Sekty jsou poslední roky určitě nejdynamičtěji se vyvíjející kategorie vín v Česku. K vinařstvím, která se na šumivá vína orientují dlouhodobě, jako je Sekt Jan Petrák nebo Proqin, se přidávají nová jména, která bublinami doplňují svou nabídku tichých vín. Spolu s vyšší poptávkou tak významně roste i nabídka. V uplynulých dnech jsem ochutnal desítku moravských sektů dělaných klasickou metodou druhotného kvašení v láhvi a narazil na některá opravdu skvělá vína.
Situace v tuzemsku kopíruje globální trend rostoucí obliby šumivých vín. V roce 2018 celosvětová produkce šumivých vín podle OIV poprvé v historii překročila hranici 20 milionů hektolitrů, což od roku 2002 představuje nárůst o 57 %! Více než polovinu všech vín této kategorie vyprodukují Italové a Francouzi, přičemž třetím největším výrobcem šumivých vín je možná pro někoho překvapivě Německo. To přitom vyniká v jednom specifickém ukazateli, a sice podílu šumivých vín na domácí produkci, který dosahuje 28 %. Každá čtvrtá láhev vína v Německu obsahuje bublinky. Celosvětově se přitom šumivá vína podílí na celkovém koláči vyrobených vín „jen“ 7 %.
Na šumivé vlně
„Byl bych rád, kdyby se sklenička šumivého vína stala v tuzemsku běžnou součástí oběda nebo večeře,“ uvedl mimo jiné pro tento blog vinař Jaromír Gala. Jeho přání jde ruku v ruce s realitou posledních let. Stále více lidí si dopřává bublinky nejen na Silvestra nebo při oslavě životního jubilea a ve spotřebě vín v Česku je to znát. Ostatně OIV rostoucí spotřebu šumivých vín ve světě vysvětluje následujícím způsobem: „Jedním z faktorů globálního úspěchu šumivých vín je konec sezónnosti spotřeby (která již není spojena s oslavami na konci roku) v kombinaci s diverzifikovanější nabídkou charakterizovanou širším cenovým rozsahem než v minulosti. V dnešní době bývá konzumace šumivých vín pravidelnější (např. jako aperitiv nebo v rámci koktejlů) a zahrnuje větší podíl spotřebitelů.“
Vyšší prodeje šumivých vín v tuzemsku potvrzují dostupné statistiky, podle kterých Češi v roce 2018 vypili více než 22 milionů lahví šumivých vín, přičemž několik let zpátky to bylo jen kolem 15 milionů. Každý Němec přitom ročně zvládne v průměru kolem pěti lahví šumivého vína, takže prostor k růstu u nás stále je. Tuzemskému trhu samozřejmě stále dominuje společnost Bohemia Sekt, ale menší vinaři si začínají po desetitisících lahví postupně ukrajovat. „Ročně nalahvujeme kolem 10 tisíc šumivých vín. Používáme klasické odrůdy – Pinot noir, Chardonnay a k tomu Pinot Blanc nebo moravský Ryzlink vlašský. U nás je délka ležení minimálně 24 měsíců. Filosofie k přístupu výroby sektů je zcela rozdílná od filosofie výroby tichých vín. Pro nás je důležité místo, odkud naše vína pro sekty pochází. Půda tady na Pálavě je stejná jako v některých částech Champagne, vína z vápenitého podloží se vyznačují neopakovatelnou mineralitou – slaností,“ říká Jaromír Gala z Bavor u Mikulova.
Některá vinařství pak s produkcí šumivých vín koketuj již delší dobu, ale zatímco dříve šlo spíš o takovou libůstku a produkci pro vlastní spotřebu, zájem zákazníků jejich přístup mění. „První sekt jsme vyrobili v roce 1996 a bylo to necelých 2000 lahví. Vypili jsme je postupně s přáteli jen tak bez etikety a bez odstřelení. Další sekt byl v roce 2010, ale taky nešel do prodeje. Až poslední sekty z roku 2016 jsou už dostupné v nabídce vinařství. Vyrobili jsme tři druhy sektu od každého 2500 lahví, první odstřel byl po 36 měsících ležení na kalech,“ vysvětluje David Mádl z vinařství Malý vinař.
