Dnes navážeme na rozhovor sJean Pierre Fleurym a vrámci rozhovoru si představíme dalšího zajímavého zahraničního vinaře. Rakouský vinař Leo Hillinger své vinařství začal budovat ve 23 letech, kdy firmu převzal po svém otci a zmalé firmy hospodařící na necelém hektaru vinic vybudoval moderní vinařství s 46 hektary vinohradů, prodávající svá vína i daleko za hranicemiRakouska. Jak vyrábět víno se Leo Hillinger učil mimo jiné u vinařů vKalifornii a jak sám říká, tato zkušenost ho velmi ovlivnila. Například vtom, že na svých vinicích hospodaří organicky.
Leo Hillinger se narodil vEisenstadtu vBurgenlandu, vrodině obchodníků s vínem. V19 letech dokončil studia a získal stipendium, díky kterému se vydal na stáž do vinařství vKalifornii. Zde se mimo jiné začal zajímat o ekologicky šetrné přístupy pěstování vinné révy. Vinařství po svém otci Leo Hillinger převzal vroce 1990 a zahájil jeho transformaci na moderního producenta kvalitních přívlastkových vín. Vroce 2004 byla dokončena nová architektonicky unikátní budova vinařství.Dnes vinařství Hillinger organickými postupy obhospodařuje 46 hektarů vinic vokolí Jois, Oggau a Rustu. Vinařství Hillinger se prezentuje jako moderní vinařství (vinařský dům, etikety), které pracuje stypickými odrůdami Rakouska jako Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Zweigeltrebe, Frankovka nebo Svatovavřinecké a doplňuje je o odrůdy jako Sauvignon blanc, Chardonnay nebo Cabernet Sauvignon. Více již vrozhovoru prozradíLeo Hillinger.
Jste zvinařské rodiny, od kdy Vám bylo jasné, že budete pokračovat vrodinné vinařské tradici?
Můj otec byl pěstitelem hroznů a vlastnil malý pozemek s0,86 hektaru vinic. Vyráběl tři druhy vín. Bílé, červené a sladké, všechny prodával vdvoulitrových lahvích. Když jsem dokončil studia, tak jsem věděl, že chci založit vlastní vinařství, ale zcela jiného charakteru, než měl můj otec. Doba byla ovšem vté době složitá, rakouská vína na tom po velkém skandálu nebyla dobře. Jako jeden zprvních vinařů jsem tak využil možnost získat stipendium pro studium vína vrámci velkých producentských zemí. 
Kromě studia vinařské školy vRakousku jste získával zkušenosti vdaleké Kalifornii. O co konkrétně šlo? Co Vám tato stáž dala? Ovlivnila nějak styl vín, která produkujete?
Kalifornie pro mne byla velká zkušenost. Naučil jsem se zde hodně věcí a moje vášeň pro výrobu vína nabyla nových rozměrů. Stylem, jakým tamější vinaři pracují, mi otevřelo oči. Byl jsem ohromen tím, jak organizovaně tamější vinařství fungují a hned jsem věděl, že část jejich know-how budu chtít využít vrámci vlastního vinařství. Nešlo ani tak o to, že bych chtěl kopírovat styl místních vín, ale podobně se zaměřit na kvalitu produkce. Naučil jsem se mnohem více rozumět přírodě. Sohledem na výše uvedené jsem také své první cuvée Hill1 pojal vduchu kalifornských směsek Cabernet/Merlot/Syrah stím rozdílem, že vmém víně bylo 60 % rakouských odrůd.
Vinařství jste po svém otci převzal ve 23 letech. Měl jste vtomto „mladém“ věku jasnou představu o tom, jaké budou vaše další kroky, jaká vína chcete dělat? Nebo jste ktomu došel až postupem času?
Řekněme, že mám vhlavě představu chuti, které bych chtěl u svých vín dosáhnout a od začátku se snažím vína této ideji co nejvíce přiblížit. Postupně jsem se snažil vyrábět lepší a lepší vína. Ze začátku to ovšem bylo těžké. Chyběly potřebné zkušenosti, banka mi stála na krku ohledně nesplaceného úvěru, takže jsem si například nemohl pořídit dubové sudy, které jsem chtěl. Každým rokem se ovšem víc a víc blížím svému vysněnému ideálu. Dnes jsem rád, že mohu říci, že vinařství funguje jak jsme si představovali a veškerý finanční tlak je pryč. Mám ve vinařství tým, na který se mohu spolehnout a vím, že nám vžilách koluje společná krev. Naším cílem je kvalita.
