eCUVEE, to je informační směska sosobitým buketem. Není to tak dávno, co jsem tu psal o vínech originální certifikace (VOC), respektive důvodech, proč bude těchto vín na trhu vbudoucnu přibývat. Netrvalo to ani tak dlouho a bylo ohlášen vznik nového VOC, konkrétně
VOC Blatnice
. V rámci již pátého moravského VOC a prvního ve slovácké podoblasti, tak budou prodávána vína zodrůd Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské šedé a Chardonnay. Prostě takové moravské „Burgundsko“, když pomineme prvně jmenovanou odrůdu. Začátky sdružení, do kterého patří hned 28 místních výrobců, jsou spíše opatrné. Z celkem 16 přihlášených vzorků vín ročníku 2012 bylo odbornou komisí nakonec vybráno pro označení VOC 10 vín (čtyři Ryzlinky rýnské, tři vína odrůdy Rulandské bílé, 2x Rulandské šedé a jedno Chardonnay). No budeme se tedy těšit, snad se dostane na každého… A když může mít svou „apelaci“ Blatnice, tak proč ne třeba
Paříž
? Dle prohlášení zástupců místní vinařské scény to vypadá, že Paříž a region Ile de France vdohledné době získají první oprávnění používat na vínech označení IGP (Indication Géographique Protéze), tedy jakýsi předstupeň AOC. VPaříži je dnes jediná komerční vinice, vSuresnes, na západním okraji města. Vína pocházející odsud by měla počínaje rokem 2013 získat právo používat označení IGP. Další pařížské vinice, například vslavném Montmartre, jsou používány knekomerčním či charitativním účelům.Vypadá to, že finanční a ekonomická krize dopadá i na státní vinné zásoby. Je potřeba utahovat opasky, a to i co se týká vína. Po březnové aukci vín ze sklepa britské vlády, vrámci které se dražilo např. Chateau Petrus 1970, Le Pin 1986 nebo Chateau Mouton-Rothschild 1986, aktuálně na konec května plánuje prodat část svých zásob i
francouzská vláda
. Sběratelé a investoři se mohou těšit na nějakých 1200 lahví, mezi kterými nebudou chybět Chateau Laville Haut-Brion ročníku 1966, dvě lahve Haut-Brion 1990, Domaine de la Romanée-Conti Echézeaux Grand Cru 1989 nebo magnum Lafite 1975. Nejvýše b se cena měla vrámci dražby vyšplhat u Pétrus 1990 (očekává se až €2200). Dražit se budou i vína zAlsaska nebo Champagne. Část prostředků, které vláda získá, se použije na opětovné doplnění státních vinných zásob, zbytek půjde do státní kasy. Krize musí být opravdu vážná, když se Elysejský palác zbavuje svých vín, žertuje francouzský tisk na adresu Françoise Hollanda. Francouzská vláda má svůj sklep od roku 1947, dnes by vněm mělo být něco kolem 12000 lahví.Sekonomickou krizí, i když trochu jiného rázu, se potýkají vinaři v
Argentině
. Vsouvislosti svelkou inflací a rostoucími náklady totiž místní vinaři začínají ztrácet svou pozici na exportních trzích a přichází o část svých marží. Podle studie Radobank někteří vinaři zaznamenali až 100% nárůst výrobních nákladů za poslední čtyři roky. Velkým problémem je zejména výrazná inflace, která dle oficiálních údajů ročně dosahuje 11 %, podle neoficiálních odhadů až 25 %. Průměrná cena exportovaných vín ve stejném období pak vzrostla „jen“ o 60 %, což logicky znamená více či méně citelný zásah do ziskovosti jednotlivých vinařství. Současným vývojem jsou nejvíce postiženi producenti levných vín, kteří ztrácí svou konkurenceschopnost, ale problémy smaržemi mají i některá prémiová vinařství.Americké vinařství
Barefoot Wine & Bubbly,
které patří do skupiny E. & J. Gallo, trochu posunulo hranice toho, co si lze či radši nelze, představit pod pojmem cuvée. Soudruzi na západě totiž namíchali „ňamku“ zodrůd ze čtyř různých kontinentů. Konkrétně Grenache ze Španělska, Shiraz zAustrálie, Malbec zArgentiny a Tempranillo zKalifornie. Určitě jim tak vzniklo víno snezaměnitelným lokálním charakterem a jedinečným projevem. Ostatně zástupce firmy ho popisuje jako: „jemné červené víno schutí po tmavém ovoci a vonící kořením a vanilkou“. A já se ptám…. Komu tím jako prospějete?Hodně pobavila také zpráva o výsledcích výzkumu vědců z
Univerzity v Readingu
, který na vzorku laboratorních krys potvrdil, že střídmá konzumace vín zlepšuje paměťové schopnosti a dokáže přispět kminimalizaci vzniku onemocnění, jako je demence nebo Alzheimerova nemoc. Mohou za to fenolické látky, které se nachází ve zvýšené míře vmodrých odrůdách révy, tedy i vodrůdách Pinot Noir a Pinot Meunier, používaných při výrobě šampaňského. Tým profesora Spencera podával krysám šampaňské každý den do jídla po dobu šesti týdnů (ne, že bych nezáviděl). Krysy, které byly na šampaňské dietě, byly následně výrazněji úspěšnější vplnění úkolů, než krysy abstinující. Pro další fázi výzkumu bude profesor Spencer hledat 60 dobrovolníků zřad důchodců, kterým bude šampaňské podáváno po dobu tří let. Krásný způsob, jak si zpříjemnit stáří a navíc udělat něco pro své zdraví.
