Královna vín z Basilicaty: Elena Fucci

Duben, 2.04.2014 06:09

Moje paměť je sice místy děravá jako kostka ementálu, ale jestli se nepletu, rozhovor sčistokrevnou vinařkou jsme na Podkorkem.net ještě neměli. Vinařství Sonberk před časem vrozhovorupředstavila marketingová a obchodní ředitelka Vladimíra Mrázová, osudy manželek vinařů popisoval článek První dámy vinohradů. Dnes tedy premiéra a mužský vinařský svět zčeříme rozhovorem sitalskou vinařkou Elenou Fucci. Její skvělé víno Titolo 2010 jsem si nedávno doslova vychutnala sem rád, že svolila a strávila část svého jistě vzácného času zodpovídáním dotazů malého českého blogu.

Mladá vinařka Elena Fucci vyrábí vína vrámci méně známého jihoitalského regionu Basilicata. O kariéře vinařky původně neuvažovala, ale vzhledem khrozbě, že její rodina bude muset prodat rodinné vinice a vinařství do cizích rukou, rozhodla se majetek zachránit a přeměnit domácí výrobu na projekt klasického „komerčního“ vinařství. To se specializuje na lokální odrůdu Aglianico a vinařka jí věnuje většinu (16 000 lahví) produkce šesti hektarů vinic. Zpohledu tuzemské produkce je i zajímavé to, že sortiment vinařské firmy tvoří jen jeden produkt, tedy víno Titolo. Vinařství Eleny Fucci bylo založeno teprve v roce 2000 a vinařka reprezentuje nastupující generaci talentovaných vinařů, kteří svou prací přispívají ke zvýšení prestiže vín z jihu Itálie. Známý kritik Robert Parker o Eleně Fucci prohlásil, že vyrábí nejzajímavější vína z celé Basilicaty. Více se již představuje sama Elena Fucci.

Na úvod bych se zeptal, jak vidíte současné postavení italských vín na světovém globálním trhu? Kde je podle vás konkurenční výhoda Itálie, kde jsou naopak rezervy italského vinařského průmyslu?

Myslím, že význam italských vín na světových trzích v budoucnu výrazně poroste. Naše výhoda je vtom, že v Itálii existuje mnoho různých odrůd révy vinné, máme širokou variabilitu terroiru s velkým počtem půdních a klimatických podmínek, které jsou předpokladem různých stylů vín. Žádná jiná země na světě se nemůže pochlubit takovou pestrostí, jakou má Itálie. Musíme ale ještě zapracovat na lepší propagaci našich vín, musíme také jít vprodukci proti silnému proudu standardizace a unifikace vín. Italští vinaři by měli pokračovat ve výrobě kvalitních a poctivě vyrobených vín, to je klíč kúspěchu.

Co se týká produkce vín vItálii, vinaři musí vposledních letech bojovat sextrémně horkým a suchým počasím. Jaká je vtomto ohledu situace vBasilicatě?

Změna klimatu není vtuto chvíli pro Basilicatu problém. Mé vinice se nachází poblíž vyhaslé sopky Mount Vulture, která se vypíná do výšky 1380 metrů nad mořem. Samotné vinice jsou vnadmořské výšce 600 m.n.m. a i během léta zde panuje chladnější podnebí. Sopečná půda navíc révě pomáhá bojovat proti nedostatku vláhy. Vtuto chvíli tedy nemusíme aplikovat žádná speciální opatření, ale situaci jinde vItálii sledujeme a do budoucna jsme připraveni reagovat, pokud bude potřeba.

Basilicata patří vrámci italských regionů ktěm méně známým. Můžete ho čtenářům blogu trochu popsat?

Ano, Basilicata je jednou z méně známých vinařských oblastí, na druhou stranu má podle mne před sebou velkou budoucnost. Rozkládá se na jihu Itálie a je co se týká místních podmínek zcela unikátní. Basilicata jsou takové „zelené plíce“ svelkou rozlohou lesů, jako jsou ty v rámci Vulture a Pollino. Krajina je převážně hornatá či kopcovitá, region leží vblízkosti dvou moří (Tyrhénské a Jónské moře). Zhistorického a kulturního hlediska byla Basilicata formována řeckými vlivy a také vlivy normanskými. Najdete zde historické památky, za poznání stojí místní kuchyně, ale také pohostinnost místních lidí.

Vaše vinařství bylo založeno v roce 2000. Změnila se od té doby nějak Basilicata nebo její vína a vinaři?

Vinařská scéna a místní produkce se od té doby skutečně změnily. Zvýšil se počet vinařství a vdůsledku rostoucí konkurence, zejména ze strany malých vinařů, vzrostla i kvalita místních vín. Náš region se stává známější po celém světě a mnoho turistů knám přijíždí poznat místa a lidi, kteří stojí za víny zBasilicaty.

Na svých webových stránkách uvádíte, že jste se rozhodla stát profesionální vinařkou ve chvíli, kdy hrozilo prodání rodinného vinařství do cizích rukou. Jak těžké rozhodnutí to bylo?

