Americko – francouzské války o víno

Říjen, 8.10.2012 07:19

Na poli gurmánském a vinařském to vposledních měsících celkem vře mezi USA a Francií. Určitě jste zaznamenali červencový zákaz podávání francouzské delikatesy

foie gras, ke kterému přistoupili vKalifornii. Francie vreakci na tento krok hrozila bojkotem amerických vín. A aktuálně se mezi oběma zeměmi rozhořelo nové kolo sporu o to, zda mohou Spojené státy americké do Evropské unie dovážet víno označované výrazem „chateau“ či „clos“.Zákaz prodeje foie gras, čili tučných kachních nebo husích játer, platí od začátku července. Francouzská specialita přitom patří kvyhledávaným specialitám, bez které si své menu nedokáže představit řada šéfkuchařů. Kalifornský zákaz mají na svědomí ochránci zvířat, kteří tvrdí, že chovatelé kvůli foie gras kachny a husy překrmují. Diskutabilní je vykrmovací metoda známá jako gavage, vrámci které je opeřencům zaváděna do úst trubice se zrním.Každopádně foie gras je již zakázáno vněkolika evropských zemí, vTurecku nebo Izraeli. O zákazu se spekuluje i na půdě Evropské unie. V USA k němu dosud přikročilo pouze Chicago v roce 2008. Později ale opatření zrušilo. Současný zákaz vKalifornii každopádně vyvolal na straně Francie velmi vášnivé reakce. Jeden zfrancouzských poslanců, Philippe Martin, sechopil iniciativy a navrhl, aby jako odvetné opatření francouzské restaurace přestaly nabízet vína zKalifornie.

Zub za zub?

Francie ročně vyrobí zhruba 16 milionů tun foie gras, což představuje zhruba dvě třetiny celosvětové produkce. Sami Francouzi přitom zvládnou zkonzumovat ztohoto „koláče“ tři čtvrtiny. Zákaz prodeje foie gras vKalifornii tak určitě nebude mít fatální dopad na francouzské producenty. Kalifornie by se mohla stát pověstnou první kostičkou vřadě, která spustí řetězovou reakci dalších zákazů. A tomu je z pohledu francouzských výrobců zabránit.A případný bojkot kalifornských vín? Pokud by se realizoval, byl by pro americké vinaře určitě špatnou zprávou. V Kalifornii totiž vzniká více než 90 % všech vín vyprodukovaných vUSA. Kalifornie je jednoznačným a neotřesitelným centrem amerického vinařského průmyslu. Případný zákaz nebo bojkot prodeje těchto vín ve Francii by byl pro místní vinaře poměrně nepříjemnou zprávou. Ve Francii se jak známo vypije hodně vína. Právě Francie se sUSA vposledních letech přetahuje o pozici největšího světového konzumenta vín. A vlásce se nemají ani američtí a francoužští vinaři.

Letití rivalové

Rivalita mezi vinaři zUSA a Francie existuje minimálně od 70. let minulého století. Francouzi začali po 2. světové válce postupně přicházet o svou světovou dominanci a konkurence začala pomalu vystrkovat své růžky. Velkou „potupou“ se pro francouzské vinaře stala slepá degustace Judgment of Paris, vrámci které byla francouzská vína těmi americkými poražena a ještě ktomu na domácí půdě. Zatímco Francouzům tato prohra pošramotila ego, pro americká vína toto vítězství definitivně znamenalo potvrzení jejich kvality a průlom na světové trhy.Vposledních letech se pak mezi americkými a francouzskými vinaři rozhořel další spor, konkrétně o to, zda mohou Spojené státy americké do Evropské unie dovážet vína na jejichž etiketách je uveden výraz „chateau“ či „clos“. Dovoz amerických vín soznačením „chateau“ byl povolen vletech 2006 až 2009, kdy byl definitivně zakázán. Vsoučasnosti takto označení vína tedy nemohou být v rámci Evropské unie prodávána a Američané by to rádi změnili. Vzhledem ktomu, že Evropská unie aktuálně reviduje svou politiku vtéto oblasti, zahájili američtí diplomaté novou ofenzivu scílem změnit současný zákaz.Proč stím vlastně mají francouzští vinaři takový problém? Slovíčko chateau najdete na řadě vín například pocházejících ze slavných oblastíBurgundska nebo Bordeaux. Pro Francouze symbolizuje staletí tradice vpěstování a výrobě vína, pokud chce vinař na lahev umístit označení „chateau“, musí jít o víno vyrobené zvlastních hroznů a vyrobené vrámci vlastních výrobních zařízení. Pokud by stejné označení mohli používat američtí vinaři, znamenalo by to de facto devalvaci tradičního historického označování vín a ztrátu identity či unikátnosti, jakým způsobem se vína mohou na zahraničních trzích prezentovat. Podle Francouzů se prostě Američané chtějí přiživit na úspěchu jejich vín. Navíc jak podotýkají mají vUSA vinaři nějaké chateaux?Američané argumentují tím, že vdnešní době globalizovaného obchodu by již neměly existovat podobná omezení. Jako argument pro jejich tvrzení lze uvést, že ani stou identitou francouzských vín to není vždy úplně jednoznačné. Slavná oblast Bordeaux dlouho přitahuje investory zrůzných koutů světa. V19. století to byli Britové, později se objevili movití Američané, následování Japonci a vposlední době Bordeaux zažívá invazi čínských zájemců o koupi vinařství. Vposledních třech letech získalo čínského majitele zhruba 30 chateaux. VBurgundsku zase získala čínská firma nedávno vinice slavného vinařství Gevrey-Chambertin. Tato vinařství mají právo užívat označení chateau, ale lze vjejich případě stále hovořit o tradičním výrobci?Na námitky zBordeaux se vinaři zUSA snažili zareagovat vytvořením vlastních podmínek pro vína, která mohou být označena pod výrazem „chateau“ či „clos“. Víno musí být vyrobeno pouze zhroznů vrámci konkrétního regionu či apelace a hrozny musí pocházet zvlastních vinic jednoho či skupiny vinařů. Dle zástupců Bordeaux se však jedná o prázdnou definici, pod kterou lze schovat prakticky cokoliv. Ačkoliv Francouzi spor prezentují jako boj o zachování identity svých vín, jak už tomu bývá, jde nakonec stejně jen o business. Vinařský průmysl zaměstnává ve Francii desítky tisíc lidí a export francouzských vín do světa ročně dosahuje hodnoty 9 miliard amerických dolarů. Na druhé straně Evropská unie je i přes pozvolný pokles spotřeby klíčovým trhem, kde se vypije 57 % všech vín světa. Do Evropské unie také vsoučasnosti míří třetina vín exportovaných zUSA a Američané by tento podíl rádi vbudoucnu navýšili. Každopádně Francie nemá vEvropské komisi tak jednoznačného spojence, jak by se na první pohled mohlo zdát. Američané totiž nejsou jediní, kdo by uvítal uvolnění trhu svínem. Větší krajíc by si rádi na úkor Francie ukrojily i další evropské vinařské státy. Francie by tak mohla být klidně vrámci Evropské komise přehlasována, ale kdo ví, jak tato válka nakonec dopadne.

Okomentovat:

*

Loading...