Ty vole, tohle je jeden z nejhezčích sklepů, co jsem viděl. Zašeptal mi uplynulý víkend udivený kamarád při prohlídce nedávno dokončených sklepních prostor vinařství Schloss Gobelsburg na okraji Langenlois. To v loňském roce oslavilo neuvěřitelné výročí 850 let od vzniku a do dnešní doby je ve vlastnictví mnichů z cisterciáckého kláštera v Zwettlu. Co je důležitější, ve veltlínech a ryzlincích se mu v Rakousku jen máloco vyrovná.
Jako nejstarší bod historie vinařství Schloss Gobelsburg uvádí rok 1171, kdy mniši z kláštera v Zwettlu získali pozemky a vysadili vinice na dnes slavných tratích Heiligenstein a Gaisberg poblíž městečka Langenlois. Co se na nich tehdy sázelo asi jen stěží zjistíme, dost možná nějaká směs více odrůd, každopádně v současnosti jsou tyto polohy považovány za jedny z nejlepších v Rakousku pro odrůdu Ryzlink rýnský. Barokní areál, ve kterém vinařství Schloss Gobelsburg sídlí, mniši získali v roce 1740 a od roku 1786 je tu doložena výroba vín.
Zásadním milníkem pro současnou podobu vinařství a hlavně kvalitu jeho vín, je rok 1996. V tomto roce si totiž od řádu vinařství pronajal Michael Moosbrugger. Spolu se svou manželkou ho postupně posunul až do pozice jednoho z nejzajímavějších producentů nejen vinařské oblasti Kamptal, ale celého Rakouska. Naše průvodkyně Barbara Koller několikrát v souvislosti se jménem Michaela Moosbruggera uvedla slovo vizionář. Tenhle charismatický člověk, kterého jsem před lety měl možnost ve vinařství potkat, dle všeho umí věci vnímat v širších souvislostech.
V první řadě je nepřehlédnutelnou tváří spolku Österreichische Traditionsweingüter, jehož ambicí je vytvoření plnohodnotné klasifikace těch nejlepších vinic v zemi. Od roku 1992 v Rakousku pracují na třístupňové klasifikaci vinic, jejímž základem jsou vína se jménem konkrétní trati tzv. Ried. Ty nejlepší vinice pak mohou nést označení Erste Lage, kam v současnosti spadá 90 z nich. V budoucnu by pak z nich měly být vybrány ty dlouhodobě a konstantně nejlepší polohy, které dostanou nejvyšší status Grosse Lage. Pokud se tedy někomu zdá, že práce na české klasifikaci vinic neběží příliš rychle, tak v sousedním Rakousku s pečlivostí sobě vlastní po 30 letech zvládli zatím jen dvě třetiny budoucího systému. Na druhou stranu odvedli pořádný kus práce.
To jsem ale trochu odbočil, zpět k vinařství Schloss Gobelsburg. To s ohledem na historické kořeny přistupuje k výrobě vín tradičním způsobem, ale s inovativním pojetím. Příkladem budiž zdejší koncept „dynamického sklepa“. Velké sudy pro zrání bílých vín jsou připevněny na konstrukci s kolečky, aby se mohly v průběhu měsíců přesouvat po sklepě kam je potřeba. Třeba podle toho, zda je potřeba využít teplejší nebo chladnější teplotu v určité části sklepa. Sudy jsou z rakouského dřeva a mají objem 2500 litrů, orientace na lokálnost a snaha vytvořit víno s otiskem konkrétního místa tedy nekončí jen u hroznů.
Manipulace se sudy musí být v průběhu roku dost, aktuální roční produkce vinařství totiž dosahuje zhruba 500 000 lahví. Schloss Gobelsburg má vysazeno 85 hektarů vinic, co se týká odrůdové skladby, je to celkem jednoznačné, 50 % tvoří Grüner Veltliner (Veltlínské zelené), 25 % Ryzlink rýnský a zbylou čtvrtinu odrůdy jako Pinot noir, Zweigeltrebe, Chardonnay nebo Ryzlink vlašský.
Staré ročníky i nový sklep pro zrání vín
Langenlois je centrem produkce šumivých vín v Rakousku a bubliny nechybí ani v sortimentu vinařství Schloss Gobelsburg. Lahve s vínem zrajícím na kalech a uzavřené typickým korunkovým uzávěrem odpočívají nedaleko zcela nové sklepní části. Impozantní stavba odkazující na propojení s cisterciáckým klášterem, velmi rozumně kombinující historii a současnost. Velkorysý prostor je postaven starým tradičním způsobem z cihel a kamene. Michael Moosbrugger vědom si historie vinařství nechal vypracovat projekt na sklep, který by měl vydržet minimálně dalších 500 let! Tedy žádný beton nebo ocel, materiály, které mají životnost mnohem kratší. Vinařství chce do budoucna mnohem více pracovat s archivními víny a uváděním speciálních kolekcí vín starších ročníků, proto vznikl zásadní požadavek na rozšíření kapacity. Mimochodem k již zmíněnému výročí 850 let vinařství uvedlo limitovanou edici vína Tradition Heritage Cuvée 50 years, tedy směs vín z 32! ročníků, z nichž nejstarší část pochází z roku 1970.
Když už jsme u té historie, jen o kousek dál o moderního sklepa je jí v kapalném stavu požehnaně. V nevelkém archivu vinařství totiž najdete uložené kolekce starých lahví pokrytých hustou šedou plísní. Některé lahve zde mají původ až ve 40. letech minulého století a po jejich otevření tak lze podniknout doslova cestu časem. Jaká vína se dělala v Kamptalu před 80, 60 nebo 40 lety? Z jakých odrůd? Obsah lahví je dokladem jednotlivých vinařských etap. Lahve jsou v majetku kláštera a smí se prý otevírat jen ze studijních důvodů. Z dosavadních ochutnávek je každopádně zřejmé, že až do 60. let minulého století zdejším vinicím jasně dominovala smíšená výsadba a až od 70. a 80. let se do popředí dere Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené.