Rakouskou cestou?
S rostoucí paletou šumivých vín v tuzemsku se nabízí otázka vytvoření nějaké klasifikace, která by zákazníkům zpřehlednila nabídku. O pár let napřed jsou v tomto ohledu v Rakousku, kde v roce 2016 vznikla třístupňová pyramida typů šumivých vín. Základ tvoří vína kategorie Klassik, v jejichž případě musí hrozny pocházet z jedné části Rakouska a minimální kontakt s kvasinkami je stanoven na 9 měsíců. V případě vín Reserve je povinná tradiční metoda druhotného kvašení v láhvi a minimální 18měsíční ležení. Na vrcholu pyramidy jsou vína Grosse Reserve, u kterých je minimální kontakt s kvasinkami rozšířen na 30 měsíců.
Ačkoliv mnou oslovení vinaři vidí aktuálně priority v jiných oblastech vinařské legislativy, potenciální přínos podobného členění šumivých vín vidí jasně. „Jakákoliv úprava by rozhodně pomohla. Především vysvětlit konzumentům různé metody výroby. Zákazník dokáže porovnávat Avanti (voda, cukr, CO2, barviva, ochucovadla, stabilizátory) s tradiční metodou a poukazovat na obrovský rozdíl v ceně. Jednoduché a názorné oddělení by pomohlo, ale je to dlouhá cesta,“ myslí si Filip Lutzký z vinařství Obelisk.
A podobně to vidí i Marek Lípa z vinařství Lípa Mikulov: „Jednoznačně by to mělo smysl, a to nejen z pohledu nás vinařů, ale hlavně kvůli samotným spotřebitelům! Současně je potřeba šířit přesné, jasné a věcné informace jak se to s jednotlivými víny a hlavně surovinou k jejich výrobě má, tedy odkud pochází, jak dlouho zrají/leží vína na kvasnicích a v neposlední řadě pak transparentní potvrzení apelace vín komisí degustátorů.“ O tom, že systém v Rakousku přinesl pozitiva, nepochybuje: „My tady v Mikulově jsme v podstatě v každodenním kontaktu s kolegy z Rakouska, kteří si tento systém a klasifikaci opravdu pochvalují a stejně tak jejich zákazníci.“
Nové tváře
Jen z vinařství, která stíhám blíže sledovat, v loňském roce sekt představilo Gurdau z Kurdějova, které v něm kombinuje odrůdy Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené a Pinot Blanc, nebo Nepraš & Co z Pavlova. V jejich případě tedy vznikly dokonce hned tři sekty. Všechny jsou vyrobeny z Ryzlinku rýnského, z ročníku 2017 z viniční trati Pod Pálavou a liší se podle dozáže. Sekt Maidenstein 2017 Brut Nature má 0 g cukru, Extra Brut 6 g a Brut 11 g. V rámci letní dovolené jsem pak na návštěvě ve vinařství Romana Fabiga ochutnával tehdy ještě nehotový sekt ze Sauvignonu blanc.
„Šumivých vín ze Sauvignonu je minimum. A pokud jsou, tak jdou ještě naproti aromatickému potenciálu odrůdy. Jednoznačně výzva pro mě, jakožto sauvignonového nadšence všech stylů této odrůdy, byla pokusit se vytvořit decentní projev šumivého vína. A po ochutnání několika kousků z jižního Štýrska jsem věděl, že se cesta dá najít,“ vysvětluje svůj přístup Roman Fabig a dodává: „Začínáme, takže první testovací ročník 2018 je v počtu 2500 lahví. Už teď ale máme v podstatě připraveny další dva ročníky, protože se sektem to je běh na dlouhou trať. A v budoucnu by měly být sekty dva. Ten druhý bude putovat do nejvyšší řady, ale to bych nerad předbíhal. Degorzáž bude nejdříve po 24 měsících, takže je ještě spoustu času.“
Nabídka tuzemských sektů je již nyní opravdu pestrá, což dokládá i následující test vybraných vín. Ať už se bavíme o použitých odrůdách, délce ležení vín v kontaktu s kvasinkami nebo ročnících vín. Nečekejte na konec roku a dopřejte si některé ze zajímavých moravských šumivých vín.
