Červené pruhy a vína

Březen, 14.03.2017 09:18

Včera jsem dostal od pošťáka dvě listovní zásilky s červeným pruhem. Naštěstí to nebylo tajemné pozvání na posed k Ester Janečkové do Pošty pro tebe. Nevzpomněla si na mne první láska z mateřské školky ani zámožný kalifornský vinař v důchodovém věku, který by chtěl tvrdit, že jsem jeho syn. V obou případech to i tak byla vysmátá psaní. Obálka s červeným pruhem ukrývala informaci o bonusech od bývalého zaměstnavatele a v té druhé? Několik měsíců očekávaný WSET diplom s červeným pruhem.

IMG_4168[1]

Oboje jsem tak nějak čekal, ale radost to v žádném případě nijak nezkazilo. Ve svém oslavném poblouznění jsem dokonce zapomněl, že WSET by mělo za úspěšné absolvování posílat také pověstný „odznáček“ červené barvy. Rozespalej jsem ho tedy dnes ráno hledal v tašce se sběrem. A našel! Tím bych symbolicky ukončil své několikaleté reportování o WSET Diploma, hotovo, schluss, splněno! Navíc jste se v dnešním příspěvku dozvěděli, že se rozhodně vyplatí třídit odpad, jelikož jinak se po ránu musíte hrabat v koši se zbytky od večeře, místo v tašce se starými novinami.

Pokud si pouštíte fantazii na špacír, čím že jsem to doma včera oslavil, zda jsem z okna střílej špunty na vodárnu, vypil alespoň dvě Gran Reservy a tři Grand Cru Classe, tak vás asi zklamu. Po společensky náročném víkendu na horách na chatě v Josefově dole jsem se včera spokojil se dvěma skleničkami příjemného moravského Veltlínu. Ale nakoupil jsem minulý týden nějaké lahve od svého oblíbeného vinařství Schloss Gobelsburg, což se jako oslava uzavření studia na Weinakademie Osterreich docela hodí! Takže místo Champagne asi dám v rámci nějakého drobného juchání v příštích dnech přednost duu Riesling a Grüner!

17308951_1311782165570857_425360559655534812_n

Ale zpátky k červené. Minule jsem v příspěvku sliboval moravské červené z povedeného ročníku 2015, tak tady je. Vinařství Maděřič určitě znáte, navíc se tu nedávno objevilo v rámci seriálu Rozhovor s přívlastkem. Kromě odpovědí na otázky mi Jiří Maděřič zaslal také vzorky ze své aktuální produkce. Širokou paletu bílých vín, z nichž se ty nejzajímavější výhledově objeví v některém z příspěvků, a také dvě červená vína. O těch dnes. Vína z Vinařství Maděřič se mi nějak poslední dobou vyhýbala, nebo možná neúmyslně já jim, prostě jsme se nikde v báru či regálu nepotkali, takže jsem byl zvědav. V případě Pinotu a Dornfelderu pěkná odrůdově charakteristická vína, nic těžkopádného, svěží, příjemně pitelná. Čistá práce.

Pinot noir 2015, Vinařství Maděřič, 12,5 %          Hodnocení: 87/100

Víno kategorie pozdní sběr, suché, před nalahvováním zrálo šest měsíců v dubových sudech. Barva vína je středně výrazná, na Pinot poměrně intenzivní. Vůně celkem pronikavá, připomíná, tmavé třešně, švestky nebo maliny, květ růže. Působí mladistvě ovocně. V chuti je víno pikantní, s vyšší kyselinkou, čerstvým červeným ovocem. Ovoce se objeví jako první, pak nastoupí kyselina a po jejím odeznění se v ústech objevuje příjemná delší, lehce kořenitá, až jemně tabáková dochuť. Povedený Pinot. Subjektivně mi navíc chutnal ještě více druhý den po otevření.

IMG_4174[1]

Dornfelder 2015, Vinařství Maděřič, 12,5 %          Hodnocení: 85/100

Opět pozdní sběr, suché víno. V tomto případě je barva vína ve skleničce sytá, tmavě purpurová. Vůně se doslova dere ze skleničky, je expresivní, s tóny tmavého ovoce, borůvek, švestky, sladkého koření nebo marcipánu, je sametová a svěží. Chuť koresponduje aromaticky s vůní, je plná ovoce a s výraznější kyselinou. Ta razantně prostupuje celou chutí a obaluje jak ovocné tóny, tak poměrně delikátní tříslo. Tehle Dornfelder bych si dokázal představit s nějakou hutnější a tučnou masitou pochoutkou, která by příjemně vybalancovala vyšší kyselinu vína.

IMG_4172[1]

Okomentovat:

*

Loading...