Vladimír Lojda: Uvažuji o vysazení Furmintu

Únor, 2.02.2018 09:13

Tuzemská vinařská scéna se za poslední dobu rozšiřuje o řadu zajímavých menších rodinných podniků. Jedním z nich je i vinařství Vino Loigi, založené teprve v roce 2014 Vladimírem Lojdou. Filozofií vinařství je dělat vína dle tradičních postupů, bez aditiv a bez síry, pro kvašení se pak používají i v tuzemsku stále více populární nádoby kvevri.

DSC01130

„Ve vinařství navazuji na práci svého dědy Slavoje Svobody, který v 50. letech 20. století založil ve Znojmě rodinnou tradici přípravy domácího vína a jehož malý vinohrad s výsadbou ze 60. let mi poskytuje trochu těch nejlepších hroznů. Pravě od něj jsem se naučil vše důležité. V jeho práci pokračoval můj strýc Slavoj Svoboda a od roku 2010 je příprava vína jen mojí zodpovědností,“ popisuje svou vinařskou historii Vladimír Lojda.

Na vinici se pracuje bez chemie, sběr hroznů je ruční, hrozny se šlapají nohama. Vína kvasí spontáně bez použití selektovaných kvasinek. Pro kvašení jsou používány dřevené sudy, skleněné demižóny, hliněná kvevri, případně malé nerezové tanky. Vína jsou lahvována často bez filtrace nebo jen minimálně filtrována. Více již o svém vinařství prozrazuje sám Vladimír Lojda.

Jaký byl pro Vaše vinařství ročník 2017?
Na hodnocení ročníku je ještě moc brzy. Ročník bych hodnotil až po vypití. Aktuálně bych mohl hodnotit tak ročník 2014 – lepší než se zdálo. Ročník 2017 byl ve znamení sucha. Vinice mám celoplošně ozeleněny, jen mladší výsadbu trochu kopu a to letos nebylo úplně ideální. Největší problémy mělo Veltlínské zelené, které výrazně sprchnulo při kvetení. Ale kvalita sklizené suroviny byla dobrá. Zdravotní stav stoprocentní. I do kvevri, kam z 500 kg nesmí přijít ani jedna špatná kulička, jsem mohl sbírat cokoliv. Během letošní sklizně jsem nepoužil síru. Kvašení je ještě delší než obvykle, ve většině vín mám ještě „cukřík“ a k tomu dost padají kyseliny. Všechna vína nechávám na kvasnicích, tak se uvidí po jarním oteplení. Ale mohl by to být docela povedený ročník.

Čím se ve vinařství aktuálně zabýváte?
Aktuálně je hlavní činností zimní střih vinice, řežu jen v období výsadby, tak mám vždy 14 dní volno. Ve sklepě mám ještě všechna vína, včetně některých z roku 2016, na kvasnicích, takže pravidelně míchám a chutnám. A samozřejmě papíruju.

DSC_0237

Co je pro Vás priorita pro letošní potažmo příští rok?
Trvalým úkolem je zlepšování práce na vinici a dosazování starých výsadeb. Zatím dělám všechno prakticky ručně (seču kosou, stříkám zádovou stříkačkou, ryju rýčem), nejtěžší technika, co mám, je stará Terra. Takže prioritou je nějaká ta technika.
Už několik let pokusničím s biodynamikou a zkouším dělat různé preparáty. Tak doufám, že se mi konečně povede sehnat močový měchýř z jelena. Dlouhodobým úkolem je postavit lisovnu nad lahvovým sklepem v Havraníkách, aktuální prostory v centru Znojma jsem tak zaplnil sudy, že se tam už skoro nevejdu.

Pokud by k Vašim stávajícím viničním tratím mohla mávnutím kouzelného proutku přibýt jakákoliv další. Která by to byla a proč?
Hradišťské terasy ve Znojmě, ale to není viniční trať.

Kterou část roku nejraději chodíte do vinice a proč?
Dle mého je vinice nejkrásnější v období květu. Réva je ještě plná nadšení, a co víc – krásně voní.

Měla by se podle Vás tuzemská produkce vydat cestou větší odrůdové specializace? Po vzoru jiných zemí primárně vsadit na některou či některé odrůdy?
Nemyslím, že je nutné omezovat odrůdovou skladbu v rámci českého a moravského vinařství, protože diverzita půdních i klimatických podmínek to umožňuje, ale nemyslím, že je vhodné, aby na jedné viniční trati byly zastoupeny „všechny“ odrůdy. Což se velmi často děje. Mám vinice ve dvou tratích kousek od sebe: Havraníky, Skalky (VZ, CH) a Popice, Pod lesem (MT, RR, TR). Každá trať má zcela odlišnou půdu i klimatické poměry a na každou se hodí jiná odrůda. Někdo má dvacet odrůd, já dělám třeba čtyři různé veltlíny.

DSC_0262

Novým výsadbám v tuzemsku v posledních letech vévodí odrůdy Pálava, Veltlínské zelené a Rulandské šedé. Které to podle Vás budou za 10 let?
Současný klimatický trend asi bude nutit vinaře k práci s odrůdami vhodnějšími pro kontinentální klima, osobně uvažuji, že vysadím pár hlav Furmintu, na Znojemsku s ním byly už činěny pokusy (Blaha, Réva vinná, 1961), ale prý trpěl přeplozováním, nedozrával a hnil, ale to už nemusí platit. A doufám, že Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené tady zůstanou ještě dlouho.

Jak hodnotíte dosavadní fungování VOC a jak vidíte jejich budoucnost?
ravidelně se setkávám jen s VOC Znojmo a každý rok se najde víno, které mi chutná, je to skvělý marketink. Znojemské tři odrůdy mi přijdou jako maximum, jedna odrůda se při současné odrůdové roztříštěnosti asi dá obhájit jen na velmi specifických lokalitách. Jednoodrůdové viniční tratě nejsou úplně běžné.

Vína kterého tuzemského vinařství máte rád a proč?
U vína mám jakousi představu ideální chutě, kterou nedokážu popsat, ale poznám ji, když ji ochutnám, což se stává málokdy. Dávám přednost spíše malým vinařům, pracujícím nejlépe ekologicky nebo biodynamicky. Na vinici i ve sklepě. A takových je málo, ale čím dál víc.

Jakou radu byste na základě svých zkušeností dal začínajícímu vinaři?
Dělejte něco jiného.  Ale hlavní je podpora rodiny a skvělé manželky.

DSC00946 (1)

Kterou otázku nejčastěji dostáváte na degustacích?
Nejste blázen?

Jakou knihu máte právě rozečtenu?
Knihy miluju a hltám je v kvantech. Aktuálně čtu Pavel Pavloušek – Bio odrůdy révy vinné, Boris Vian – Pěna dní (už mnohokrát), Josef Lada – Mikeš a několik dalších.

Která láhev vína Vám za poslední týden udělala největší radost?
Poslední týden nepiju nic než vodu a ta z Dyje je moc dobrá, ale začátkem ledna jsem pil víno z vinice vyšehradské kapituly. Rosé, nazrálé, vzhledově nefiltrované, a chuť taková v nejlepším slova smyslu obyčejná, skvěle pitelné nevyumělkované víno.

Jaká vína byste doporučil ze své aktuální nabídky?
Veltlínské zelené 2015 – kvevri
Chardonnay 2015 – selection

MoravaRozhovor

Okomentovat:

*

Loading...