Od bublin až po Auslese
Jak již bylo zmíněno, dvě klasické odrůdy pro Kamptal jasně dominují i sortimentu vinařství Schloss Gobelsburg. Ochutnávku jsme ale začali skvělými šumivými víny. Jak se říká za vším hledej ženu, a platí to i v tomto případě. Bubliny zařadil Michael Moorsbrugger do sortimentu na přání své manželky Evy, původem z Francie, a logicky tedy milovnice šampaňských vín. Schloss Gobelsburg pak v této kategorii patří mezi nejzajímavější producenty celého Rakouska. Ochutnali jsme jak víno Brut Reserve, které tvoří kombinace 50 % GV, 25 % Ryzlink rýnský a 25 % Pinot noir, zrající tři roky na kalech, elegantní a minerální v chuti, tak Blanc de Blanc, které si jako nový produkt v sortimentu v roce 2016 nadělil Michael Moosbrugger k výročí dvaceti let v čele vinařství. Víno se super minerálním projevem, svěžestí a tóny bílých peckovin a bohatým perlením. Trojici šumivých vín pak uzavřelo růžové Rosé Brut, 36 měsíců v kontaktu s kvasinkami, z odrůd Zweigeltrebe, Pinot noir a Svatovavřinecké.
Následovala smršť veltlínů a ryzlinků, od úvodních jednodušších vín určených pro bezstarostné pití, až po komplexní vína ze špičkových tratí, jako jsou vinice Lamm, Gaisberg nebo Heiligenstein. Langenlois Grüner Veltliner 2020 je komplexní a sladěné víno, zrající tři měsíce na velkých sudech, pecka byl Ried Renner Erste Lage 2020, tedy Grüner Veltliner zrající 18 měsíců ve velkých sudech, komplexní, s tóny grepu, výrazných zralých peckovin a bílých květů. Svěží víno s vyšší kyselinou a energickým charakterem. Mimochodem u traťovek ve vinařství Schloss Gobelsburg neuvádí na přední etiketě název odrůdy, protože samotná poloha je důležitější.
Ve porovnání špičkových ryzlinkových tratí Gaisberg a Heiligenstein v současné podobě dávám přednost vulkanickému Ried Gaisbergu 2018, s tóny citrusů, lučních bylin, víno s úžasnou koncentrací chutí a geniální svěžestí a mineralitou. Ried Heiligenstein 2018 je delikátnější a jemnější ve svém projevu, víno, které potřebuje čas, aby ukázalo svůj maximální potenciál.
Ochutnali jsme i limitované edice bílých vín Tradition Heritage 3 years a 10 years, tedy vína udělaná postaru, z různých odrůd, spontánní fermentací, z různých ročníků a zrající dlouho v sudech. Z červených vín to u mne vyhrálo komplexní a parádně vyladěné Zweigeltrebe 2018, opravdu jsem dlouho neměl takto povedeného zástupce této odrůdy. Doslova sladkou tečkou pak bylo víno Auslese 2017 z odrůdy Veltlínské zelené.
Po třech hodinách jsme odjížděli z vinařství Schloss Gobelsburg směr Wachau s pocitem totální blaženosti. Tomu se říká marketing dotažený k dokonalosti, odjíždíte z klášterního vinařství a jediné co vás napadá, že to bylo prostě boží!
uwe filter
31. March 2022 09:13
Mikuláši, zapoměl jsi zmínit Williho Bründlmayera, se ktyrým si vinařství pronajali společně.
uwe filter
31. March 2022 09:17
A ještě jedna maličkost z doby před rokem 1996. Jako poslední vedl vinařství otec Bertrand Baumann, pozdější opat ze Zwettlu. Jeho mešní víno Gobelsburg se stalo klasikou rakouského vinařství.
uwe filter
31. March 2022 09:40
Pro Michaela Moosbruggera, pocházejícího z rodiny majitelů proslulého hotelu Gasthof Post v Lechu am Arlberg, vlastně nebylo samozřejmé, že se stane vinařem, přestože lásku k vínu zažehl již v raném věku. Studoval filozofii v Salcburku, ale ve 22 letech musel studium přerušit, protože jeho otec zemřel na horské túře a bylo třeba, aby se vrátil domů a pomáhal v rodinném hotelu. V následujících letech, které strávil částečně ve Švýcarsku a Kanadě, kde se vzdělával v oboru hotelnictví, v něm během stáže v restauraci Gut Oberstockstall u Kirchbergu nad Wagramem uzrála myšlenka přenechat „Post“ v Lechu svému bratrovi Florianovi a sám se věnovat vinařství. Na panství rodiny Salomonů se vedle chovu dobytka, pěstování zeleniny a ovoce, pěstovalo a vyrábělo také víno. Hodně času strávil ve vinném sklepě u Fritze Salomona mladšího a jeho tchána, vinaře Josefa Jamka z Wachau, a naučil se tak vinařskému řemeslu od základů.
V polovině prosince 1995 mu zavolal Willy Bründlmayer, že pro něj něco má. Bründlmayer byl požádán cisterciáckým opatstvím Zwettl o pronájem hradu Gobelsburg. Oba se rozhodli podat žádost společně. O dva týdny později byla podepsána nájemní smlouva na 60 let a o dalších osm týdnů později se Moosbrugger do hradu nastěhoval. Dobrodružství mohlo začít.