Vítězové a poražení moravských vinic

Leden, 28.01.2013 08:39

Odrůdové složení moravských vinic se mění. Místo odrůdové koncentrace však dochází kprávě opačnému jevu. Odrůdy, které vposledních desetiletích dominovaly, jako Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Svatovavřinecké nebo Ryzlink vlašský ztrácí své zastoupení, jak je patrné ze statistik Ministerstva zemědělství. Vposledních letech jsou nahrazovány aktuálně „populárními“ odrůdami jako Pálava, Chardonnay nebo Rulandské šedé. Jaké odrůdy tedy budou tváří Moravy vrámci vinařského světa?

Většina světových vinařských regionů se snaží specializovat na jednu či několik klíčových odrůd, které se stávají typickým reprezentanty oblasti, přes které se lze dobře profilovat. Odrůdy, pro jejichž pěstování panují vdané oblasti ideální podmínky a které se stávají identifikátorem či dokonce konkurenční výhodou na globálním trhu. Ať už je to Veltlínské zelené vRakousku (30 % vinic), Ryzlink rýnský vNěmecku (22 % vinic), Sauvignon Blanc a Chardonnay na Novém Zélandu (50 % vinic), Tempranillo ve španělské oblasti Rioja (80 % vinic) nebo Pinot noir a Chardonnay vBurgundsku. Výčet by mohl pokračovat vesele dále. To Morava se zatím odrůdově úplně nenašla a nějakou dobu své vlajkové odrůdy asi hledat ještě bude.Vtuzemsku dominantně rozšířené odrůdy jako Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Svatovavřinecké nebo Frankovka bohužel nemají mezi částí tuzemských pijáků tu nejlepší pověst. Mohou za to vína podřadné kvality, která se ztěchto odrůd ve velkém produkovala před rokem 1989, případně negativní zkušenost svíny zaktuální produkce. V kategorii levných jakostních a stolních vín, která se vyrábí na kvantitu platí, že některé odrůdy, jako např. Chardonnay vypadají chuťově líbivěji, než právě Müller Thurgau nebo Veltlínské zelené. Běžní konzumenti se tak obrací kmezinárodním odrůdovým hvězdám, jako – Chardonnay, Rulandské šedé nebo Sauvignon. Tyto odrůdy pak doplňují některé lokální speciality, jako například Pálava nebo Muškát moravský.

Velcí musí pryč

Ze statistik Ministerstva zemědělství jasně vyplývá, že tuzemské vinice se odrůdově dále tříští. Všechny odrůdy z velké šestky (Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Svatovavřinecké, Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský a Frankovka), tedy odrůdy, které jsou u nás vysázeny na více než 1000 hektarech, vletech 2006 až 2011 ztratily minimálně 10 % ze svých pozic. A vněkterých případech dokonce násobně více (viz následující tabulka).

Odrůda

2006 (ha)

2011 (ha)

2006 vs 2011

Veltlínské zelené19941662-332Müller Thurgau20211603-418Svatovavřinecké16281335-293Ryzlink rýnský 13641234-130Ryzlink vlašský14711193-278Frankovka13081190-118Největší ústup „ze slávy“ zaznamenal vuvedeném období Müller Thurgau, který dokonce ztratil své výsostní postavení jako nejpěstovanější odrůdy vČR. Mezi další odrůdy, které uvolňují prostor, patří Veltlínské červené rané (-49 hektarů) nebo mé oblíbené Neuburské. Vletech 2008 až 2011 byla výsadba Neuburského téměř nulová, jak uvádí ve své situační a výhledové zprávě Ministerstvo zemědělství ČR. Z17198 hektarů osázených vinic na konci roku 2011 bylo Neuburské zastoupeno „jen“ na 332 hektarech (1,9 %). Nejčastěji se Neuburské pěstuje vrámci Velkopavlovické a Mikulovské podoblasti. Jen pro srovnání, vroce 1990 byla odrůda vysázena zhruba na 795 hektarech.

