Vinařství, která by v tuzemsku uměla zákazníkům nabídnout vína nazrálého charakteru, není příliš mnoho. Ať už z ekonomického důvodu nebo kapacitního, většinou se vinaři snaží produkci udat jako mladá vína a udělat si prostor pro vína nového ročníku. Ve vinařství Malý vinař, rodiny Mádlových, je tomu ale jinak. Vinařství stojící na okraji Velkých Bílovic totiž aktuálně zas tak malé není, a proto si tu některá prestižnější vína mohou dopřát luxus delšího ležení v sudech a na láhvích. Při nedávné návštěvě tak David Mádl otevřel spoustu zajímavých vín, jako třeba Sauvignon blanc 2011, Frankovku 2013 barrique nebo třeba unikátní Cuvée 1+1 2009, které vzniklo ve spolupráci s Milošem Michlovským. Ale bylo toho mnohem víc.
Velké Bílovice jsou, co do rozlohy osázených vinic (766 ha), největší vinařskou obcí v tuzemsku a o velkorysé vinařské projekty tu není nouze. Když na severním okraji obce odbočíte z ulice Hlavní směr vinařství Malý vinař, míjíte Vinařství František Zapletal, hned kousek je Rodinné vinařství Bílkovi a vedle Vinařství Petr Skoupil. Jakési satelitní vinařské městečko pak doplňuje Vinařství Hana Mádlová – Malý vinař.
Vedle samotného vinařství se aktuálně zelená čerstvě položený trávník a parkovací místa pro karavany. Nový Stellplatz Park´n´wine je asi první projekt svého druhu v tuzemsku nebo já jsem alespoň o jiné podobné aktivitě zatím neslyšel. Zajímavý nápad jak podpořit odbyt vín přímo ve vinařství a přilákat více návštěvníků z řad milovníků karavanových dovolených.
My jsme na degustaci přijeli malinko se zpožděním, takže nás David Mádl už netrpělivě čekal hned ve dveřích. Bez nějakého většího zdržování jsme si prošli výrobní prostory vinařství, vynechat samozřejmě nešlo „reprezentativní“ část s krásně zaoblenými betonovými nádržemi a přesunuli jsme se na ochutnávání mladých vín přímo z tanků. Měli jsme zajímavé Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, ale došlo i na Tramín nebo Hibernal. Odrůdově je nabídka vinařství relativně pestrá, aktuálně Mádlovi disponují zhruba 28 hektary vinic.
Osobně mám vinařství Malý vinař nejvíce spojené s Frankovkou. Z tanku jsme ochutnali dvě verze mladé Frankovky 2018, které si prošly zráním v odlišných sudech. Hrozny ze 40 let staré vinice, víno ze sudů François Frères krásně vonělo po švestkách a rybízu, v chuti ač mladé, působilo strukturovaně s dlouhou koncovkou. Druhá verze, která zrála v sudech Seguin Moreau, pak disponovala pevnou robustností, kořenitostí a potenciálem. Doslova natlakovaný hrnec, který se ještě ukáže ve skvělém světle. Obě vína toho mají hodně před sebou, nezbývá se těšit, až půjdou za pár let na trh. Frankovky 2018 budou dle všeho skvělé.
Deset let starý Sauvignon
Naopak výlet do minulosti jsme podstoupili v relativně skromně vybavené degustační místnosti. David Mádl vytáhl „z klobouku“ nakonec hned 15ku vzorků a rozhodně jsme se nenudili. Z bílých nejde nezmínit Sauvignon blanc 2011 barrique. Víno tvořené kombinací ročníků 2010 a 2011, před lahvováním strávilo 18 měsíců na kvasničných kalech. Zlatavé barvy, středně aromatické, s tóny zralých peckovin, heřmánku, vanilky a ušlechtilého dřeva. V chuti s říznou kyselinou, stále svěží, citrusy, broskve a náznak tropického ovoce. Žádná obluda nebo leklá ryba, hodně zajímavé víno, které by šlo naslepo bez problémů zařadit někam do Francie.
Více času na rozdýchání potřebovalo Chardonnay 2013, novosvětského stylu, s výraznějšími tóny dřeva a exotického ovoce, vyškolené 24 měsíců v barikových sudech. V žádném případě za zenitem, naopak aktuálně v zajímavé fázi vývoje. V každém případě také zajímavost, protože aktuálně již Chardonnay ve vinařství nedělají. Cuvée Blue Orange 2011 je směs odrůd Rulandské šedé, Rulandské modré a Rulandské bílé. Devět měsíců na bariku, jen jeden gram zbytkového cukru, 14,5 % alkoholu. Rozhodně netradiční víno, s tóny bylin, broskve, žlutých jablek, lehce hřejivý alkohol, ale přímočaré, takový ten naturálnější styl a pro mě osobně skvěle pitelné. Nebál bych se ho fouknout někam do gastra. Z bílých vín pak ještě nechybělo barikové Rulandské šedé 2015 a Ryzlink rýnský 2018.
