S radostí luštit mravenčí písmo

Květen, 15.05.2013 07:31

Nedávno jsme sbratrem vedli diskuzi na téma různých přídavků či přisypávek, které se dnes při výrobě vín běžně používají. Různé enzymy, umělé kvasinky, síra a bůh ví, co ještě. Divil se, jak je možné, že se na vínech informace ohledně výrobních postupů a aditiv na rozdíl od některých jiných potravin neuvádí. Zcela opačné zmatení zase nastalo, když jedna kamarádka na etiketě amerického vína objevila informaci, že víno obsahuje vajíčka. Ne každý totiž ví, že vaječné bílky se používají běžně při výrobě vín jako čiřidlo. Většina vín tak není vhodná pro vegany, kteří nepožívají nic původu živočišného.

Etiketa, kterou najdete na některém ztuzemských vín, by měla obsahovat základní informace, jako jméno výrobce (či distributora), jeho sídlo, název vína, obsah balení, označení šarže nebo obsah alkoholu. Povinností je také uvádět možné alergeny, pokud jsou ve víně obsaženy. Nejčastěji se uvádí výraz „siřičitany“ nebo „oxid siřičitý“, a to konkrétně vpřípadě je-li obsah SO2 vyšší než 10mg/litr.Můžete se ale setkat i svýrazy, jako „“vejce“, „vaječná bílkovina“ nebo „výrobky zvajec“, obsahuje-li víno stopy vajec či výrobků zvajec a výraz „mléko“, „výrobky zmléka“ nebo „mléčný kasein“ obsahuje-li víno stopy mléka nebo mléčných výrobků. Ovšem jak uvádí oficiální pokyn: „Lze uvést mimo zorné pole, ve kterém se nacházejí ostatní povinné údaje“. Informace tedy nedůležitá a rovněž málo vypovídající, protože příklad u SO2 se již nic nedozvíme o jeho množství ve víně, tedy informaci, jak hodně vás druhý den zvína může bolet hlava.Jinná povinnost uvádět na etiketě aditiva či použité preparáty v tuto chvíli není. Zvětší části je to tak na samotném vinaři či vinařství, jaké další informace vyhodnotí jako zajímavé či důležité pro zákazníka a rozhodne se je na etiketu přidat. Často to bývá něco o historii či tradici vinařství, jeho filozofii nebo expresivní popis obsahu lahve. Prostě záleží na každém vinaři, do jaké míry chce před svým zákazníkem „exhibovat“, nechat nahlédnout do své vinařské kuchyně. Pomyslný informační striptýz nebo chcete-li totální využití prostoru etikety aktuálně předvádí kalifornské vinařství Ridge Vineyards. Počínaje ročníkem 2011 chce na svých etiketách uvádět úplně „vše“, co se svínem, potažmo hrozny stalo, než se dostaly do lahve. Zatímco přední část etikety obsahuje poměrně „běžné“ údaje, jako přesné odrůdové složení, název vína, ročník, obsah alkoholu a výrobce, na zadní části se můžete dočíst zhruba toto:2011 Geyserville Vineyard, lahvováno vlednu 2013Dlouhá zima zpozdila začátek vegetačního období. Vzhledem kabsenci jarních dešťů révě nechyběl dostatek hroznů, které by ovšem jen stěží vyzrály sohledem na chladné léto. Klíčové bylo výrazné prostřihávání. Sklizeň začala 21. září a skončila 3. října, což bylo den před prvním deštěm. Hrozny z24 poloh/tratí kvasily a byly školeny zvlášť. Během pozdního jara jsme provedly slepé ochutnávky a nakonec vybrali 12 poloh pro sestavení cuvée ročníku 2011. Množství je omezené, ale jde o skvělé Geyserville, které vsobě nezapře intenzivní ovocnost a silný charakter vinice. Již nyní je vhodné ke konzumaci, ale bude se vyvíjet dalších 10 až 12 let.Složení: ruční sběr, hrozny pěstované vrežimu udržitelného rozvoje, původní kvasinky, spontánně působící malolaktické bakterie, uhličitan vápenatý, minimální množství SO2.Vinařství Ridge Vineyards určitě není první ani poslední vinařství, které takto ucelené informace na etiketách poskytuje. Vinařství chce tímto krokem demonstrovat jasnou pozici vůči masivnímu využívání aditiv při výrobě vín (v USA povoleno na 60 různých aditiv). Na svém webu uvádí: „We believe that for anyone attempting to make fine wine, modern additives and invasive processing limit true quality and do not allow the distinctive character of a fine vineyard to determine the character of the wine.” Myslím, že tohle není potřeba překládat, naopak by se mělo vytesat do kamene. Většinu lidí by možná čtení podobného drobného textu na etiketě otrávilo, i sohledem na to, jakou pověst u nás mravenčí písmo na obalech potravin má. Já bych podobné věty (třeba i na českých vínech) na vínech četl poměrně rád a s nadšením. O víně toho totiž řeknou více, než informace, že víno vzniklo vrodinném vinařství, jehož tradice se předává zgenerace na generaci již od roku 1782 nebo třeba 1982. Jsou podle vás informace, které se uvádí na etiketách vín dostatečné? Nemělo by se přece jenom na etiketách objevit více o tom, za jakých podmínek a jakým způsobem víno vlastně vzniklo? Co vše bylo použito při jeho výrobě? Nebo to jsou pro většinu konzumentů zbytečné a nesrozumitelné údaje, které by jen hyzdily jejich vzhled?

3 komentáře:

Anonymous

15. May 2013 07:53

Tento priklad z USA se mi libi, vinari by meli byt fair vuci spotrebitelum. Setkal jsem se s podobnym pristupem i z jineho koutku branze, kdyz na zadni etikete Sauvignonu z Noveho Zelandu bylo napsano, neco jako the wine was made using modern viticultural and vinicultural techniques. Vino bylo jinak bezvadne, komplexni (ruzne typicke sauvignonovske projevy), dobre strukturovane. Cili dobra inzenyrska prace, pricemz zadni etiketa to fairove priznala..

Josef Frýbort

16. May 2013 12:31

Příliš informací někdy škodí, protože přes spoustu textu nejsou vidět informace, ale někdy je zase etiketa na jakoukoliv informaci jako partizán, což také není dobře. Holt to chce rovnováhu nejen u vína, ale i u informací na etiketě.
Vajíčka ve víně už jsem také jednou musel vysvětlovat – přišlo mi to jako vtip mailem (co to je na etiketě za bludy) a jak se pak autor mailu divil, že to není vůbec nic divného.

Anonymous

21. May 2013 10:35

Mám dojem, že profesor Steidl před pár měsíci na přednášce uváděl existenci okolo 1 600 aditiv do vína – jestli jsou tam započítané i druhy kvasinek apod, to netuším, nicméně pochybuji, že by v USA měli méně .)

Okomentovat:

*

Loading...