Nová krev do vinic

Důvody pro klesající zastoupení vtuzemských vinic mohou být u jednotlivých odrůd více či méně odlišné. Svou roli jistě hraje například pěstitelská náročnost či spolehlivost, sjakou odrůdy dosahují výnosů ve vinicích. Neopomenutelným faktorem, podle kterého se ale většina vinařů logicky řídí, je jak se ta či ona odrůda dobře prodává a není žádným tajemstvím, že lidé vinařům doslova trhají ruce, pokud se bavíme o Pálavě.Potvrzují to i čísla ohledně zastoupení Pálavy ve vinicích, vrámci srovnání let 2006 a 2011 se stala jednoznačným vítězem přeskupování sil vrámci tuzemských vinohradů. Svou přítomnost během pěti let více než zdvojnásobila, z124 hektarů na 265 hektarů. Kříženec odrůd Müller Thurgau a Tramín červený se skutečně stal módním trendem posledních let. Aromaticky výrazná vína, skořeněným charakterem a často vyšším zbytkovým cukrem se líbí a vinaři zejména zMikulovské, ale i Znojemské a Velkopavlovické podoblasti ji stále častěji přidávají do svého repertoáru. Dalšími odrůdami, které posilují na úkor dominantních odrůd, jsou pak Rulandské šedé (+81 hektarů), Chardonnay (+60 hektarů), Tramín červený (+49 hektarů) nebo Muškát moravský (+42 hektarů).Ve Státní odrůdové knize ČR je ke konci roku 2012 registrováno nějakých sedm desítek odrůd a jejich počet neustále roste. Vroce byly na seznam připsány odrůdy Florianka, Nativa a Savilon, vroce 2011 Acolon, Blauburger, Cabernet Dorsa, Erilon, Jakubské, Kofranka a vloňském roce pak Vesna. Na vína ztěchto odrůd zatím narazíte spíš ojediněle, ale některé jiné novoty se do tuzemských vinohradů přece jen derou. Vletech 2008 až 2011 bylo vrámci tuzemských vinic například vysázeno více než 11 hektarů Solarisu, 9 hektarů odrůdy Johanniter nebo 6 hektarů odrůdy Cabernet Blanc.Výše uvedená čísla de facto potvrzují i výsledky ankety, kterou jsem nedávno zrealizoval mezi vinaři a do které se zapojily tři desítky z nich. Nové výsadby vinic vletošním roce plánuje zhruba polovina zrespondentů a pro představu odrůdově to bude vypadat následovně:

Vinařství

Rozloha nové výsadby

Odrůdy

Vladislav Moravčík (Horní Věstonice)1 haRyzlink rýnský, Pálava a Muškát moravskýModré vinařství (Mutěnice) 0,5 haRulandské šedéVinařství Václav Šalša (Kostelec)2 haMuškát moravský, Ryzlink rýnský, Sylvánské zelenéVinařství Jaroslav Drmola (Bavory)2 haHibernal, PálavaVinařství Jaroslav Šlichta (Hlohovec)1 haTramín červený a DornfelderVinařství Mokruša (Mutěnice) 0,2 haPálavaVinařství Jan Plaček (Dolní Kounice)5 haHibernal, Solaris, Cabernet Sortis, Muscaris, Savilon a RinotVrámci anonymních odpovědí se ještě objevilo 0,5ha Muškátu moravského nebo něco málo Solarisu a Hibernalu. Ať koukám, jak koukám, svýjimkou Ryzlinku rýnského ani stopa po některé zodrůd „velké šestky“. Naopak mezi odrůdy, které se vposledních letech těší rostoucímu zájmu pijáků vín i vinařů, lze rozhodně přidat Hibernal. Jaké odrůdy tedy budou za 10 či 15 let na Moravě kralovat? Těžko říci, každopádně vsoučasnosti dochází kpřeskupování sil a odrůdy, které byly tváří našeho vinařství vnedávné minulosti vyklízí své pozice. Překvapením je pro mne osobně negativní trend ohledně Ryzlinku vlašského, o kterém často vinaři hovoří jako o té „naší“ specifické odrůdě, které se vtuzemsku velmi dobře daří a která by mohla být pro vinaře zajímavá i zpohledu mezinárodního trhu. Moravská odrůdová pestrost vypadá zpohledu zákazníků na první pohled zajímavě, ale přece jenom ne všechny odrůdy se do našich podmínek hodí. Vína pak těžko mohou dosáhnout nějaké té „světové“ kvality. Navíc pro odbornou veřejnost i vínomily ze zahraničí zůstáváme těžko čitelným pohárem.Možná je to jen dočasný trend, který se zase za pár let obrátí. Záležet bude asi hodně na tom, co budeme nejvíc pít a tedy po vinařích potažmo nejvíce „vyžadovat“. Ale první krok by mohl přijít i zdruhé strany. Snad si někteří vinaři uvědomí, že těm levným supermarketovým Chardonnay a Sauvignonům zdovozu zNového světa těžko mohou konkurovat a vrátí se na vlastní moravskou cestu… Jo a pro doplnění, nedávno jsem se na Facebooku ptal fanoušků tohoto blogu, které že odrůdy jsou ty jejich nejoblíbenější. Mezi vínomilci, mezi které určitě čtenáři Podkorkem.net patří, to vyhrál Ryzlink rýnský, následovaný Tramínem, Frankovkou a Pinotem Noir. Až na ten Tramín se pod to klidně podepíšu :)

