Vrámci seriálu Vinařův rok se dnes podíváme do Kobylí, konkrétně za Tomášem Čačíkem zKobyliského vinařství Čačík. Menší vinařství, které hospodaří na dvou hektarech tří viničních tratí. Při výrobě svých vín Tomáš Čačík nepoužívá enzymy, kvasinky ani jiné zkrášlující preparáty
. Jak sám říká, vína jsou vyráběna autentickými oxidativními postupy sdůrazem na jejich přírodní charakter. Za nejoblíbenější odrůdu považuje Tomáš Čačík Neuburské. Více už na následujících řádcích.
Příjemné počtení přeje
Mikuláš Duda
PS: Seriál Vinařův rok dnes pokračuje 12. dílem. Unikl Vám některý zpředcházejících rozhovorů? Na konci příspěvku nejdete seznam doposud vyzpovídaných vinařů, včetně odkazů na články.
…………………………………………………………………………………………………..
Profil vinařství:
Kobylské vinařství Čačík navázalo na tradiční zahrádkářskou produkci vína povolenou před rokem 1989. Po uvolnění poměrů došlo knavrácení části pozemků vmajetku rodiny a začala pomalá přeměna vinic. Po roce 2000 dochází kzásadním změnám ve výrobě vína a pěstování révy návratem Tomáše Čačíka ze studií a zapojení do práce ve vinařství. Vína jsou vyráběna autentickými oxidativními postupy sdůrazem na jejich přírodní charakter. Jsou určena pro delší ležení vlahvi. Při jejich výrobě nejsou používány enzymy, kvasinky ani jiné zkrášlující preparáty. Vína leží několik měsíců na jemných kvasničních kalech vdubových sudech a nerezových nádobách.Vinařství kromě vín nabízí exkurze do vinic, posezení ve sklepě sdegustací a vytříbenou kuchyní, přípravu vín pro významné životní příležitosti a další. Zpracovává hrozny ze tří kobyliských viničních tratí srozlohou 2 ha. Nejstarší vinice zroku 1956 ukrývá poklady vpodobě starých klonů Neuburského, Frankovky a Modrého Janka. Rozsáhlou rekonstrukcí prochází pozemky na Lácarech, kde vzniká hektarová vinice vunikátním terroiru.
…………………………………………………………………………………………………..
Profil vinaře:
Tomáš Čačík se narodil vroce 1975 jako nástupce osmé generace vhistorickém sklepě vÚzké ulici vKobylí. Po ukončení Gymnázia T.G.M. vHustopečích se těšil, až konečně vypadne na studia do města, aby se při studiu na ČZU vPraze začal těšit, až se vrátí domů. Je posedlý prací spůdou, ve vinici a ve sklepě.Po návratu ze studií postupně přebírá práci ve sklepě a utváří strategii rozvoje rodinného vinařství. První vinařské experimenty nedopadly špatně a to byl začátek cesty hledání pravé tváře přírodních vín. Od roku 2005 ženatý, má dcery Lindu a Emu.
…………………………………………………………………………………………………..
Jaká byla Vaše cesta kvínu a kprovozování vinařství?
Na první pohled jednoduchá. Naši předkové patřili mezi významnější sedláky vobci, vinice pěstovali a víno vyráběli. Na druhou stranu – narodil jsem se vpolovině 70. let a toto období příliš velkou perspektivu na pokračování vrodinné tradici na necelých 30 arech nenabízelo. Až ke konci studií na ČZU jsem si uvědomil, kde je moje místo a kde chci zůstat.
Vzpomenete si ještě, jaké bylo první Vámi vyrobené víno?
Samozřejmě, dokonce si pamatuji i jaké bylo první víno, které jsem tátovi ve sklepě ukradl, protože jsem ho nutně potřeboval. První vyrobená vína byla vroce 1998 a 1999. RB, RR, Char a NB. Byla to řízná odrůdová vína. Dodnes mi zůstalo pár lahví a kdykoliv je otevřu, tak žasnu, vjaké jsou kondici.
