Komunismus dopadl na vína všude stejně

Únor, 4.02.2013 08:58

Minulý týden jsme si krátce představili vinařství St. Andrea vinaře

György Lőrincze a několik jeho vín. Dnes na článek navážeme avizovaných rozhovorem, vrámci kterého se třeba dozvíte, jaká legenda stojí za víny Egri Bikavér, jak vypadalo vinařství vMaďarsku před rokem 1989 a vjaké situaci se obor nachází dnes. György Lőrincz se také podělí o své zkušenosti spřechodem na organické postupy ve svých vinicích, které započal před šesti lety. Více již vdnešním rozhovoru.

Maďarská vína nejsou vČR příliš známa, můžete stručně říci, jakým vývojem místní vinařství prošla za posledních 20 let?

Posledních 20 let bylo nejdynamičtěji se rozvíjejícím obdobím maďarské vinařské historie. Velkou změnou prochází v současnosti výsadby ve vinicích, mění se odrůdové složení, objevují se nové klony. Výrazný je i posun vsamotném přístupu kprodukci vína. Vinaři tvoří svá vína zkrásných, zralých hroznů zvinic s regulovaným výnosem. Moderní technologie napomáhají tvorbě osobitých stylů vín. Díky regulacím na ochranu původu se také formuje odpověď na otázku garance kvality a role lokality se vtomto ohledu stává čím dál tím více důležitá.

Vinařský průmysl byl vČeské Republice za komunismu charakterizován víny nízké kvality vyráběnými ve velkých vinařských závodech. Byla situace vMaďarsku podobná?

Komunismus měl – podle mně – všude stejné negativní dopady na vinařství a vína. Řízené, „plánované“ zemědělství neposkytovalo prostor pro vznik originality. Produkce byla proměněna vmasovou, a to na každé úrovni, od pěstování hroznů přes výrobu vína až po samotnou konzumaci. I vMaďarsku bylo určené, co se vjednotlivých vinařských oblastech má pěstovat. Samozřejmě vdůsledku toho se nemohly vynořit skutečné, původní hodnoty, po kterých je dnes velká poptávka ze strany zákazníků, ale i samotných výrobců. Tehdejší značky vín (Egri Bikavér, Debrői Hárslevelű, Tokaji Aszú, atd.) měly skonkrétní lokalitou společný pouze název. Jinak o místě vzniku neříkaly nic. Vdůsledku nedostatečné kvality a zralosti hroznů se do vín nemohlo dostat všechno to bohatství a výjimečné hodnoty, které vsobě maďarský terroir ukrývá.

Jak důležitý je pro maďarské vinaře export? Kam se nejvíce vyváží maďarská vína?

Myslím si, že je důležité, aby svět poznal hodnoty, které odjakživa charakterizovaly maďarské pěstování hroznů, produkci vína a zemědělství. Například Tokaj je zcela výjimečná vinařská oblast světa, které může konkurovat jen málo jiných regionů. Bohužel o tom ví jen málo lidí. Jsem si jist, že i tahle skutečnost se stane postupně všeobecně známou a bude zřejmá každému milovníkovi vína. Vnímání dnešního Maďarska zahraničím je bohužel velmi zkreslené. Je to úžasný, pracovitý malý národ, který Pán Bůh podržel i vbouřlivých obdobích historie. Mojí zkušeností je, že většina trhů právě poptává jistou „exotiku“ (viz vína zNového Světa), spíše než tradiční evropské hodnoty. Směrování exportu maďarských vín dnes vidím primárně do zemí střední a severní Evropy.

Jaká největší výzva aktuálně stojí před maďarskými víny? Je to vybudování image Maďarska jako kvalitní producentské země? Obecné povědomí o maďarských vínech?

Nejdůležitější je, abychom my vinaři pochopili, že maďarské vinařství jako obor má pouze jednu cestu. Tou je výroba jedinečných a nenapodobitelných vín. Charakter terroiru je daný, odrůdy máme, pozitivní vývoj vkvalitě vín je patrný, ale stále je na čem pracovat, protože zkušeností je málo. Maďarské víno se musí vydat do světa, přičemž uspět můžeme pouze skvalitními víny. Nesouhlasím sněkterými názory, že maďarská vína nejsou známa, protože se jich produkuje příliš malé množství. Nadměrná produkce nás jen posune do cenové kategorie, kde nebudeme schopni konkurovat a kde nebude možné ukázat náš terroir.