10 komentáře:

Lukáš P.

28. January 2013 09:18

Zajímavý pohled na současný trend. Bohužel je to tak, tradičnější, zažité a mnohdy vhodnější odrůdy, ustupují jiným šlechtěncům s „exotickými“ názvy. Proč máme 70 a více druhů klonů révy, když někteří neumí udělat ani vavřinec a Neuburk. A není to jen polohou vinohradu. Ale pokud chce dnes člověk přežít a něco vydělat, musí jít bohužel s davem…Naštěstí existují i výjimky. A propo, v článku je zřejmě chyba Korfanka by měla být Kofranka. :-)

podkorkem.net

28. January 2013 09:30

Lukáši, díky za upozornění, překlep jsem opravil. Mikuláš

Anonymous

28. January 2013 12:30

Hezké čtení, ale mě ta pestrost odrůd baví a byl bych velmi smutný, kdyby se na u nás nebo i jen na Moravě nebo třeba i jen v jedné podoblasti pěstovaly jen 2-3 odrůdy bílého a jedna červeného. A chuť se u každého časem vyvíjí a mění, myslím, že není nikdo, kdo by preferoval např. rýnský rizlink od svých 18 až do smrti. Nechť se specializují jenotliví vinaři, ale ne oblasti, byla by to škoda.

Anonymous

28. January 2013 15:44

Dobrou cestou jsou apelační systémy.Konkrétně VOC Znojmo a VOC Modré hory. VOC Mikulov je paskvil – velká oblast a mnoho odrůd. Menší apelace s typickými místními odrůdami a mnohaletou tradicí, to je cesta! Nové odrůdy sleduji a mám je rád, ale ne za cenu ztráty typických vín. Někteří vinaři provádějí zvěrstava která jsou nepochopitelná. Viz pan Železný, který nechal mávnutím ruky vyklučit funkční vinici Modrého portugalu a na jeho místo vysázel Merlot – typickou to českou odrůdu která je ranná, velmi dobře, ochotně a hlavně pravidelně v našich klimatických podmínkách vyzrává do luxusních přívlastků :-)

Anonymous

28. January 2013 19:52

K tretimu odstavci od konce a tedy vlasaku – osobne vlasak miluju, ale jeste jsem nepil zadny spickovy mimo oblast Palavy a Dunajovickych kopcu. Takze nebudu smutnit, kdyz ho bude ubyvat v jinych lokalitach. Tedy pausalne vzato – at je spousta odrud, ale at jsou predevsim tam, kde je jim opravdu nejlepe a davaji nejlepsi vina. -Vicky-

Josef Frýbort

29. January 2013 16:12

Moc hezky napsáno. Bohužel ty NAŠE původní odrůdy stále ustupují novým křížencům nebo odrůdám, které jsou doma spíš v jiných částech světa. K Hibernalu můžu jen potvrdit, že je opravdu dost populární (většinou vyprodán mezi prvními spolu s Kernerem) a začíná ho pěstovat čím dál víc vinařů. Jsou to prostě taková voňavá a hodně líbivá vína – obzvláště dámy je mají rády.

