Stále ještě existují lidé, kteří dokáží tvrdit, že modré odrůdy, potažmo červená vína, na Moravu prostě nepatří. Od hodně vínoznalců či vinařů pak můžete slyšet, že pozdně dozrávající odrůda Cabernet Sauvignon na tuzemských vinicích nemá co dělat. Výše uvedené tak trochu popírá vinařství Tanzberg z Bavor u Mikulova. Nejen, že se na červená vína specializuje, ale právě odrůda Cabernet Sauvignon je pro vinařství tou nejdůležitější.
Když přijedete do Bavor z hlavní silnice od Mikulova, dejte se hned z kraje vesnice ostrou zatáčkou doprava, následně po pár metrech zase doleva a stojíte před zdařile zrekonstruovaným historickým sklepem vinařství Tanzberg. Ten byl původně vinařským dvorem postaveným na základech habánských sklepů z roku 1580. Když jsme před osvětlenou budovu poslední březnovou sobotu podvečer dorazili, zářila nad potemnělou vesnicí jako strážný maják.
Naším průvodcem po vinařství byl vzhledem i duchem mladík Filip Kosek, který s Tanzbergem spojil uplynulých osm let svého života. Bez většího otálení jsme se v příjemně vytopené vstupní hale vinařství ujali pohárků a vyrazili na obhlídku sklepních prostor.
V menším historickém „degustačním“ sklepě, se dnes kromě řízených ochutnávek skladuje něco málo archivních lahví. Nejstarší jsou Ryzlinky rýnské z roku 1999, ale odpočívají tu i sedmičky, v nichž se ukrývá Pinot noir nebo třeba Chardonnay. Posledních pár lahví zmíněného ryzlinku se nalévá speciálním návštěvám už jen jako rarita. Víno má totální petrolejový charakter, což jsme si potvrdili na úplném konci návštěvy vinařství.
Jinak je s menším historickým sklepem spojena jedna zajímavá událost. Když se zde dělala rekonstrukce podlahy, prý se pod ní našlo 10 historických lahví s vínem. Dle tvaru těchto skleněných nádob byly odvozeny i na tuzemské poměry celkem netradiční lahve vinařství Tanzberg. Vinařství si je nechává vyrábět v Itálii. Široké lahve sice mohou dělat problémy v některých ledničkách či vinotékách, ale podle Filipa Koska si je zákazníci pochvalují a pro vinařství jsou určitě zajímavým způsobem, jak se odlišit od konkurence.
Ještě, než jsme se dostali k ochutnávání mladých bílých vín ročníku 2014 zrajících v nerezových tancích umístěných v druhém z historických sklepů, prohlídli jsme si výrobní zázemí vinařství. Lahvovací linku, vinifikátor, odstopkovač nebo pneumatický lis Bucher (o kterém Willi Balanjuk na Advanced Course prohlašoval, že je to Ferrari mezi lisy). Celkem má vinařství zhruba 50 hektarů vinic a ročně produkuje kolem 130 000 lahví.
Z ročníku 2014 to bude o něco méně, stejně jako většina ostatních vinařů i tady se v rámci komplikovaného roku nevyhnuli ztrátám. Celkově sklidili na Tanzbergu zhruba 70-80 % běžného množství hroznů. Nejvíce to loni podle Filipa Koska „schytalo“ Chardonnay, kde přišli až o 80 % hroznů, ale výpadků se neubránili ani v případě Ryzlinku rýnského nebo Ryzlinku vlašského, kde vyprodukují jen 2000 lahví namísto obvyklých 3000. Naštěstí modré odrůdy přestály vrtochy loňského počasí lépe a právě těch má Tanzberg vysazeno mnohem více než bílých.
V současnosti pracuje vinařství s devíti odrůdami, z červených je to Cabernet Sauvignon, Pinot noir, Frankovka, Merlot a nově také Pinot Meunier. Čtyři bílé odrůdy Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Sauvignon a Chardonnay doplní v příštím roce nejžádanější tuzemská odrůda, a sice Pálava. Na Tanzbergu by ji chtěli dělat do sucha a minerálnější. Vysazovat se bude vedle trati Železná, tak uvidíme za pár let, jak se dílo podaří.
Z tanků jsme ochutnali několik bílých vín v různém stádiu dokončení. Jako zajímavost přípravu na sekt Chardonnay+Ryzlink rýnský, která zhruba za dva měsíce půjde do lahve na sekundární kvašení. Hodně svíravé víno s dominantní kyselinou.