Jak byste popsal terroir Vašich vinic?
Vinice leží celkem na třech místech vKobylí. Lácary – prudký kopec na západním okraji Kobylí s jihovýchodní až jižní orientací, chráněný vůči převládajícím větrům. Půda vdolní části hlinitopísčitá, směrem do kopce pochopitelně začíná dominovat písek nad hlinitou složkou. Místy je obnažená mateční hornina. Vinice zde raší dříve a během vegetace mají náskok proti ostatním 7-10 dní. Odrůdy dole bílé Sg, Vz, Rb, RR, nahoře modré CM, FR, MP a Merlot. Vinice prochází velkou proměnou, některé zvýše uvedených odrůd ještě nejsou vysazené. Padělek – úrodná hlinitá půda sdobrým vodním režimem, mírný svah se západní orientací. Pěstované odrůdy CM, MP, Fr, RR, Char, Rb, VZ, RŠ, SVA. Vinice vtrati U Skalky – hlinitá, místy jílovohlinitá půda vmírném svahu – část na sever, část na jih. Část vinice je zroku 1956 se starými klony Neuburského a Frankovky, také je tu málo rozšířený Modrý Janek. Dále je tu Char, Sva, Pálava a Muškát.
Která viniční trať je Vaším největším pokladem? Které odrůdy zde pěstujete?
Lácary, hospodaříme zde teprve krátce – od roku 2007, ale to místo vás chytne za srdce. Začalo to nabídkou „strýca“ Křivky, který už v74 letech po problémech spáteří nedokázal vinici vtomto kopci obdělávat. Vté době jsem neměl kvůli stavbě rodinného domů ani peněz ani času nazbyt, ale říkal jsem si, že pokud to bude do 400 hlav, bude se to dát obdělávat traktorem a bude podobná odrůdová skladba jakou máme, tak to vezmu. Přece jen se jednalo o nejlepší (nebo dobře o jednu ze dvou nejlepších) vinařských tratí vKobylí. Nakonec měla vinice 1600 hlav a nedá se obdělávat traktorem, tak jsem ji koupil. Sousední pozemky byly ladem a na prodej, tak jsme postupně tuto vinici rozšířili na 1 ha.
Která odrůda je vlajkovou lodí Vašeho vinařství a proč?
Řeknu to trochu jinak. Nejvíc mě baví mě Pálava, Rulandské bílé, Frankovka, Cabernet Moravia a samozřejmě Neuburg.
Čeští a moravští vinaři soblibou používají označení rodinné vinařství. Jak se Vaše práce promítá do Vašeho rodinného života?
Celkem zásadně. Vinice a sklep berou můj volný čas mým malým dětem. Zanedlouho budou brát volný čas třeba i mým dětem.
Jaké máte plány? Jak bude vypadat Vaše vinařství za 5 let?
Plánů je jistě dost, všechno se odvíjí od toho, jak dopadne každý konkrétní rok. Vinice procházejí sedmiletým obdobím obnovy – to se týká hlavně Lácar. Při tom budeme postupně rekonstruovat sklepní prostory vnávaznosti na další služby, které bychom rádi nabídli našim zákazníkům. A do prázdnin bude nový web.
Který ročník byl podle Vás v tuzemsku po roce 2000 nejlepší, co se týká kvality vín?
Velmi spokojený jsem byl s1999, 2000, 2004, 2009 a 2011.
Troufnete si odhadnout, jaký bude ročník 2011?