Oblast Eger, jejíž součástí je také Vaše vinařství je známa zejména svými cuvée víny zmodrých odrůd. Nejznámějším příkladem budiž známá „Býčí krev“. Jak historicky tato orientace vznikla?

Egri Bikavér, jak jsem již zmínil, byl i za komunismu funkční značkou. Bohužel zdůvodu řízené produkce se styl těchto vín nemohl plně rozvinout. Toto těžké dědictví ssebou nosíme dodnes. Původní příběh o vzniku tohoto vína je spíš legendou z XVI. století, kdy naší zemi hrozilo nebezpečí ze strany Turecka. Udatní obránci Egeru se prý díky pití červeného vína stali nepřemožitelnými bojovníky. Ve skutečnosti se Egri Bikavér, jako vyzrálá značka, vEvropě oficiálně objevila na začátku XIX. století.

Vaše vinařství téměř nevyrábí čistě odrůdová vína. Proč?

Je pravda, že již téměř neprodukujeme odrůdová vína. Důvodem je, že i já stárnu a mám pořád více zkušeností a i můj pohled na výrobu vín se mění. Mám pocit, že vinaři hospodařící vEgerské oblasti mají dvě důležitá poslání: produkci Egri Bikavéru, egerského červeného vína a Egri Csillag, bílého cuvée. Jde o tradičně vyráběná vína a podle mne je tradice velmi důležitá hodnota. Rád bych vtéto tradici vědomě pokračoval, jelikož mým cílem je vytvoření originálního egerského vína. Vaktuální nabídce St. Andrea se nachází pouze jedno čistě odrůdové víno. Tato odrůda dokáže jednoznačně vyjádřit naši úžasnou vinařskou oblast – jedná se o Pinot Noir.

Máte

ve vinicích poměrně široké zastoupení mezinárodních odrůd (např. Chardonnay, Pinot Noir, Viognier, Cabernet Sauvignon, Riesling, Syrah nebo Merlot). Na základě jaké filozofie vybíráte odrůdy, nezvažovali jste o užší odrůdové specializaci?Před 10 lety, když jsme začali vinařství budovat, jsem měl samozřejmě méně zkušeností a jiný pohled na to, jak uspět. Chtěl jsem produkovat dobré víno a tehdy jsem světové odrůdy považoval za záruku dosažení tohoto cíle. Dnes to již vidím jinak. Vposledních letech na našich vinicích probíhá výsadba a očkování odrůd Hárslevelű (Lipovina), Furmint, Leányka, Kékfrankos (Frankovka) a Kadarka. Význam světových odrůd postupně klesá a věřím, že se to projeví i vcharakteru našich vín. Do budoucna mám vplánu postupně redukovat počet odrůd, které máme v portfoliu.

Souvisí to i stím, že před pár lety vaše vinařství nabízelo 15 různých vín, dnes vaše portfolio sestává zšesti až osmi položek?

Jednoznačně chci nabízet vína, která nelze vytvořit nikde jinde na světě. Tudíž se soustřeďuji na tradiční kupáže vegerském stylu. Jsem si samozřejmě vědom toho, že potrvá dlouho, než se styl těchto vín zdokonalí, ale jsem člověk trpělivý. Pán Bůh mi pomohl pochopit, že člověk si musí některé věci osobně zažít a poučit se znich. Samozřejmě se každý rok snažím o to, aby moje vína způsobovala radost těm, kdo je pijí, ale jsem přesvědčen i o tom, že zrukou mých dětí se budou rodit ještě osobitější a sofistikovanější vína.

Postupně měníte své vinice vduchu organického pěstování. Co Vás ktomuto rozhodnutí vedlo?

Organickým pěstováním hroznů se zabýváme již šestým rokem. Mým nejdůležitějším cílem je vytvořit jemnější, autentičtější vína, která co nejlépe vyjadřují místní terroir a přírodu. Momentálně znašich osmi tratí používáme tyto přírodní postupy vpěti z nich. Věřím ale, že brzy budeme obhospodařovat organicky všechny naše vinohrady.

Co konkrétně změna znamená? Jaké postupy jste musel změnit?