Ryzlink vlašský 2014 ze Železné má 8,8 gramů kyselin a necelý gram zbytkového cukru. Drsné, minerální víno s jemně slanou dochutí. Bez jakýchkoliv příkras a kudrlinek. Zajímavé, ale stále celkem hodně uzavřené v aromatice. Železná nejen že sdílí své jméno s majitelem vinařství, ale je také nejstarší vysazenou vinicí v majetku firmy (1986).
Chardonnay 2014 z nerezu, pochází z viniční trati Turold. Víno má zhruba 10 gramů zbytkového cukru, je na hranici polosuché a z mladých vín je relativně nejdál. Kromě nerezové varianty má vinařství v nabídce také verzi „barrique“ (víceleté sudy Mercier) z trati Anenský vrch. Ochutnali jsme verzi 2013 a víno bylo parádní. Krémové, s bohatou aromatickou s náznakem tónů až připomínající kávu.
Mladý Ryzlink rýnský i Sauvignon blanc potřebují ještě nějaký čas na srovnání. O moc lépe na tom v současnosti jsou vína růžová. Osobně bych dal přednost rosé z Pinotu Meunier, v kategorii polosuché víno, kterému dominují příjemné jahodové tóny přecházející až do jemné medovosti. S růžovým Merlotem vinařství pravidelně od roku 2011 sbírá různá ocenění, a i zákazníci jsou prý po něm zbláznění, na mne osobně je v něm zbytkového cukru přece jen moc. Konkrétně 33 gramů, i když chuť do jisté míry balancuje 9 gramů kyseliny.
Specialitou vinařství jsou sekty vyráběné tradiční metodou. Výborné bylo ještě „nehotové“ Chardonnay, plnější, v dochuti až jemně medové, stejně jako parádní Blanc de noirs, udělaný z odrůdy Cabernet Sauvignon. Malinko vyšší zbytkový cukr než Chardonnay, ale příjemná kyselina. V závěru lehce patrný černý rybíz. Po červených vínech jsou sekty druhou nejprodávanější položkou vinařství, a ačkoliv se v této kategorii v posledních letech vyrojila četná konkurence, Tanzberg rozhodně nehodlá své pozice vyklidit. Z ročníku 2013 bude v nabídce trio šumivých vín, konkrétně Blanc de blancs z odrůd Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský a Chardonnay, Blanc de noirs vzniklé spojením Pinotu noir a Piotu Meunier a portfolio doplní novinka – růžové bublinky z Cabernetu Sauvignon. Ten je opravdu klíčovou odrůdou vinařství. V současnosti ho najdete v již zmíněném šumivém víně, ve vlajkovém čeveném cuvée Maharal, jako čistě odrůdové červené víno nebo jako ledovku.
Červená vína jsme ochutnali na úplný závěr návštěvy vinařství Tanzberg. Nejprve „Bordeaux“ směsku Cuvée Maharal (60 % Cabernet Sauvignon. 38 % Merlot, 2 % Frankovka), víno krásně nazrálé, plné, sametové. Osobně bych subjektivně naslepo hádal podíl Merlotu v tomto cuvée ještě vyšší. O něco více se mi líbila čistá verze Cabernetu Sauvignon 2010. Pamatujete, jak se říkalo, že ročník 2010 se, co se týká červených, moc nepovedl? Když se dá vínům čas… Krásný Cabernet, plný tmavého ovoce, lehce svíravý… S Tanzbergem jsme se rozloučili prostřednictvím Pinotu noir 2010, o kterém jsem tu pěl ódy poměrně nedávno…
Dvě hodiny v Bavorech utekly jako voda… nebo jako víno chcete-li. Dozvěděli jsme se toho mnohem více. Například, že Tanzberg byl do roku 1618 vlastně Svatý kopeček. Pod Svatým kopečkem má mimochodem Tanzberg dva historické sklepy, v jednom z nich zrají červená vína (ve 150 barikových sudech). Že některá úspěšná vína (např. Merlot rosé) původně vznikla „za zády“ pana majitele Vladimíra Železného. Že Mikulov snad konečně dostane gastronomický bod nejvyšší kategorie, který ve městě stále tak trochu chybí. V pronajatém a zrekonstruovaném hotelu Tanzberg by se měl v kuchyni usídlit jako šéfkuchař Marcel Ihnačák.
Šlaftruňk, nebo spíše několik, jsme zvládli ještě v Dobrém ročníku na mikulovském náměstí a pak už do hajan. Změna času nám ukradla jednu hodinu na potřebnou regeneraci, anglickou snídani jsme ale i tak stihli. Natočili jsme motor mého Seatu Ibiza a vyrazili směr Pavlov, okouknout nové vinařství Nepraš & Co…