Mám rád průměrné roky. Průměrné na všechno – na srážky, na nemoci, na úrodu, na sluníčko… 2011 byl průměrný rok snadprůměrným závěrem ve vinici. Vína, obzvlášť červená budou a už vlastně jsou velmi pěkná. A ten letošní? Ten už průměrný být nemůže a jestli nezačne co nejdřív pršet, bude to velký problém i pro hluboko kořenící keře révy. A to neříkám proto, že bych chtěl zvyšovat cenu vína. Zkrátka nyní je půdní vlhkost na nižší úrovni než vroce 1947 a to léto teprve přijde. Ale pořád věřím, že příroda, ta mocná čarodějka nějak zakročí.
Kde všude jsou Vaše vína kdostání?
VKobylí ve sklepě a na zavolání kdekoliv jinde.
Vjaké vinařské oblasti byste chtěl provozovat vinařství, kdyby to nebylo na Moravě? Proč?
Skvělé víno vzniká ve vinici nebo ve sklepě?
Tuto otázku nemám příliš vlásce, protože je často bagatelizovaná. Především – ve vinici víno nevzniká, tam vznikají hrozny. Bez dobré suroviny neuděláte ve sklepě dobré víno, zároveň však platí, že ani sebelepší surovina není zárukou úspěchu. Skvělé víno dokáže udělat každý, ale dělat jej pravidelně není jednoduché. Aby mohlo vzniknout skvělé víno, musí si ten, kdo jej chce udělat včas dobře rozmyslet, jaké víno chce vyrobit a celý rok jít za svým cílem (a lépe o nich nahlas nehovořit). Někdy vám příroda plány zhatí, ale to je na tom to krásné. Při vlastní výrobě mám zkušenost stím, že čím méně do vína zasahujete, tím lepší je výsledek. Ono samo dobře ví, co a jak. Zkrátka platí to, co ve škole – nadané směřujeme, blbce fackujeme
Jakými změnami prošlo tuzemské vinařství za posledních 20 let od revoluce? Co se nejvíce povedlo a kde jsou rezervy?
Pojďme od konce – rezervy jsou ve službách pro zákazníky, vkvalitní infrastruktuře ve vinařských regionech a vlegislativě. Vinařství prodělalo velké změny, ale je škoda, že se vinaři nechtějí poučit zchyb našich sousedů vRakousku a opakují stejné. Hlavně, co se týká stylu vyráběných vín. Málo jich klade důraz na přírodní charakter vyráběného vína a díky nejrůznějším berličkám vpodobě preparátů od nadnárodních společností směřují vstříc uniformitě a to ještě polosladké. A to je špatně.
Mění se vposledních letech tuzemští konzumenti vína, případně jejich preference?
Konzumenti vyspívají, ví o vínu více. Dávají mu více prostoru na svém stole, jezdí více za vínem. A to je dobře, je tu krásně a rádi si snimi o víně povídáme, přijeďte a uvidíte.
Která původně moravská odrůda je Vaše nejoblíbenější? Proč?
Pálava. Dokáže dělat kouzelná suchá vína. Suchá Pálava je něžná, omamná, kouzelná a osvěžující. Mohl bych o ní povídat dlouho, ale to si pro vás schovám do sklepa. Pálavu jsem zasadil záměrně do složitějších podmínek – svah přivrácený kseveru, těžká jílovitá na vodu bohatá půda, pomalu rostoucí podnož. Ideální místo pro aromatické odrůdy – cukru dělají dost, vyzrávají dobře a hlavně neztrácejí kyseliny. Proto znich mohou vzniknout svěží vína, která vás budou bavit.
Ským a kde nejraději pijete víno?
Spřáteli, kterým víno chutná, kdekoliv.
Máte nějakou oblíbenou restauraci nebo vinný bar?
Co děláte ve volném čase, když zrovna nejste ve vinici nebo ve sklepě?
Snažím se být se svými děvčaty.
Svět vína je především mužský svět. Která dáma je podle Vás největší osobností tuzemského světa vína?
Nevím, vlastně škoda, že je jich u nás tak málo.
Jaký je Váš postoj ktuzemským a mezinárodním soutěžím vín? Má smysl na láhve lepit medaile a ocenění?