Sekt 2013 Brut Nature, Víno Lípa, 12,5 % Hodnocení: 90/100
Víno zrálo 28 měsíců na kalech, odstřeleno v roce 2016, spojení odrůd Chardonnay a Pinot noir. Tipnul bych si, že základem je prvně jmenovaná odrůda, která se v tomto víně výrazně projevuje. Víno má zářivě zlatavou barvu ve skleničce, jemné perlení. Vůně je jemná a svůdná, kombinuje zralé citrusové plody, nektarinky, bílé květy, s jemným nádechem karamelu a medu. V chuti je krásně sladěné, s elegantním projevem, vrstevnaté a rafinované, příjemně svěží. Víno má dlouhou, citrusovo minerální dochuť. Zanechává v ústech příjemný dojem. Skvělý sekt!
Soul Fabig Sauvignon blanc 2018 Extra Brut, Fabig, 12 % Hodnocení: 90/100
Čistý Sauvignon blanc, degorzáž po 18 měsících zrání na kalech, horká novinka v sortimentu vinařství Fabig. Víno má jemné intenzivní perlení, barva je světlejší se stříbrnými odlesky. Vůně je svěží, čistá, jemná, s tóny, které připomínají grep, broskve, s nádechem citronové kůry. V chuti středně plné, delikátně ovocné, s pikantní kyselinou a jemnou minerální slaností. Dlouhý elegantní závěr. Velmi povedený vstup na pole šumivých vín, tohle víno se ve sklepě u Romana Fabiga asi příliš neohřeje.
Brut Chardonnay 2016, Gala vinařství, 12,5 % Hodnocení: 89/100
Víno má světlejší barvu bílého zlata, jemné perlení. Vůně je středně intenzivní, s tóny citrónu, žlutého jablka a meruňky. Vskutku elegantní nos a pohlazení po duši. V chuti víno svěží, uhlazené, nabízí tóny zralých citrusových plodů, zelená jablka, žlutý meloun, lehce karamelu. Intenzivní a jemné perlení, krásně integrovaná kyselina, v závěru se objevuje příjemná minerální slanost. Víno má klasický odrůdový charakter, středně dlouhý čistý závěr.
Brut 50/50, Mádl vinařství, 13 % Hodnocení: 88/100
Víno tvoří kombinace odrůd Rulandské modré 2016 a Zweigeltrebe 2015 a 2014. Ve skleničce disponuje středně intenzivní žlutou barvu se zlatavými odlesky. Vůně je jemná, lehce nazrálá, s tóny pečených jablek, citrusů, s jemnou medovostí. Ze tří sektů od Malého vinaře se mi líbilo nejvíce, jednotlivé složky chuti jsou krásně integrované, víno je příjemně svěží, s vyšší kyselinou a citrusovým charakterem. Bohaté perlení, delší závěr. Celkově stále hodně fresh, delikátní projev.
Sekt 38 2013, Víno Lípa, 12,5 % Hodnocení: 88/100
Láhev 1366 z limitované série 1624 lahví. Víno zrálo 28 měsíců na kalech, odstřeleno v roce 2016. Klasická kombinace odrůd Chardonnay a Rulandské modré. Víno má sytější zlatavou barvu ve skleničce a bohaté perlení. Ve vůni je víno bohaté, s tóny zralých broskví, žlutého melounu, příjemná citrusová linka. Jemné tóny oříšků a toustu. V chuti je plnější, bohatě ovocné, s příjemnou svěžestí. Nechybí dotek oxidativních tónů, stylem čekejte vyzrálé bubliny, které ale ještě neřekly své poslední slovo.
