Zasíťované Burgundsko?

Červenec, 28.07.2014 08:24

Tři roky po sobě vBurgundsku ve větším než malém množství padal znebe zkázonosný sajrajt, tedy hrudky zmrzlé vody zvané kroupy. Například vroce 2012 klesla zejména díky krupobití produkce regionu na 1,26 milionu hektolitrů vína, když o rok dříve to bylo 1,51 milionu hektolitrů. Ročník 2013 byl jen o něco lepší a za poslední měsíc letošního roku hlásí vinaři vBurgundsku poškozeno kroupami až 5000 hektarů vinic. Celkově přitom Burgundsko patří spíše mezi menší vinařské regiony Francie, snějakými 28000 hektary vinohradů. Vzhledem ktomu, že část vinařů proti podobným výpadkům ani není pojištěna, se i vkonzervativním Burgundsku rozhodli hledat opatření, jak do budoucna podobným ztrátám předejít.

Řešením, které se osvědčilo vjiných vinařských regionech, by mohla být instalace speciálních sítí, které by révu před nečekaným úderem znebe ochránily. Problém je, že stávající apelační pravidla podobné instalace do vinic vůbec neumožňují. Dle názoru dozorového úřadu INAO mohou sítě zásadně měnit lokální podmínky, konkrétně množství slunečního záření, či proudění větru, které na révu působí. Zastánci preventivních opatření to tedy nebudou mít sprosazením svého postoje jednoduché.Neradostné dary znebes vposledních letech pravidelně postihují vinaře z Pommard, Volnay, Mersault nebo Beaune. Například regiony Volnay a Pommard byly od roku 2001 zasaženy už osmkrát. Pěstitelé ve Volnay dle odhadů přišly o 70 % sklizně vroce 2012, 60 % vroce 2013 a pravděpodobně stejnou část i letos. Pojištění proti podobným výpadkům produkce má přitom sjednána ani ne třetina burgundských vinařů. Finanční ztráty bývají obrovské, nejednomu majiteli vinic mohou způsobit krach a místní vinaři se tak celkem pravidelně obrací na francouzskou vládu sžádostí o finanční podporu. Ruku vruce smasivními výpadky produkce pak mezi vinaři také sílí hlasy pro posílení zabezpečení vinic proti škodám způsobených kroupami. Jednou zmožností je instalace speciálních zařízení zabraňujících vzniku krupobití. Jde o jakási děla vystřelující iodid stříbrný na oblohu. Už70. a 80. letech byla vBurgundsku poměrně silná skupina vinařů, kteří se snažili podobná zařízení používat. Pak ale přišly pojišťovací společnosti a nabídly vinařům pojištění proti škodám zkrupobití. Dá se říci, že pojištění postupně nahradilo tuto technologii. Takto nedávno popsal vrozhovoru pro Pod korkem situaci burgundský vinař Pascal Marchand a dodal: „Osobně dávám přednost tomu, aby se udělalo maximum pro ochranu vinic a hroznů, spíš než aby se vyplácely peníze znásledných škod. Pojištění nic neřeší, o hrozny stejně přijdete, vinice jsou tak jako tak poničeny. Jak jsem zmínil, poslední roky byly zpohledu burgundských vinařů hodně kruté, pokud naše hrozny může ochránit nějaká moderní technologie, tak ji využijme.“ Nicméně používání raket země vzduch se nakonec vBurgundsku asi neuchytí, problémem je neuspokojivá účinnost, vyšší cena technologie a také možný negativní dopad na kandidaturu Burgundska na zapsání do seznamu památek UNESCO. Velké diskuze se tak začínají vsoučasnosti vést kolem již zmíněného používání bezpečnostních sítí, které se instalují přímo do vinic a které vpřípadě neočekávané a rychlé pohromy mohou pomoci škody minimalizovat. Úspěšně jsou sítě používány například vArgentině, kde vněkterých oblastech hrozba krupobití trvá až 100 dní vroce. Vrámci regionu San Rafael, sčastým výskytem krupobití, vysoké je zasíťováno až 80 % vinic. Ovšem ani instalace sítí není zadarmo, a co si budeme povídat, za estetiku příliš bodů také nezískávají. Dle dosavadních zkušenosti ale pro ně hovoří to nejpodstatnější, tedy účinnost. Přísná apelační pravidla a Institut National de l’Origine et de la Qualité (INAO) proto od postižených vinařů schytávají kritiku, že nejednají ve prospěch francouzských vinařů. Podle místní asociace Le Bureau Interprofessionnel des Vins de Bourgogne (BIVB)ale již probíhají testy, které by měly upřesnit možné negativní dopady používání sítí pro terroir vinic. Jak dlouho bude proces testování trvat? Kdo ví, vinařům vBurgundsku tak zatím nezbývá nic jiného, než snervozitou hledět kobloze a doufat, že vroce 2015 se příroda umoudří a oni už nebudou krupobiti.

Okomentovat:

*

Loading...