Do vinice bez chemie i bez vody

Dnešní příspěvek bude věnován Johnu Williamsovi a jeho vinařství Frog’s Leap. Svým přístupem se totiž jedná v rámci Kalifornie o zjevení. Díky silné osobnosti svého majitele se vinařství Frog’s Leap stalo prvním certifikovaným vinařstvím hospodařícím organickými postupy a prvním, jehož budova získala potvrzení o 100% soběstačnosti na energiích z obnovitelných zdrojů. John Williams navíc odmítá zavlažování svých vinic, čímž ročně ušetří až 37 milionů litrů vody.

Vinařství Frog’s Leap najdete v srdci regionu Rutherford ve slavném Napa Valley. Netradiční název firmy, který v překladu znamená doslova „žabákův skok“, odkazuje na původní budovu vinařství, kde byla v minulosti žabí farma a kde vinařství působilo v letech 1981 až 1994. Poté následovalo stěhování do současného sídla, historické budovy zaniklého vinařství Anderson, které tu sídlilo od roku 1884. Po 110 letech se zde usadil John Williams se svým průkopnickým projektem.John Williams vyrostl v západním New Yorku a původně se chtěl věnovat mlékárenskému businessu. Nakonec však vyměnil mléko za víno a dokončil studia na magisterském programu Enologie a vinohradnictví na univerzitě UC Davis. První praktické zkušenosti s výrobou vína získal ve vinařství Stag’s Leap a Glenora Wine Cellars. V roce 1981 pak zakládá spolu se svým parťákem Larry Turleym vlastní vinařství Frog’s Leap.

Organika je o trpělivosti

První vinici zakoupil John Williams až v roce 1987, do té doby bylo víno vyráběno z nakupovaných hroznů. Následnými rozbory zjistil, že vinice nemá ideální složení, že v půdě chybí vápník, zinek a bor. Jelikož se vlastní snahy o vylepšení jejího složení ukázaly být jako neúčinné, začal hledat pomoc jinde. Nakonec mu byl představen organický farmář Amigo Bob, který nejen že vyřešil jeho problém, ale ukázal mu, jak lze využít přírody a přírodních postupů pro dosažení kvalitní produkce. Pro budoucnost Johna Williamse bylo toto setkání zásadní a organické postupy začal okamžitě implementovat do svých vinohradů.Dnes vinařství Frog’s Leap obhospodařuje organicky 40 hektarů vinic, na kterých jsou vysázeny odrůdy Sauvignon blanc, Chardonnay, Zinfandel, Petite Sirah, Merlot, Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Valdiguié nebo Riesling. Základem úspěchu výroby kvalitního vína je podle Johna Williamse zdravá půda, která následně nepotřebuje chemické ošetřování. O půdu je potřeba pečovat v průběhu celého roku a její kondici lze udržovat různými metodami. Na zimu například vysazují ve Frog’s Leap krycí plodiny v kombinaci s kompostem plným důležitých živin. Zlepšuje se tak charakter půdy, její bakteriální složení. V krycích plodinách mohou zimu přečkat živočichové důležití pro rovnováhu ve vinicích, jako například hmyz a ptáci. Ptáci pomáhají během roku s likvidací nežádoucích hmyzích škůdců. Prostřednictvím sov a jestřábů se lze vypořádat s nežádoucími škoditeli z říše ptactva. Vysazením slunečnic zase do vinohradů John Williams láká žádoucí zástupce hmyzího světa.Podle zkušeností Johna Williamse je organické hospodaření ve vinicích dlouhodobě sice méně nákladné, ale o to více pracovně náročné. Výsledky se navíc neprojevují hned. V případě Frog’s Leap to trvalo 10 let, než vinice začaly dosahovat očekávaných výnosů.

Energie ze slunce a ze země

V roce 2004 začalo vinařství řešit otázku možné energetické soběstačnosti. Již od následujícího roku je elektrická energie ze 100 % zajišťována prostřednictvím solárních panelů. Pro vinařství to znamená roční úsporu nákladů 50 000 dolarů. Teplo se zase získává prostřednictvím propracovaného geotermálního systému, který zásobuje nejen administrativní budovu vinařství, ale i degustační prostory. Úplnou energetickou nezávislost získalo vinařství jako vůbec první v Kalifornii.

Ani kýbl vylitý nazmar

Originálnost Johna Williamse se promítá také do odmítání umělého zavlažování vinic. Ve vyprahlé Kalifornii se to může zdát jako čiré bláznovství, však také mnozí tvrdí, že takto nelze fungovat, ale letité zkušenosti vinařství mluví o opaku. Vláhu uměle přidávají ve Frog’s Leap pouze v případě mladých sazenic révy v jejich prvním roce života, kdy ještě nejsou dostatečně silné. Jak říká John Williams, umělé zavlažování jinak není potřeba, což dokládá historie. Zatímco vinařství má v Kalifornii více než staletou historii, umělé zavlažování se používá masově až od 70. let minulého století. Umělé zavlažování má podle Johna Williamse špatný vliv na tvorbu kořenového systému vinné révy. Ta pokud má dostatek vláhy nepotřebuje zapustit kořeny tak hluboko. V důsledku toho vyprodukované víno jaksi není to pravé ořechové, chybí mu hloubka, osobitý rukopis a extraktivnost. Réva také není tak odolná vůči napadení různými chorobami či škůdci. Nadměrné zavlažování je navíc plýtváním životodárné tekutiny, které je na zemi stále méně a méně. Bez zavlažování začal John Williams hospodařit v roce 1998. V důsledku tento přístup neznamená úsporu práce, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale přesný opak. O půdu se musí vinař o to více starat tak, aby dokázala sama hospodařit s přírodním přísunem dešťových srážek.

V různorodosti je síla

Posledním střípkem do unikátního konceptu Johna Williamse je pestrost produkce jeho firmy. Frog’s Leap není jen vinařství, ale farma, kde se pěstuje 70 různých plodin. Zaměstnancům vinařství tato různorodost přináší zkušenosti z různých oblastí, firmě dodatečné příjmy. Jak ale říká John Williams, klíčová je stabilizace pracovní síly a její vytížení v průběhu celého roku. Firma prakticky nenajímá externí pracovníky a její zaměstnanci jsou dobře motivováni a mají k vinařství osobní vztah. To vše se prolíná do osobitého charakteru vín Johna Williamse.