Co bylo nejtěžší vrámci převzetí rodinné firmy?
Začátek nebyl jednoduchý. Firma, kterou jsem od otce převzal, měla dluhy, disponovala malou vinicí a neměla žádné zákazníky. Nelehká situace, ale věděl jsem, že to nějak musím zvládnout. Pronajal jsem si nějaké vinice a zprovoznil vnašem vinařství malou restauraci, kde jsme začali pořádat různé akce, jako třeba nedělní JazzBrunch.Práce bylo dost, to mi věřte. Přes den jsem pracoval vrestauraci a večery či noci trávil ve sklepě či po různých ochutnávkách vrámci Rakouska a Německa. Takto jsem více méně fungoval čtyři roky. Energii mi dodávalo vědomí, že moje značka je postupně stále známější. Dnes mám sice více zaměstnancům, ale práce příliš neubylo. Někdy děláme třeba i pět degustací za den, vína představujeme zákazníkům vNěmecku, USA atd. Bez toho, aniž by lidé znali naše vinařství, by to ovšem nešlo.
Ve svých vinicích se snažíte hospodařit ekologickými přístupy. Co to konkrétně znamená?
Ve vinicích vtuto chvíli nepoužíváme žádné chemikálie, hospodaříme vduchu organických zásad. Ostatně vpříštím roce bychom měli vtéto oblasti získat certifikát, který vše potvrdí. Díky těmto postupům jsou naše vína mnohem lepší, výraznější a zároveň elegantnější. Pro nás dodržování organických zásad neznamená marketingový nástroj. Nejde o to nalepit si označení na lahev. Používání chemikálií bych přirovnal kpřehnané rodičovské péči. Pokud matka neustále nosí své dítě u sebe a nezpustí zněj oči, nikdy se nenaučí chodit samo. Naopak musí své dítě pobízet ktomu, aby se samo zlepšovalo. My ve vinařství podobně nutíme révu, aby si šla svou cestou, aby zapustila kořeny co nejvíce hluboko a získala tak více živin potřebných pro zdravý růst. Hrozny jsou pak odolnější a vína mnohem komplexnější.
Které odrůdy patří mezi vlajkové Vašeho vinařství a proč?
Vprvní řadě bych chtěl zdůraznit, že jsem rád, že všechny naše odrůdy vykazují velmi dobrých výsledků a vína znich se velmi dobře prodávají. Naše bílá vína zodrůd Welschriesling, Grüner Veltliner, Gelber Muskateller nebo Sauvignon jsou dělána primárně pro konzumaci vletních měsících. Bílá zBurgenlandu jsou svěží a harmonická, selegantní kyselinkou, ideálně se dají kombinovat srůznými pokrmy. U červených vín se snažíme o maximální kvalitu, a to i u základních vín, která jsou vřadě rakouských restaurací rozlévána po skleničce. Velký potenciál zrání mají naše vína zodrůdy St. Laurent (Svatovavřinecké) a Blaufränkisch (Frankovka). Ne nadarmo se Burgenlandu přezdívá Blaufränkischland. Zdalších odrůd miluji Pinot Noir. Máme podobnou geografickou polohu jako Burgundsko, ale děláme vína trochu více ovocnější. 
Nejvyšší řadu vín tvoří cuvée vína soznačením HILL 1,2,3. Jak tvoříte cuvée, podle čeho vybíráte kombinaci odrůd? Připravujete nějakou novinku?
Řada vín Hill 1/2/3 vzniká na našich nejstarších vinohradech a jejich produkce je mojí srdeční záležitostí. Vinice jsou 45 a více let staré. Vína ztéto řady necháváme zrát vnejlepších barikových sudech. Aktuálně připravujeme novinku, směs modrých odrůd ročníku 2009. Víno zrálo dvakrát 24 měsíců vnových barikových sudech a do prodeje ho půjde jen 3000 lahví. Více vtuto chvíli nehci prozrazovat.
Ročník 2011 označují někteří vinaři za jeden znejlepších za posledních 10 let. Jaký byl vRakousku?
Vpodobných prohlášeních ohledně nejlepšího nebo nejhoršího ročníku bývám opatrný. Média například do nebes vychvalovala rok 2006 a nakonec tak mimořádný nebyl. Někde jsem četl pěkné přirovnání, že skvělý ročník je jako Ferrari, které vinaři dostanou bez návodu na použití. Někdo sním umí jezdit a někdo ne. Záleží jen na vinaři, jak se skonkrétními podmínkami toho či onoho roku popasuje. Za sebe mohu říci, že poslední ročníky byly dobré a za svými víny si stojíme. Výjimkou byl rok 2010, který je označován vRakousku za nejhorší za posledních 20 let, a podmínky vtom roce opravdu nebyly ideální.
