Z Thiru na Onen Svět

Březen, 27.03.2017 08:50

Uplynulý víkend bylo konečně boží jarní počasí, vyrazil jsem tedy mimo Prahu směr Tábor a okolí. Došlo na super víno i kouzelné přírodní scenérie kolem Lužnice. Dnešní příspěvek berte prostě jako tip na víkendový výlet pro nadcházející letní turistickou sezónu.

IMG_20170325_093754_1

Záměr vyrazit se podívat za Honzou Čulíkem do jeho táborského baru Thir jsem v hlavě uchovával delší dobu. Když jsem tedy začátkem minulého týdne v kalendáři ochutnávek na Jižním svahu zahlédl, že se v Táboře v pátek koná degustace burgundských vín, připadlo mi to jako ten správný spouštěč, proč Tábor pro tentokrát nevychladit. Začít degustací, pak ochutnat nějaké vzorky v Thiru a v sobotu pěkně pěší výšlap po okolí. Šmahem jsem si udělal reserve v Thiru, našel ubytování, požádal o zamluvení dvou míst na degustaci a začal se těšit… Celkem mne pobavilo, když mi přišlo potvrzení a já teprve v tuto chvíli zaznamenal, že vína z Burgundska se nebudou rozlévat v Táboře, ale na adrese Táborská 117/21, Praha 4. Tedy asi 10 minut pěšky od mé práce. No nic, o to více času jsme měli na vína z Thiru, a že jich nakonec bylo.

Na začátek třeba funky mělnický Blanc de Pinot noir od Marka Jeliče, pro mne úplná novinka a bavila mne. Jednu chvíli jsem před sebou měl hned tři skleničky, v nich Sauvignon 2013 qvevri z Dobré vinice, Pinot noir od Springera a Josephine z rakouského vinařství Gut Oggau z Burgenlandu. Sauvignon zajímavý, i když na můj vkus možná trochu málo „sauvignonový“, Pinot noir moc příjemný a Frankovka z Burgenlandu vůbec NEJ víno celého večera.

Honza Čulík byl celkem vytížen, protože tentokrát šéfoval i v kuchyni, kachní prsa s risottem byla v jeho podání skvělá. Thir si zakládá na používání surovin pouze z lokálních zdrojů, za což palec nahoru. Předkrm v podobě jemného kozího sýra s ořechy šel dobře k Veltlínu od Zděňka Vykoukala a půlnoční paštika byla rovněž mňamózní. Ostatní hosté se postupně vytratili a my jsme v baru ochutnávali další vína.

IMG_20170324_235815_1
Přiznám se, že se sírou ve víně to mám nastaveno trochu jinak než Honza Čulík, nejsem tak ortodoxní „sulphur hater“, takže ne na všech vínech jsme se 100% potkali. Malinko úlet bylo divoké nesířené Morellino di Scansano, u kterého jsme se ale vlastně nakonec shodli. Nechutnalo nikomu. Když bych měl srovnat třeba s Morellinem di Scansanem od organického vinařství Podere414, které máme v nabídce VinoDoc, tomu nesahalo ani po kotníky.

Podívali jsme se také do sklepa, který má Honza pod barem. Zajímavý prostor, jednou by z něj mohla být degustační místnost. Jako „Slaňák“ jsem nemohl neochutnat speciální Thir víno z vinic z Kvíce u Slaného. Příjemný a do tmavého ovoce položený, svěží Dornfelder. Konec večera se ale nesl ve francouzském duchu, nejprve A toi nous od Andréa Calek a na úplný finish pak parádní Syrah z Languedocu, Jeff Coutelou – ‚On Peut Pas Vraiment Dire Que‘. Krátce po 1 hodině pak proběhla vyháňací kořalka a šlo se spát.

IMG_20170324_225747

Pokud to nebudete chtít mít z Thiru daleko do postele, můžete se ubytovat přímo u Honzy Čulíka. Tedy ne doma, ale v penzionu Thir. Alternativou je pak přes ulici nacházející se sympatický penzion Kostnický dům. Zdejší snídaně neměla chybu. Tábor má krásné historické centrum s nádherným náměstím, pokud vás tam ještě nezavedla vaše toulavá bota, doporučuji tedy nejen kvůli vínu. Každopádně počasí bylo v sobotu úplně čítankové, azuro, příjemných cca 13 stupňů, takže jsme se pobalili a vyrazili směr Bechyně, do přírody.

Autem necelá půlhodinka, parkování bez problémů náměstí a pak už po žluté trase pěšky kolem obory na Hvožďany a Dubový vrch. Cesta mírně zvlněnou krajinou, s krátkým úsekem po silnici, poli a pak už voňavým hvozdem. S lehce těžkou hlavou po nesířených vínech se šlapalo dobře, minimum výškového převýšení, ani Dubový vrch nekladl větší odpor. Za „dubákem“ pak už cesta spíše klesá směrem k Lužnici, k rozcestníku Rosín. Tam jsme se napojili na naučnou stezku Na Onen Svět, která, vznikla v roce 2012 a se svými 66 kilometry nese titul nejdelší naučná stezka České republiky. Nás čekalo ale už jen sedm kilometrů, proti proudu zpět do Bechyně. Takhle brzy z jara místy lehce podmáčený terén, ale jinak příjemná cesta s kouzelným mlýnem u jezu, hospodou v kempu, dřevěnou lávkou přes skalní převis. Pokud rádi prohodíte tu a tam pár slov s pivem povzbuzenými rybáři, ideální trať pro vás. Turistů jsme potkali minimum, ale v létě to bude asi frekventovanější trať.

Suma sumárum okruh cca 15 km, úchvatné panorama Bechyně nás uvítalo po nějakých 3,5 hodinách. A to jsme nasadili pohodové tempo s občasnými zastávkami. Pozdní oběd? Hodně příjemným překvapením pro lehce znavené turisty bez jakéhokoliv očekávání byla restaurace Panská přímo na náměstí v Bechyni. Dobrá plznička, geniální kulajda a poctivé vepřové s pepřovou omáčkou. No a pak už domů, večer relaxovat u špičkové Mosely – Fritz Haag Riesling 2015 Baruneberger trocken. Ale to už je zase jiný příběh.

IMG_20170325_125044_1

IMG_20170325_134901_1

Okomentovat:

*

Loading...