Brut 60/40, Mádl vinařství, 13,5 % Hodnocení: 87/100
Víno tvoří kombinace Rulandské modré 2016 a Zweigeltrebe 2015 a 2014. Ve skleničce má sytější zlatavou barvu a intenzivní perlení. Ve vůni je víno výrazné, kombinuje tóny připomínající broskve, jablka, jahody a zralé citróny. Chuť je bohatá, s příjemnou ovocností a jemnými tóny briošky a karamelu. V ústech ucítíte take minerální slanost, závěr je delší, s dobrou kyselostí. Lehce nazrálé, ale jinak přímočaré pití s báječnou svěží ovocností.
Extra Brut 70/30, Mádl vinařství, 13,5 % Hodnocení: 86/100
Tento Extra Brut tvoří opět kombinace Rulandské modré 2016 a Zweigeltrebe 2015 a 2014, zrání minimálně 36 měsíců s kvasinkami. Víno má světlejší barvu bílého zlata, velmi jemné perlení ve skleničce. Vůně je nenápadná, ovocná, s tóny jablka a meruňky. Ze všech šumivých vín v testu je v chuti nejostřejší, s pikantní kyselinou, až lehce svíravou v závěru. Víno jinak působí mladistvým dojmem, svěžest dotváří tóny zeleného jablka a citronové kůry. Kdo má rád nabroušenou dominantní kyselinu, přijde si na své.
Cuvée Riesling, Vinařství Obelisk, 11,5 % Hodnocení: 86/100
Suché víno, hrozny pochází z viniční trati Hintertály a jedná se o spojení Ryzlinku rýnského a Ryzlinku vlašského. Víno má jemné perlení, jeho vůně je svěží s výraznými citrusovými tóny, tóny žlutého jablka a jemným nádechem lipového květu. V chuti je víno příjemně kyselé, s bohatým perlením. Objevují se tóny citrónu, limetky a žlutého jablka, dochuť je jemně minerální. Pěkné suché šumivé víno, ve kterém se projevuje spíše osobnost Ryzlinku rýnského. Bublinky německého střihu, jednoznačná volba pro fanoušky této odrůdy.
Zweigeltrebe Rosé, Vinařství Obelisk, 11 % Hodnocení: 84/100
Hodně suché šumivé víno, se světlejší oranžovo-růžovou barvou. Jemné perlení, vůně je decentní a připomíná jahody, červený rybíz, citrusové ovoce. V chuti se prosazuje celkem ostrá kyselina, v kombinaci s tóny červeného rybízu, červeného pomeranče nebo citrónu. Lehčí víno, se sametovou ovocností a delikátním projevem. Středně dlouhé, s kyselým závěrem. Osvěžující letní pití, bazénovka.
Thea Brut 2019, Vinařství Turek & Šiška, 12 % Hodnocení: 83/100
Sekt, dělaný tradiční metodou druhotného kvašení v láhvi, z odrůdy Veltlínské zelené. Víno má světlejší žlutou barvu, vůně je výraznější, objevují se v ní tóny bílých peckovin, lipový květ a jemná medová stopa. V chuti je víno uhlazeně ovocné, středně plné a přímočaré. Najdete v ní tóny meruněk, nektarinek nebo grepu. Nekomplikované víno, se středně dlouhým závěrem.
!! Líbil se Vám tento příspěvek? Máte rádi blog Podkorkem? Můžete se stát sponzorem blogu a podpořit tvorbu dalších textů. Díky! Více
Tomas Seidl
5. March 2021 11:58
Dobry den,
prekvapilo me ze v prehledu Moravskych sektu jste neochutnal neco od Petraka, jak cuvee ci ciste odrudove, Mikros 13, Lahofer Ng 14, Michlovsky PN 09 atd…
Skoda,
miky
20. April 2021 07:52
Dobrý den,
nabídka sektů je určitě široká. Některá vína od Petráka jsem v minulosti ochutnal, bubliny z Mikrosu, Lahoferu či od Michlovského bohužel neznám… Díky, za tip.