Anonymous

30. January 2013 10:15

K anonymnímu co ho baví pestrost odrůd.
Tomu by ale neodporovala specializce alespoň v podoblastech. Když mě baví vlašák, dám si ho z od Pálavy, po čase rýňák třeba ze Znojemska, nebo z Čech atd. Raději ať dělají 4 odrůdy pořádně a já si vyberu.
Myslím, že takto uvažují třeba ve Velkých Žernosekách a Springerové.

Anonymous

31. January 2013 07:49

U Plačka má být uvedeno asi Cabernet Cortis.
Jinak mám pocit, že výrobci vína místo toho, aby měli vztah k určité lokalitě se svou historií a tradicí pěstování určitých odrůd – viz Veltlín, Ryzlink, Frankovka či Portugal, a oprášili jim jejich pošramocenou pověst z dob velkovýrobních pěstování, hledají svou sebeidentifikaci (protože většina přesvědčení a vizi nemá, jen kopíruje a veze se na nějakých modních vlnách) prostřednictvím davu zákazníků, kteří to naopak berou za své, že takto je to dobře. Říkat, že trh to tak chce je blbost, vinaři si to tak nastavili. Věnovat se užšímu sortimentu odrůd a vytvořit tady takové jméno např. Veltlínu, jako v Rakousku, aby si nás s jednou odrůdou spojovali i ve světě je asi dnes utopie :-/ Věřím, že jediné smyslupné VOC (tzn. hlavně opravdu apelační jasné vymezení včetně jasně daných ne vágně definovaných podmínek jdoucí za konkrétním vytyčením kvality), tedy Pálava na Vlašák a snad i posléze Austerlitz na Veltlín tohoto budou schopni. Když se ovšem podíváme na mapu výměry a seznam případných členů, zjistíme, že je to promile vinařů. Ty ostatní paskvily VOC jsou více či méně pouze špatně zargumentovaným marketingovým nástrojem – Znojmo by vypadalo seriozněji, kdyby do pravidel o technologii nemluvil zásadně Hort, Chaloupecký a Vačjner – i když to by zase asi nevzniklo.
Není tu žádná vize do budoucna, pro kterou by právě ustanovení nějakého VOC mohl být nástroj, jak užšího sortimentu dosáhnou a jasně definovat výraz i technologického rázu při zpracování. Tudíž staré původní keře těchto odrůd adaptované na lokalitu se stávají či se staly již minulostí (jmenujme hlavně pinot či sprchající Frankovky). Než abychom je udržovali všichni hledí na novošlechtění, které ve spoustě případů nemá žádné opodstatnění, hlavně se vytváří nové klony, jež ve svém důsledku snižují biodiverzitu ve vinici a tvoří naopak atypický výraz vína. Tolik můj názor.
MT

Anonymous

1. February 2013 01:20

No tak to je typické! Místo toho, abychom šli vlastní cestou a nezapadávali do šedi všemožných CHA, CS, Me, PN a kdoví čeho ještě z celého světa, tak budeme zase nejdřív střílet do vlastních řad. Važme si naší odrůdové rozmanitosti, protože třeba zrovna teď na největším vinařském trhu světa je nuda plná dřeva, a to všechno za nemalé peníze ve snaze kopírovat trend.

Anonymous

11. February 2013 00:33

Vždyť drobní vinaři kopírují ty velké, kteří nastoupili Michlovského cestu jednoduchých nerez primárně aromatických mladých vín – to je originalita ? Kde je vycházení z nějaké tradice, viz veltlíny apod ? Rosé (ryšáky) se tvořili mísením bílých a modrých odrůd – kdo z těch propagátorů růžových přebytků nesmyslně vysázených modrých odrůd toto ví ? Tak můžeme pokračovat – nemám pocit, že by byla vize, až na pár výjimek. Ta spousta odrůd je jen určitá vyplynuvší situace, setrvačnost …

Nestřílím do vlastních řad, jen upozorňuji na jeden neduh se snahou vyvolat diskuzi .) To neznamená, že primárně odsuzuji ty odrůdy, v zásadě mi jde o širší záběr.

MT

Okomentovat:

*

Loading...