V úterý v podvečer jsem stihl zaskočit do „Bokovkina“, kde se promítal trhák o 13 dějstvích – degustace vín známého popického vinařství Sonberk. Oficiálně šlo sice o „představení ročníku 2015“, ale vín s uvedeným letopočtem nakonec na degustačním lístku nebyla ani polovina. Exaktně matematicky vyjádřeno přesně šest. Pro porovnání pak bylo možné ochutnat vína ročníků 2012 – 2016.
Do Bokovky už nedorazila dlouholetá „tvář“ vinařství Sonberk Vladimíra Mrázová, která se po letech rozhodla pro změnu a nyní bude rozvíjet Mikrosvín Mikulov. I tak bylo zastoupení v Bokovce víc než reprezentativní, kromě Dagmar Fialové dorazil vinohradník Roman Slouk a sklepmistr Oldřich Drápal ml., se kterým jsem měl možnost celou sestavu vín projít.
Nejprve jsme se vydali za pokladem na Stříbrném jezeře, tedy napříč produktovou řadou Stříbrný Sonberk. Ze čtyř vín mne asi nejvíce zaujal příjemně nazrálý Ryzlink rýnský 2013, koncentrovaný ve vůni i v chuti, s tóny bylinek, zralých citrusů, meruněk, jemně medový. Zajímavá byla i Pálava 2015, ve vůni pro mne celkem překvapivě do zelenějších tónů, až chmelových, kořenitosti, v ústech příjemná a fresh, s pěknou kyselinou. Možná trochu malinko něco jiného, než běžný piják vína od Pálavy čeká, ale mne to bavilo.
Co se týká vín řady Velký Sonberk, na úvod hned přísnější záležitost – Riesling 2015 VOC Mikulov. Hodně řízné pití s 8,1 gramy kyselin, svěžími citrusy, limetkou, meruňkami. Jako fanoušek ryzlinku a vyšších kyselin jsem s tím neměl sebemenší problém. Pravda, možná by mi úsměv zatuhnul po vypití celé lahve, každopádně bude zajímavé sledovat, jak se toto víno bude vyvíjet v čase… Jinak Riesling a Pálavu ve vyšší řadě už Sonberk lahvuje pouze jako VOC.
Z ročníku 2015 byla fajn i aromatická dvojice Pálava a Tramín. Obě vína vyvedená do sucha se zhruba 6 gramy zbytkového cukru a svěžím projevem, který dobře ladil s výraznějším aromatickým charakterem. Tramín výrazně kořenitý, Pálava do tónů broskví, bylinek, exotického ovoce a rovněž jemné kořenitosti. Krásně vyvážená, harmonická s příjemnou a delikátní dochutí.
Specialitou jsou na Sonberku v posledních letech také cuvée odrůd. Konkrétně kombinace Chardonnay a Rulandské šedé a nově také „Bordeaux mix“ Semillon a Sauvignon. Víc mne tentokrát bavilo SS, v ročníku 2014 a složení 70 % Semillonu a 30 % Sauvignonu. Víno s výraznějším aroma, s tóny bílých peckovin, bílých květů a nakouřenosti z dubového sudu, ve kterém částečně zraje. V chuti ovocné tóny doplňuje jemná vanilka, luční bylinky. Suché, plnější, příjemně dlouhé.
Ročník 2015 je také rokem, kdy Sonberk nalahvoval červené z Merlotu. Víno částečně zrající v nerezu, částečně rok v barikových sudech. Moc pěkný kousek, vůně je expresivně ovocná, s tóny malin nebo švestek, v ústech je víno plné, hřejivé a sametově vláčné na jazyku. Objevuje se paleta chutí od ostružin, malin, švestek, hřebíčku, vanilky nebo lékořice. Mlaďoučké, ale elegantní, s dlouhou dochutí.
Na závěr pak přišla sladká tečka v podobě Rieslingu 2014 výběru z cibéb. Víno intenzivní zlaté barvy, s koncentrovanými tóny meruněk, grepu, kdoule, exotického koření, bylinek, v chuti krásně pitelné díky kombinaci 140 gramů zbytkového cukru a skoro 12 gramů kyselin! Opravdu povedený kousek, bonbónek, delikatesa. K tomu bych se snad i posadil do houpacího křesla, přehodil si přes klín vlněnou deku, pravou rukou drbal na zátylku kokršpaněla a koukal přitom zasněně do plápolajícího krbu.
