl do New Yorku zhruba před čtyřmi lety, úspěch u tamějších milovníků vín slavil se svým Pet-Natem a další vína následovala. „Jsme malá firma, která s exportem v podstatě stále začíná a až poslední půl rok to začíná nabírat na obrátkách. Teď posíláme do zahraničí zhruba pětinu naší produkce, cíl je 70 %,“ prozradil Petr Marada pro tento blog.
Ta správná doba
Smělý cíl Petra Marady a dalších vinařů nemusí být vůbec nereálný. Kromě zkušeností, které mohou čerpat od některých úspěšných kolegů, moravským vinařům určitě nahrávají i současné trendy, kdy milovníci vín rádi experimentují a ochutnávají nové věci. Je vidět hlad po lokálních odrůdách a vínech z méně známých destinací. „Lidi z celého světa mají obrovský zájem o vinařské regiony mimo tradiční horizonty, to samozřejmě znamená i o naše lokální vína. Přijde mi důležité držet se našich místních silných stránek, ne napodobovat co vidíme jinde,“ uzavírá své zkušenosti Milan Nestarec a podobně to vidí i Ondřej Dubas: „Mladší generace ráda zkouší nové věci, proto se importéři začali dívat i po jiných krajinách než jsou tradiční vinařské země jako Francie, Itálie a Španělsko. Víno je samozřejmě vždy na prvním místě, důležité je ale také ekologické hospodaření a udržitelný přírodní směr.“
Stačí pohled na instagramové profily moravských vinařství a je zřejmé, že již nyní mají průkopníci jako Milan Nestarec, Dobrá vinice nebo Stapleton & Springer armádu následovníků. Já osobně těch pečlivě zabalených palet vín směřujících do světa za poslední půl rok viděl víc než dost. Ve sklípcích na Moravě tak možná za pár let stále častěji uslyšíme angličtinu, norštinu nebo japonštinu.