Co Vás na výrobě vína vlastně nejvíce fascinuje?
Ve fungování vinařství vše souvisí se vším. Vdnešní době musí vinařství fungovat jako tým Formule 1. Mám rád stejně práci ve vinicích jako ve sklepě. Velmi důležitá je také propagace. Nemělo by smysl vyrábět nejlepší vína na světě, kdyby o nich nikdo nevěděl. Na druhou stranu nelze vystavět bublinu kolem nekvalitního produktu. Abyste byli úspěšní, potřebujete produkovat skvělá vína a ostatní se postupně začne nabalovat kolem nich. Mým snem od začátku bylo vytvořit respektovanou značku ve světě vína a myslím, že tomuto cíli se pomalu blížíme. Styl, kterým ve vinařství pracujeme, určitě není pro každého, ale my jsme si ho vybrali a baví nás. Děláme vína po svém. 
Vroce 2004 byla dokončena architektonicky velmi zdařilá moderní budova vinařství. Jak vznikal návrh stavby a včem spočívá unikátnost architektonického řešení?
Nové vinařství jsme dávali dohromady sarchitektonickým studiem Gerner & Gerner. Nová budova vinařství byla nutnost. Nevěřili byste, jak složité bylo provozovat vinařství ve čtyřech různých budovách. Nejsložitější bylo vypořádání majetku sdosavadními vlastníky, které tvořilo hned devět různých rodin. Jakmile bylo vše vyřešeno, mohlo se začít stavět. Upřímně říkám, že ne všichni místní byli zmoderní architektury našeho vinařství nadšeni. Nakonec byli ovšem za originalitu rádi, protože vinařství ssebou přivedlo zájem turistů, kteří se stravují vmístních restauracích a přespávají vmístních penzionech.Vrámci samotné stavby jsme museli přemístit 24 tisíc metrů čtverečních půdy, kterou jsme po dokončení stavby vraceli na její původní místo. Vsoučasnosti je v „nadzemní“ části vinařství jen degustační místnost, vše ostatní je ukryto pod povrchem. Stavba je energeticky úsporná. Světlo vní přes den zajišťuje osm střešních oken, co se týká chlazení sklepů, tak rovněž nepotřebujeme žádné dodatečné zdroje energie. Nejlépe se samozřejmě snaším vinařstvím seznámíte při osobní návštěvě. Přijeďte, máme otevřeno 364 dní vroce.
Hodně jste toho procestoval po vinařských regionech světa, Jižní Afrika, Austrálie nebo Nový Zéland. Který region na Vás udělal největší dojem a proč?
Každý zregionů má něco do sebe a je zdrojem inspirace. To je také důvodem, proč vcestování pokračuji a hledám nové podněty. Vybrat jednu zemi nyní nedokážu, zkuste se mne znovu zeptat za 40 letJ
Vjaké vinařské oblasti světa byste chtěl provozovat vinařství, kdyby to nemělo být vRakousku?
Jsem rád, že podobnou otázku nemusím řešit. Ale čistě hypoteticky bych vinařil kdekoliv, kde bych mohl úspěšně pěstovat bílé i modré odrůdy. Mám rád výzvy a ať už bych provozoval vinařství na jakémkoliv místě, snažil bych se držet své filozofie a dosáhnout co nejlepších výsledků vkvalitě vín.
Jaké výzvy podle Vás aktuálně stojí před rakouským vinařstvím a rakouskými vinaři?
Svět vína je o neustálých výzvách. Musíte se kontinuálně zlepšovat, učit se, sledovat, co se děje na zahraničních trzích a neustále posouvat své vlastní možnosti. Bez toho nelze vrámci obchodu svínem uspět.
Jaký je Váš pohled na moravská vína? Jsou pro rakouské vinaře vinaři zMoravy dobrými sousedy nebo spíše rostoucí konkurencí?
Ochutnal jsem nějaké moravské Veltlíny a myslím, že místní vinaři dosahují skvělých výsledků. Když se podíváte na Rakousko před 20 lety, nikdo nečekal, jaký dynamický skok vkvalitě se nám podaří dosáhnout a podobná situace je dnes vřadě vinařských zemí východní Evropy. Jste na dobré cestě. Pokud budou vaši vinaři pokračovat vnastoleném trendu, stanou se jejich vína vyhledávanou záležitostí po celém světě. Za zprostředkování rozhovoru díky společnosti WineWorld.cz.
