Savennieres a Vega Sicilia – vína pro zvláštní příležitosti

Září, 25.09.2015 06:49

Tento týden v Praze nebyl skoupý na zajímavé degustační akce. V úterý proběhla hodně povedená degustace vín z vinařství Domaine FL, kterou pořádal Martin Bílý z Royal Wine Clubu. Vína z regionu Savennieres ukázala, jak komplikovaná a na druhou stranu charakterní vína Chenin blanc může produkovat. Nic, co by asi člověk mohl popíjet každý den. Pokud tedy není ze Savennieres. Ve středu pak přišla vhod červená vína od asi největší ikony španělského vinného průmyslu – vinařství Vega Sicilia. Takhle lahvinka denně vína Único nebo vína Valbuena 5, ideální způsob jak na se rychle dostat do platební neschopnosti.

Savennieres

Chenin blanc je, zdá se, chlapské pití. Na degustaci vín ze Savennieres se totiž v „klubovně“ Royal Wine Clubu sešla zcela pánská sestava. No když vezmeme v potaz ne zcela líbivý aromatický profil se spoustou zelených, bylinkový tónům, medu, vosku, často trochu agresivní kyselinu, vyšší alkohol, tak na tom možná něco bude. Od typického moravského Rulandského šedého nebo Pálavy je tento styl opravdu hodně daleko.

Vinařství Domaine FL bylo založeno teprve v roce 2007 Philipem Fournierem. Dnes má zhruba 30 hektarů vinic v pěti různých apelací. Jasný důraz je kladen na Chenin blanc a také Cabernet franc. Filozofií vinařství jsou zjednodušeně organické postupy ve vinicích a minimální zásahy ve sklepě. Na ochutnávce jsme měli možnost zajímavého srovnání dvou různých řad vín ve vertikálních postupkách (Chamboureau a jedné z nejlepších subapelací AOC Savennieres – Roche aux Moines). Z ročníků 2008 až 2012 v obou případech jako nejzajímavější vypadly 2009ka a 2010ka. Vína s letopočtem 2009 na etiketě byla obecně výraznější, expresivní, harmonická, jednoznačně vyvolávající „wow“ efekt. Osobně mi více vyhovoval trochu více ročník 2010, působící decentněji, elegantnějším a rafinovanějším dojmem. Chenin blanc ze Savennieres má velký potenciál k archivaci a 2010 určitě stojí za to, pokud hledáte víno do svého sklepa.

Pro archiv jsou stvořena i vína vinařství Vega Sicilia. Společnost Premier Wines & Spirits, která část produkce tohoto vinařství v tuzemsku distribuuje, připravila pro své klienty zajímavou degustaci vín spojenou s párováním jídel šéfkuchaře Jana Punčocháře. K jídlu stručně, bylo super. Ze čtyř chodů mne asi nejvíce oslovila paprika plněná hovězím tartarem a ančovičkami. Vína byla rovněž ultimátní, a to jsme ochutnali „jen“ tři ročníky vína Valbuena 5, které je jakousi nižší kvalitativní řadou oproti legendárním vínům Único. A také Pintiu z vinařství v Toro.

Vega Sicilia

Valbuena 5 zraje před uvedením na trh pět let, tvoří ji dominantně Tempranillo, s trochou Merlotu a Malbecu. Único je legendární víno distribuované nejdříve 10 let od sklizně, v některých případech mnohem později. Ideálně vhodné k pití bývá zhruba 20 až 25 let po sklizni. I v tomto případě je víno postaveno na odrůdě Tempranillo (minimálně 85 %), s příměsí Cabernetu Sauvignon. Aktuálně je v prodeji 2004ka, jako další víno by měla být uvedena 2007ka. Z trojice vín Valbuena 5 v ročnících 2006, 2008 a 2009 bylo nejzajímavější asi posledně jmenované víno. Valbuena 5 se na první dobrou nesnaží ohromit nějakým expresivním projevem nebo nezvyklými aromatickými tóny. Je to ale totálně elegantní, vyvážené víno, které v ústech postupně nastupuje do mimořádné komplexnosti a délky.

Na degustaci jsme ochutnali i jedno víno z vinařství Pintia, které v roce 2009 otevřela Vega Sicilia ve španělském regionu Toro. Rozhodně bylo zajímavé srovnat jeho charakter s Valbuenou 5, tedy s víny regionu Ribera del Duero. Nejlépe rozdíl vystihla přítomná exportní manažerka vinařství Vega Sicilia, paní Yolanda Pérez de la Fuente, která robustnost a energický projev vín z Toro přirovnala k divokosti španělského býka. Víno mělo 15 % alkoholu, ale vůbec to na něm nebylo znát. Vinařství navíc u vína záměrně přerušilo fermentaci. Na můj dotaz, kolik by víno jinak mělo alkoholu, zněla z úst paní Yolandy Pérez odpověď 17 nebo 17,5 %.

Yolanda Pérez de la Fuente působí ve vinařství už 20 let a setkání s ní bylo velice příjemné a inspirativní. V některém z dalších příspěvků zde na blogu přinesu přepis společného rozhovoru. Jinak na degustaci nakonec došlo i na již zmíněné prestižní Único. Díky některým hostům se na programu večera objevilo i Único 1998, velmi dobrý rok v absolutní top formě a Único 1962. Podle paní Yolandy Pérez jeden z nejlepších ročníků v 150leté historii vinařství. Říkám na rovinu, kdybych už zrovinka neseděl na židli, tak mne to víno posadilo na prdel. Tak živý, ovocný a vyrovnaný projev po 53 letech? Klobouk dolů… Odpovídá tomu i cena, aktuálně podle Decanteru 660 liber za lahev.

unico-1962

A do třetice všeho dobrého ještě krátce jedna vinná novinka. Praha má nový vinný klub. Včera večer jsem se zašel podívat na slavnostní otevření Wine Society. Projekt kombinující klasickou online vinotéku a klub založený na členských příspěvcích, za které jeho členové získávají pravidelný přísun vín, účast na degustačních či jiných vzdělávacích akcích o víně a další benefity. Portfolio vín aktuálně tvoří desítky položek z Francie, Itálie a Německa, v plánu je rozšíření o Moravu, Španělsko, Portugalsko a Nový svět. Příjemně zrekonstruované prostory Wine Society najdete v ulici Korunní, lze se zastavit na skleničku a něco z nabídky osobně ochutnat. Tak good luck!

Okomentovat:

*

Loading...