Dvakrát 1 + 1
V červených vínech jsme začali drůbeží, nebo chcete-li Velkobílovickou slípkou. Velkou červenou Slípku mohou tvořit odrůdy Rulandské modré, Zweigeltrebe a Frankovka, v ročníku 2016 víno David Mádl scelil jako 80% Frankovku doplněnou o Rulandské modré. Tmavší rubínová barva ve skleničce, víno s bohatou aromatickou tmavých peckovin, koření nebo fialky, v chuti uhlazené, sametové červené víno. Se střední kyselinou, krásně integrovanými tříslovinami, prostě pohlazení po jazyku. Černý rybíz, švestky, povidla. Elegantní kousek. Oproti tomu Velká červená Slípka 2017 působila trochu méně strukturovaně, přímočaré víno na každodenní domácí popíjení. Osobně bych v tomto srovnání sáhnul spíše po rafinovanější 2016ce.
Bez debat skvělá byla Frankovka 2013 barrique. Zrání dva roky v sudech, s 13,5 % alkoholu. V chuti vyvážená a šťavnatá, působí výrazně mladistvým dojmem, kombinace červených a tmavých peckovin, hravá kyselina, delší dochuť. Skvěle pitelné víno, ukázková Frankovka. Určitě bez problémů může nadále ležet v láhvi. To nejlepší má tohle víno ještě před sebou.
V soutěži o nejkurióznější název vína by jistě mohlo soutěžit Cuvée Mlask 2011. Víno postavené na odrůdě Zweigeltrebe (45 %), doplněné o Rulandské modré (25 %), Alibernet a Frankovku. Hodně energické a expresivní pití, s tóny červených peckovin, lékořice nebo marcipánu. Lehce minerální v chuti, svěží a tělnaté. Temnou stranu síly pak reprezentoval Alibernet 2011. Víno s nepropustnou inkoustovou barvou a tóny ostružin, borůvek, lékořice nebo tabáku. V chuti uhlazené pití. Zajímavé bylo srovnání s mladší variantou ročníku 2015.
Na závěr jsme dostali opravdové lahůdky v podobě dvou červených vín 1+1 Cuvée. Dnes již legendární spolupráce Františka Mádla a Miloše Michlovského, kteří dali dohromady své zkušenosti a hrozny a výsledkem jsou limitované šarže dvou červených kupáží. Mimochodem asi také vína s nejvyšší prodejní cenou v tuzemsku, která se pohybuje kolem 1600 Kč za sedmičku tekutého obsahu.
Bílá varianta 1+1 Cuvée 2009, tedy víno s bílou etiketou, je blend odrůd Rulandské modré a Zweigeltrebe. Středně výrazná barva ve skleničce, vůně je bohatá, připomíná zralé červené peckoviny, třešně, červený rybíz nebo švestky, nechybí květinové tóny, jemná kořenitost hřebíčku. Terciálních tónů je ve vůni minimum, víno působí energicky a je plné života. V chuti je opulentní, vrstevnaté, s ušlechtilými tříslovinami, radost pít. Elegance a noblesa. Stylem se dá přirovnat k vínu z Burgundska, nebál bych se ani přirovnání k nějakému modernějšímu Barolu z Piemontu. I když třísloviny ani kyselina nejsou tak výrazné. Eleganci, červené peckoviny, květiny a noblesu ve víně rozhodně najdete.
Cuvée 1+1 s černou etiketou, opět v ročníku 2009, je zase variace na Bordeaux. Víno tvoří kombinace odrůd Alibernet, Cabernet Sauvignon a Merlot. Odstín je výrazně intenzivnější, než u předchozího vína, ve vůni se ze sklenice derou tóny černého rybízu, fialek, švestek nebo hřebíčku. V chuti silné, robustní a svalnaté, s pěknou strukturou. Vyšší třísloviny, tóny černých peckovin, koncentrované, povidla, koření, hřebíček, pepř. Opět hodně dlouhé a s dalším potenciálem zrát na láhvi. Jasný doklad toho, že i v tuzemských podmínkách mohou vznikat červená vína opravdu světových parametrů, s potenciálem zrání v láhvi.
S výjimkou dvou posledních vín jsou vína z vinařství Malý vinař víc než férově naceněna, pokud člověk bere v potaz, že dostává vína často zrající v kvalitních barikových sudech, často po několikaletém ležení ve vinařství a že jde o vína, která mu vydrží další roky na láhvi. Cuvée 1+1 je samozřejmě úplně jiná kategorie, ale i tak přemýšlím, že bych si jednu nebo dvě láhve do archivu pořídil. Takhle skvělých červených vín z Moravy jsem totiž opravdu moc nepil.