Sám vína na soutěže dávám málo. Na jarní košty je to pro mě brzo, vína ještě nejsou hotová a na velké to pro mne nemá význam. Medailičky určitě prodaly celou řadu lahví a větším producentům dobrou službu dělají. Ale co se mého vkusu týká, stačí jedna – maximálně tři na lahev, víc opravdu ne.
Lze objektivně srovnávat vína na bodové škále? Např. 0 až 100?
Vpřípadě smyslového hodnocení se jedná o subjektivní posuzování vína, takže správná odpověď zní – NE.
Jaké víno byste doporučil pro první setkání sbudoucí tchýní?
Napřed bych si zjistil, co má ráda, potom bych se rozhodnul.
Čtete tuzemské či zahraniční blogy o vínech?
České ano. Jsou autoři, kteří píší o víně velmi dobře a jejich práce si velmi vážím.
Jak byste přesvědčil pivaře, aby začal pít víno?
Já bych nikoho na víno nelámal, pozval bych jej do sklepa a o víně mu povídal, pak už by bylo na něm, aby si svou cestu za vínem našel sám.
Lze popsat Vaše vinařství jednou větou?
Malé přírodní vinařství, kde vznikají vína autentickým způsobem. A teď třemi slovy: přátelské, věrné a srdečné
…………………………………………………………………………………………………..
3 doporučená vína:
(uveďte název, ročník, přívlastek, popis vína a cenu ve vinařství)
Pálava 2011 moravské zemské víno
Hrozny panenské sklizně této Pálavy byly sklizeny za vydatné pomoci přátel při krásném teplém počasí vneděli 2.října 2011 a vpodvečer lisovány. Cukernatost 24°NM. Spontánní fermentace na sebe nenechala dlouho čekat a trvala asi 10 dní, kdy byly odděleny hrubé kvasniční kaly. Na těch jemných leželo víno do března. Jedná se o suchou Pálavu světlejší barvy sintenzivní, ale jemnou a elegantní opojnou vůní bílých růží a svěží harmonickou chutí. Cena ve vinařství 170,- Kč
Neuburské 2011 moravské zemské víno
Pochází zkeřů vinice vysazené vroce 1956. Sklízelo se 8. října 2011 ve za velmi studeného počasí. Cukernatost druhé části dělené sklizně 21,5°NM. Spontální kvašení přes 20 dní a ležení na jemných kalech. Vůně elegantní jemná a podmanivá, lehce květinová snáznakem medových tónů. Chuť je lehčí, ale ne úplně jednoduchá Vplné parádě se ukáže už na podzim.Cena ve vinařství 150,- Kč
Cabernet Moravia 2011 moravské zemské víno
Polovinou lidí zatracovaná, polovinou milovaná odrůda. Patří mezi mé oblíbené. Nám dává zajímavá kořenitá vína, ve vůni se stopou zmoklé prašné cesty a směsí černého lesního ovoce a kávy. Chuť vyvážená, kulatá, sametová a plná. Sklizeň probíhala od 9. a 10. října při cukernatosti 21°NM.Cena ve vinařství 150,- Kč
Co je Rozhovor spřívlastkem?
Seriál, vrámci kterého zprostředkovaně promlouvají vinaři zMoravy a Čech. Každý vinař dostává stejnou sadu 30 otázek a je jen na něm, jak se snimi popasuje. Podmínkou uveřejnění rozhovoru je zodpovězení alespoň poloviny znich.
Předchozí díly seriálu Vinařův rok:
Ludvík Maděřič, Jiří Šebela, Milan Nestarec, Jakub Šamšula, Miroslav Volařík, Lubomír Glos, Miloš Michlovský, Vladimíra Mrázová, Richard Stávek, Bogdan Trojak, Jaroslav Osička
Jste vinař a chcete se zapojit do seriálu Vinařův rok? Napište na podkorkem@gmail.com