Velmi vědomě se na našich vinicích snažím o vytvoření „živého ekosystému“ vpůdě. Myslím si, že je to jedna znejdůležitějších věcí pro posílení odolnosti révy. Tomuto procesu napomáháme kompostováním a bakteriálním hnojením. Révě také pomáháme různými čajovými odvary. Mám pocit, že aplikací kpřírodě citlivých postupů se ve vínech ztěchto hroznů mohou objevit velmi zajímavé chutě, specifické pro danou lokalitu.

Překvapilo Vás vprocesu změny něco? Kdy by měly být Vaše vinice kompletně vorganickém režimu?

Zkušenost z prvního roku byla úchvatná! Pravda, získali jsme pouze velmi malé množství hroznů, ale chuť vína byl skutečný zážitek. Takže zmého pohledu nebylo pochyb, že budeme pokračovat vpoznávání bio způsobů hospodaření. Doufám, že za čtyři až pět let budeme moci aplikovat tento přístup ve všech našich vinicích.

Pozorujete nějaké změny ve vínech samotných? Biodynamičtí vinaři někdy mluví o zvýšené mineralitě ve svých vínech.

Samozřejmě i mineralitu lze vbio vínech objevit, ale její míra závisí i od „síly“ tratě. Podle mě je to spíš čistota chutí, co dělá tato vína skutečně zajímavými.

Impulzem pro vznik Vašeho vinařství vroce 1999 byl úspěch vína, které jste vyrobil „na koleni“ pro svého otce. To víno vyhrálo nečekaně velkou zlatou medaili na soutěži vEgeru. Čím podle Vás víno porotu oslovilo?

Tehdy ještě bylo vMaďarsku poměrně neobvyklé, dělat víno zvysoce kvalitních hroznů zkeřů sregulovaným výnosem. Navíc se dostávalo do módy používání nových sudů pro zrání vín, které jsem vté době měl. Vytvořil jsem jakési „pokusné“ víno a zajímalo mne, jak bude hodnoceno ze strany nezávislých odborníků. Proto jsem ho poslal na regionální soutěž a povedlo se, víno získalo zlatou medaili. Díky Bohu tím odstartovala i moje nová životní etapa jako vinaře!

Záhy, vroce 2000, jste se svým Cabernet Franc uspěl i na soutěži vdalekém Bordeaux. Opravdu jste vínu tolik věřil, že zaboduje? Nebo jste si prostě řekl, že za pokus nic nedáte?

Samozřejmě to byl pokus. Zajímalo mne, jak ve světě ohodnotí naše víno. Tato zpětná vazba byla pro mne důležitým impulsem. Jednoznačně jsem si potvrdil domněnku, že Eger je výjimečná vinařská oblast se skvělými podmínkami pro výrobu vín.

V názvu Vašeho vinařství používáte jméno své manželky. Jaké jsou její aktivní role ve fungování vinařství, kromě toho, že zapůjčila firmě své jméno?:)

Žehnám Bohu, že mi nadělil tak skvělou ženu! Je to úžasná osobnost! Jsem rád, že i ona mi pomáhá vpráci vevinařství. Vprvní řadě se stará o administraci, prezentaci našeho vinařství na výstavách, případně komunikaci snávštěvníky našeho vinařství. Je to oddaný, obětavý, milující, křesťanský člověk, který se i vživotě snaží o svatost. Jsem za ní moc vděčný!

Konzultujete smanželkou finální podobu vín, když je pod nimi „de facto“ podepsána?

Samozřejmě. Sradostí jí prezentuji svá nová vína. Ona má ovšem hlavní slovo spíše ohledně finální podoby etiket či lahví, než samotného stylu vín. Popravdě řečeno, ohledně charakteru vín jsem dost svéhlavý. Do vín se snažím přenést své vlastní představy.

Vinaři na Moravě si pochvalují velmi dobré podmínky, které zpohledu révy panovaly vroce 2012? Byla situace vEgeru také tak optimistická?

VEgerské oblasti se vposledních letech potýkáme se stále teplejšími ročníky. Vmnoha případech jsme byli svědky extrémů i vmnožstvích srážek. Podle mne to vinaře nutí knové adaptaci. Na druhou stranu je vidět, že réva může pěkně dozrávat a vposledních letech tak podmínky napomáhají tvorbě bohatých vín.Za zprostředkování rozhovoru děkuji Peteru Baltazarovi zVinorum.czPoznámky k ochutnaným vínům z vinařství St. Andrea v článku zde.

Okomentovat:

*

Loading...