Červené z Moravy, neleze do hlavy

 Zdroj: shx.hu

Tuzemští pijáci vína mění své chutě. Zatímco vminulosti vČeské republice spotřeba bílých vín převládala nad červenými, jsou v posledních letech červená vína stále oblíbenější a vyrovnávají se vpopularitě vínům bílým. Modré hrozny tak zažívají na moravských vinicích léta rozkvětu a hojné výsadby. Červená vína zMoravy bodují na mezinárodních soutěžích a již dlouho neplatí, že když víno zMoravy, tak jedině bílé.

Modré odrůdy, ze kterých se vyrábí červené víno, potřebují na rozdíl od bílých více slunce. Toho se vnašich zeměpisných podmínkách vinařům ne vždy dostávalo dost, a i vzhledem knáročnějším postupům zpracování, tak tuzemská produkce upřednostňovala výrobu vína bílého. Na přelomu tisíciletí však přicházejí vinaři červeným vínům na chuť a podíl modrých hroznů začíná výrazně růst. Zatímco vroce 1998 tvořily hrozny pro výrobu červeného vína asi jen 20 % celkové sklizně, o 10 let později to bylo již 36 %. Klíčovýmdůvodem je kromě rostoucí poptávky zejména fakt, že se lepší podmínky pro pěstování modrých odrůd. Jev, kterému se říká globální oteplování (Václav Klaus mi promine), totiž způsobuje mimo jiné to, že se vtuzemských vinařských oblastech otepluje a více svítí sluníčkem. Stačí se podívat na zvyšování tzv. sumy aktivních teplot, tedy součtu průměrných denních teplot v daném roce, které jsou nad 10 °C. Pro pěstování révy vinné je u nás potřeba v součtu minimálně alespoň 2200 °C, ale poslední roky tento údaj pravidelně přesahuje 3000 °C, a podobný vývoj je i vjiných vinařských oblastech světa. Takže zatímco našim vinařům vyvolává oteplování úsměv na tvář, například vKalifornii začínají mít vinaři zbudoucího vývoje počasí spíše starosti. Všeho totiž moc škodí a sluníčka zvláště.

Když jedna lahev nestačí

Ale zpět kčervenému. Za vinařské velmoci vprodukci červených vín lze jednoznačně označit Francii, Itálii, Španělsko nebo neustále expandující země jižní Ameriky, jako jsou Argentina a Chile. Červeným odrůdám totiž není milé přílišné střídání teplot v průběhu vegetace, a proto se jim daří lépe v jižních vinařských oblastech světa. Vyšší teploty mají také vliv na tvorbu cukru a následně alkoholu ve víně. Červená vína z jižních zemí proto mívají vyšší obsah alkoholu kolem 13 – 15 %, zatímco ze severních oblastí, jako je Česká republika, „jen“ kolem 11,5 – 13 %. Znalci vína a konzumenti na těchto „lehčích“ vínech oceňují právě jejich svěžest a vyšší kyselinku. Pokud vypijete lahvinku, nepřipadáte si jako po ráně palicí, ale máte chuť otevřít další. Další charakteristikou tuzemských červených vín je široká rozmanitost stylů, chutí a vůní. Člověk nikdy neví, co se pod korkem skrývá.Rostoucí kvalitu tuzemských červených jednoznačně dokládají (kromě mých osobních zkušeností) také stále početnější medaile z mezinárodních soutěží. Vloňském roce například získala moravská červená 14 ocenění na jubilejním 30. ročníku prestižní International Wine Competion (IWC) v San Franciscu. IWC je přitom považováno za jednu z nejuznávanějších mezinárodních vinařských soutěží na území USA. Svatovavřinecké 2007, výběr zhroznů od Vinařství Tomáš Krist zMilotic, pak bylo dokonce oceněno stříbrnou medailí na Vinalies Internationales Paris 2009, což je takové vinařské Mistrovství světa, které se každým rokem koná vhlavním městě Francie, tedy Mecce červených vín.A právě Svatovavřinecké se také může chlubit titulem nejrozšířenější modré odrůdy vinné révy na území České republiky. Konkrétně tvoří 27 % všech vysázených hroznů pro tvorbu červených vín. Další nejrozšířenější červené odrůdy jsou Frankovka (23 %), Zweigeltrebe (11 %) a Modrý Portugal (11 %). Svatovavřinecké (Zdroj: ireceptar.cz)

Budou se vám sbíhat sliny

Při ochutnávání Svatovavřineckého byste měli narazit na tmavě červenou barvu, výraznou višňovou a někdy až černorybízovou vůni. Kromě České republiky se sním pravděpodobně setkáte i na cestách poRakousku (pod názvem Sankt Laurent). Populární Frankovka, jejíž image vminulosti v tuzemsku trpěla nekvalitními víny, se pěstuje hlavně ve středoevropských vinařských oblastech. Vína ztéto odrůdy mají světle nebo tmavě rubínovou barvu s fialovými záblesky. V mladém víně je travnaté aroma, které se při zrání vína mění na ostružinové vůně. Odrůda Zweigeltrebe byla vyšlechtěna v Rakousku v roce 1922 a vsoučasnosti u našich jižních sousedů tvoří druhou nejrozšířenější modrou odrůdu. Do Čech se dostala v60. letech, ve vínech ztéto odrůdy můžete cítit vůni višní ibobulovitého ovoce. Modrý Portugal byl kdysi nejrozšířenější modrou odrůdou pěstovanou vČeské republice. Kdeže loňské sněhy jsou a dnes si tak hledá zpět cestu na výsluní mezi tuzemskými spotřebiteli. Vinaři však vidí v„Portugalci“ velký potenciál a vletech 2006 až 2009 tak s pžřehledem obsadil pozici nevysazovanější modré odrůdy na tuzemských vinicích.Na závěr je ještě potřeba zmínit, že výroba červených vín je až na výjimky doménou vinařské oblasti Morava, vČechách pro červená vína nejsou příliš vhodné podmínky. Pokud jste dostali chuť ochutnat moravské červené přímo ve sklípku, vyrazte ideálně do velkopavlovické podoblasti, kde se rodí asi ta nejlepší červená u nás.

Dejte pokoj spokojovou teplotou

Červená vína se často konzumují příliš teplá. Jeden znejrozšířenějších omylů ve světě vína je, že se červené před konzumací nemusí chladit. Pokojová teplota, kterou máte doma však běžně bývá kolem 20 stupňů, vlétě třeba až 30 stupňů. Červená vína se přitom mají servírovat při teplotě kolem 12 až 16 stupňů, záleží podle stáří a typu červeného vína. Konzumovat pak při 16 až 18 stupních.Potenciál moravských červených stále není využit naplno. A protože většinu konzumovaných červených vín vČeské republice tvoří levné dovozy ze zahraničí, dovolím si dnes zakončit tento příspěvek krátkým básnickým apelem:Místo italské či španělské krabice, dejte si našince, Modrého Portugalce.Make love, drink wine!