Jaká slova se vám vybaví, když se řekne Kanada? Mě na prvním místě hokej, Vancouver, krásná příroda nebo javorový sirup. Ale Kanada to je také víno. Nejznámější jsou místní ledová vína, ale nejen jimi kanadský vinař živ jest. Jako protipól sladkých ledovek místní vinaři produkují suchá bílá z Chardonnay, Ryzlinku rýnského nebo třeba Pinot Gris a ve vinicích najdete i něco málo modrých odrůd. A díky kamarádovi Jirkovi, který se nedávno vrátil z „kanadské“ svatební cesty, jedno Chardonnay z oblasti Niagara-on-the-Lake skončilo ve skleničce až u mě doma na Praze východ, v Úvalech.
V našich končinách patří kanadská vína spíše k raritnímu zboží, takže lahev ač menší vzrůstem, objemu 375l, mi udělala radost velikou. Po nedávné čínské premiéře jsem sio víkendu střihnul poprvé také tekutou Kanadu. Než se k vínu samotnému dostanu, pojďme si krátce prosvištět některé základní informace o vínech ze země javorového listu.
200 let vinohradnictví
Ačkoliv kanadský vinařský průmysl výrazně ožívá až v posledních dekádách, historie vína je v této zemi o něco delší. První zmínky o zdejší vinné révě zaznamenali již Vikingové na svých cestách zhruba 1000 let před n. l. Moderní historie pěstování révy v Kanadě je však zhruba 200 let stará, za jednoho z průkopníků kanadského vinohradnictví je považován německý voják Johann Schiller, který roku 1811 vysázel vinice v oblasti Niagara. První komerční vinařství pak bylo v rodné zemi Wayne Gretzkyho založeno v roce 1866 a dostalo jméno Vin Villa. Ve 20. století byl dlouho rozlet vinařské produkce zabržděn státními regulacemi. Po skončení prohibice v roce 1927 vláda dlouho držela ve svých rukou licence potřebné pro výrobu vína, až v roce 1974 bylo od systému licencí upuštěno. Zcela uvolněn byl trh pro výrobce vín v 90. letech minulého století. 
Většina vín vyrobených v Kanadě jsou bílá vína, i když nelze pominout ani produkci místních červených, která je příslibem do budoucnosti. Z modrých odrůd se v Kanadě pěstuje Pinot Noir, Cabernet Sauvignon, Gamay nebo Merlot. Kromě klasických mezinárodních odrůd v Kanadě najdete také několik místních specialit, jako například Baco Noir, Seyval Blanc nebo Marechal Foch, odrůdu, která vznikla křížením Pinot Noir a Gamay. Výkladní skříní produkce kanadských vinařství ovšem zůstávají ledová vína, nám dobře známá také z produkce moravských vinařů. Nejčastěji vinaři v zemi javorového listu používají pro výrobu slámovek Riesling a méně známou odrůdu vhodnou pro produkci dezertních vín – Vidal Blanc. V menší míře pak také Cabernet Franc. Ročně se v Kanadě vyprodukuje více než 2 miliony lahví ledových vín, díky čemuž kanadská vína patří v průměru mezi nejdražší na světě.
Poloviční Česká republika
K rozvoji vinařského oboru v Kanadě kromě exportu určitě přispívá také boom v poptávce po vínech mezi Kanaďany samotnými. I když na tom jsou Kanaďané zatím, co se týká spotřeby vína, spíše podprůměrně ve srovnání s hlavními vinařskými regiony, mezi lety 2000 až 2007 průměrná spotřeba vzrostla z 11,3 litru na 14,6 litru na osobu. I v současnosti řadí rostoucí spotřeba vína zdejší trh mezi nejdynamičtější na světě. Z vypitých vín je více než polovina bílých, relativně velmi oblíbená červená vína musí být ze dvou třetin dovážena. V porovnání s Českou republikou je plocha vinic zhruba poloviční, nedosahuje ani 9000 hektarů. Největší vinařské regiony Kanady – Ontario a Britská Kolumbie se nachází na jihu země poblíž hranic s USA. Zhruba tři čtvrtiny vín vznikají v prvně jmenované oblasti. 
Velká část vín vypitých v Kanadě jsou levná stolní vína, která se často označují jako “Cellared in Canada”, ale jsou tvořena směskou domácích a dovezených hroznů. Kvalitnější vína jsou produkována v rámci schválených oblastí zařazených do apelačního systému pod značkou VQA (Vintners Quality Alliance). Systém vznikl v roce 1988 jako reakce na několik skandálů ohledně původu a kvality některých kanadských vín. Dnes VQA funguje na podobném principu jako známější apelační systémy ve Francii, Španělsku nebo Itálii. A právě s označením VQA na šroubovacím uzávěru se pyšní i Chardonnay 2009 z Chateau des Charmes. Vinařství založil v roce 1978 Paul Bosc, jehož předkové vinařili mimo jiné v Alsasku. Chateau des Charmes leží v oblasti Niagara-on-the-Lake a v jeho vinicích (24 hektarů) jsou vysázeny mezinárodní odrůdy Chardonnay, Cabernet Franc, Cabernet Sauvignon, Merlot, Pinot Noir nebo Riesling. V portfoliu vinařství najdete bílá, červená vína, ale i šumivá vína vyráběná tradiční metodou (z Chardonnay a Pinot Noir). Ledová vína Paul Bosc vyrábí ze čtyř odrůd: Vidal, Riesling, Cabernet Franc a Savagnin.
Chardonnay 2009 (13% alkoholu, „Unoaked“) je víno barvy nižší intenzity a odstínu žlutého melounu. Aroma je poměrně výrazné, hutnější, nabízí primárně ořechy, doplněné o tóny jablek či přezrálého tropického ovoce. V chuti je víno svěží díky korpulentní kyselince, s jednodušším projevem bez mohutnějšího těla. Charakterem chuť navazuje na aroma, objevuje se chlebovinka a v závěru citrusy. Středně dlouhá dochuť. Celkem příjemné a nenáročné pití. Rozhodně nejlepší kanadské víno, které jsem minulý týden pilJJaké máte zkušenosti s kanadskými víny? Také dostáváte od kamarádů a známých lahvové suvenýry z cest? Jaké nejexotičtější víno jste zatím ochutnali?