Upřímně řečeno, snadná volba to nebyla. Většinou se vinařina dědí zotce na syna, vnaší rodině se ale produkcí vín zabýval jen můj dědeček. Můj otec i matka jsou povoláním učitelé a já i moje sestry jsme plánovaly odejít zdomova a studovat vysokou školu. Na druhou stranu jsem se nechtěla vzdát místa, se kterým mne poutá tolik osobních vzpomínek. Rozhodla jsem se tedy otočit příběhem svého života a zkusit povolání vinařky. Dnes vím, že to bylo dobré rozhodnutí!

A nelitovala jste od té doby někdy, že jste si nevybrala třeba životní dráhu učitelky?

Absolutně ne! Naopak si myslím, že bych nyní měla výčitky, pokud bych se tehdy pro vinařství nerozhodla.

Co bylo nejtěžší vrámci budování vinařství?

Když začnete podnikat, počáteční problémy jsou investice, prostory a potřeba dostat se až na vrchol, ze kterého se na vás všichni dívají shora dolů. Pak je obtížné pochopit a aplikovat mnoho pravidel a zákonů, jimiž se řídí odvětví a zjistit, jak se odlišit od ostatních, jak nabídnout něco zajímavého a mimořádného vrámci existující konkurence.

Vaše vinařství se specializuje na méně známou lokální odrůdu Aglianico. Proč právě na ni? Jak se odrůda Aglianico hodí do místních podmínek?

Aglianico je hlavní odrůdou regionu Basilicata. Symbolizuje místní lidi, je stejně houževnatá a silná, ale také zároveň sladká a vřelá.

Vposlední době se hovoří vrámci mezinárodních trendů o rostoucím zájmu o autentická lokální vína a odrůdy. Pozorujete tento jev také?

Absolutně! Tento jev pozoruji prakticky od vzniku svého vinařství. Od roku 2000 například vyvážím vína do Spojených států amerických, zatímco vItálii o mých vínech řada lidí vůbec neví. VItálii jsou zákazníci poměrně konzervativní, některé zahraniční trhy jsou naopak otevřeny méně známým odrůdám a oblastem.

Nejen, že se specializujete na jednu odrůdu, ale Vaše vinařství produkuje „jen“ jedno víno, a to Titolo. Proč? Opravdu jste neuvažovali o rozšíření portfolia?

Náš slogan je dělat věci dobře. Proto jsme se rozhodli soustředit se jen na jeden produkt a zůstane to tak i v budoucnu. Mnoho vinařství vyrábí širokou paletu vín, ale jen velmi málo z nich je schopno udržet kvalitu napříč celým portfoliem. Mnoho vín se dokonce vyrábí jen scílem uhrazení vzniklých nákladů. My chceme vyrábět víno vlimitovaném množství, ale té nejvyšší kvality.

Můžete výrobu vína Titolo trochu přiblížit? Jak o révu pečujete ve vinicích, jak hrozny zpracováváte ve sklepě?

Ve vinici děláme všechny práce ručně a bez použití chemikálií, tedy za plného respektování přírody a jejích cyklů. Používáme pouze biologicky odbouratelné přípravky. Hrozny jsou ve sklepě odstopkovány a lisovány. Kvašení probíhá vnerezových tancích, při maximální kontrolovanou teplotou 20 až 22 stupňů Celsia. Jablečno-mléčná fermentace probíhá ve 100% nových francouzských dubových sudech a víno vnich zraje po dobu 12 měsíců. Následně se Titolo lahvuje a nejdříve po dalších šesti měsících míří do prodeje. Všechny kroky jsou realizovány s maximální péčí a každá činnost od sklizně po etiketování je dělána manuálně. Ztohoto důvodu nazýváme Titolo garážovým vínem.

Známý kritik Robert Parker napsal, že Elena Fucci vyrábí nejlepší vína z celé Basilicaty.“ Znamená toto hodnocení pro Vás něco výjimečného?

Je to pro nás velký kompliment! Ceníme si toho o to víc, že tak významný průvodce vinařstvími zahrnul tak malé vinařství, jako jsme my. Titolo odráží veškeré emoce a úsilí, které do výroby vína dáváme, se kterými chceme obdělávat půdu a pěstovat révu na našich vinicích.

Vinařský svět je stále spíše světem mužským. Žen vinařek je stále relativně málo. Vnímáte svou pozici jako výhodu či jako nevýhodu?

Myslím si, že je to spíše výhoda. Jak známo, ženy mají vyšší citlivost smyslů a jsou velmi pozorné kdetailům. Ženy mají také více představivosti. To vše se může při výrobě vína dobře hodit. Nakonec je ale ve světě vína důležitý samotný produkt, tedy víno.Za zprostředkování rozhovoru děkuji dovozci vín Eleny Fucci, tedy společnosti VinoDoc. Když jsem o kontakt žádal, byl jsem upozorněn, že odpovědi emailem možná dostanu světším časovým odstupem, protože Elena Fucci je značně zaneprázdněna. Nakonec jsem otázky zaslal vinařce 28. března kolem poledne a již o několik hodin později měl odpovědi zpět ve svém mailu, včetně fotografií. Velká poklona, klobouček dolů!

Okomentovat:

*

Loading...