Geneticky modifikovaná vína

Listopad, 7.11.2011 09:14

Geneticky modifikované potraviny stále více pronikají do nákupních košíků spotřebitelů po celém světě. Víno se snažilo dlouho odolávat genetickým vylepšením, ale zejména mimo Evropu se zastánci genetických úprav hroznů začínají stále více prosazovat. Naposledy se sgeneticky vylepšenou révou přihlásili vědci zAustrálie.

Skupinka vědců zAdelaide minulý měsíc oznámila, že se jim po 10 letech laboratorních pokusů podařilo vypěstovat klon vinné révy, který je odolný vůči napadení plísní. Vzhledem knestálému počasí vinaři ve zdejších zeměpisných šířkách bojují splísněmi poměrně často. Díky velmi vlhkému a teplému létu například australským vinařům uhnila velká část poslední úrody. Znamená tedy nový objev spásu pro místní pěstitele révy? Spíše ne.Výsledky, kterých vědci vAdelaide sgeneticky upravenou révou dosáhli, jsou zatím prokazatelně otestovány jen vrámci laboratorních pokusů. Vinná réva odolná proti plísním doposud nebyla otestována vreálném prostředí místních vinic. Ostatně podobné pokusy vterénu jsou vAustrálii zakázány. Důvodem je zejména závislost australského vinařství na exportu a na udržení dobré pověsti místních vín. Největší překážkou rozvoje genetických modifikací vinné révy je konzervativní postoj evropských spotřebitelů. Evropa je největším konzumentem světových vín a napříč kontinentem je genetické inženýrství stále považováno za „sprosté slovo“.

I vEvropě tají genetické ledy

Ale i na starém kontinentě se pomalu začínají dávat věci do pohybu. Vloňském roce byl spuštěn projekt testování geneticky modifikované vinné révy ve francouzské oblasti Alsasko. O citlivosti tohoto kroku svědčí fakt, že povolení kzahájení projektu vydal Bruno Le Maire, francouzský ministr zemědělství. Geneticky modifikované keře vinné révy zde byly vysazeny vreálném prostředí místních vinohradů a pět let bude sledován jejich vývoj. Projekt se setkal sbouřlivou reakcí mezi francouzskými vinaři, kteří se obávají poškození reputace francouzských vín vočích zahraničních konzumentů. Zda projekt přežije až do plánovaného konce vtuto chvíli není jasné. Protesty vinařů například způsobily zrušení testování geneticky upravené révy, které probíhalo vroce 1999 vChampagne. Klíčové asi bude, jakou podporu podobným pokrokovým projektům vyjádří příští zemědělský ministr.

Geneticky modifikovaná Amerika

Nejdál jsou, co se týká geneticky vylepšených vín, zatím producenti na severoamerickém kontinentu. VKanadě a USA je například povolen prodej vín vyrobených pomocí geneticky modifikovaných kvasinek soznačením ML01. Tyto kvasinky, které byly vyvinuty vědci na univerzitě vBritské Kolumbii urychlují zaběhlý proces výroby vína. Svyužitím těchto kvasinek dochází kjablečno-mléčné fermentaci ve stejnou dobu jako k hlavnímu kvašení. Díky této inovaci se prý snižuje riziko znehodnocení vína a výsledný mok obsahuje méně alergenních látek, které mohou po konzumaci způsobit známou bolest hlavy či jiné nepříjemné následky. Kvasinka ML01 byla vyvinuta již vroce 2006, ale teprve vposlední době padají bariéry ohledně jejího využívání. Kromě USA a Kanady sní mohou legálně pracovat i vinaři vJihoafrické republice. Vína určená pro tyto trhy navíc nemusí mít uvedenou informaci o použití kvasinky ML01 ani na etiketě. Evropa se zatím jejímu používání brání.

Rozhodne se v Evropě

Jak jsem již zmínil, právě vývoj postojů vEvropě bude pro rozvoj geneticky modifikovaných vín zásadní. Vroce 2000 vznikla ve Francii skupina soznačením Terre et Vin du Monde, jejíž cílem bylo přimět vládu schválit desetileté moratorium na geneticky upravovaná vína. Francouzská vláda se ovšem rozhodla ponechat si otevřená zadní vrátka a žádosti nevyhověla. Ne všechny argumenty zastánců genetického inženýrství totiž zní nesmyslně.Zejména využití genetických úprav vinné révy za účelem zvýšení odolnosti proti různým nákazám či nepřízni počasí je něco, na co někteří vinaři slyší. Je lepší volbou geneticky „vylepšit“ révu nebo použít chemických postřiků? Vinařina je velmi rizikovým podnikáním, které je až příliš odkázané na přízeň či rozmary počasí. Pokud by byla bezpečnější cesta zaručených výnosů, kolik vinařů by odolalo?Finální slovo budou mít nakonec stejně ti kdo vína kupují, tedy evropští spotřebitelé. Ti jsou zatím vůči jakýmkoliv nepřirozeným úpravám a umělým vylepšením velmi obezřetní. Co když se jim ale nabídne nějaký úplateček? Například geneticky modifikovaná vína úplně nových vůní a chutí, nebo vína, která budou mít ještě vylepšené účinky na zdraví jejich konzumentů? Dali byste si říct?

1 komentář:

Anonymous

18. November 2011 14:14

Dakujem za clanok, aby som bol teraz obozretnejsi pri americkych vinach :).

p

Okomentovat:

*

Loading...