Loni v červenci jsem se dočkal a na vlastní oči viděl nové prostory vinařství Dva duby v Dolních Kounicích. Jiří Šebela tak má konečně odpovídající zázemí a dostatečné kapacity pro tvorbu svých unikátních červených vín. Na základě degustace ve vinařství jsem si vytipoval několik lahví, ke kterým jsem se chtěl s odstupem času vrátit a ta doba nastala teď. Na konci dnešního příspěvku tak najdete degustační poznámky k super šťavnatému Zweigeltrebe 2018 a krásné elegantní Frankovce 2017.
Ještě před tím se ale můžete začíst do krátkého rozhovoru, v rámci kterého se od Jirky Šebely dozvíte, čím aktuálně ve vinařství žije, jaké má další plány se svým novým vinařstvím, z čeho udělal netradiční bubliny a jakou bílou odrůdu možná bude ve svých vinicích sázet.
Čím se ve vinařství aktuálně zabýváš?
Plánováním:). Tahle Covidová a doufám, že už téměř post-Covidová doba, mě moc nebaví. V gastru je sice vidět opatrný optimismus, ale obecně ještě pořád panuje mezi lidmi blbá nálada. Víno ji sice umí vylepšit, ale opravit a vyřešit bohužel ne.
Přesně na začátku Covidu jsme zkolaudovali novou budovu vinařství a skoro nikdo o tom neví:) Teď se po letech příprav a dvou letech stavby zase vrhneme na vinohrady. Ve všech starých vinicích postupně vyměníme opěrnou konstrukci a společně s tím i vinice zahustíme. A budeme vysazovat i vinice nové. Ale to vše letos určitě nestihneme.
No a jak hodnotíš ročník 2021?
Rok 2021 byl napínavý. Léto začalo nápadně připomínat ročník 2010, hodně deště a málo slunce. Začátkem srpna jsem si říkal, že to asi nebude ročník na červená vína, ale tak snad aspoň to bílé bude dobré. Koncem srpna to ale vypadalo, že to nebude ani na to bílé. Ale pak se udělalo krásně a krásně bylo až do konce vinobraní. Malý zázrak za pět minut dvanáct. Těším se na červená z ročníku 2021, protože nakonec červené hrozny vše dohnaly a snad i předehnaly!
Relativní novinkou v tvém sortimentu je čisté Zweigeltrebe. Proč jsi se rozhodl pro tuto odrůdu? Čeho si ceníš na jejím charakteru?
Zweigeltrebe se u nás objevilo z donucení. My zweiglt ve vinici nemáme. A nikdy jsem ho nechtěl, nebyl jsem fanouškem téhle odrůdy. Ale v 2018 měl kamarád, od kterého kupujeme hrozny pro řadu Minimus, volný Zweigl a nechtěl se mu řešit, tak mne přesvědčil, že si ho mám vzít. A už v sudech bylo jasné, že spolu budeme kamarádi:).
Od dalšího ročníku, což byl 2019, děláme Zweigeltrebe pravidelně. Baví mě na něm to, že je to pravé „chlastací” víno. Není potřeba na nic moc čekat, řešit teplotu nebo správnou skleničku. Prostě kdykoliv otevřít a jednoduše vypít pro radost.
Plánuješ si tedy Zweigeltrebe vysadit i ve vlastních vinohradech?
Zweigeltrebe ve vinici aktuálně nemáme, vždycky jsem říkal, že naštěstí, teď už ale říkám bohužel. Určitě si nějaký vysadíme. Nedostane sice tolik prostoru, jako Frankovka a Svatovavřinecké, ale počítáme s ním. Mimochodem z Zweigeltrebe 2019 máme v procesu i klasický sekt, už dnes se dá u nás v Kounicích ochutnat, ale do prodeje půjde až za pár let. Necháme ho ještě zrát.
Hlavní kounickou odrůdou je Frankovka. Jak se liší od Frankovky z Modrých hor? Jsou nějaké typické znaky pro vína z obou terroirů?
Frankovka z Modrých Hor je hůř definovatelná, Pavlovice mají jiné podmínky než Němčičky a Němčičky jiné, než jsou třeba na Vrbici. Kounická Frankovka je pořád kounická Frankovka, bez ohledu na to, kdo ji dělá a z které vinice pochází hrozny. Pokud je to tedy vinice na skále, což je v Kounicích naprostá většina vinohradů. Kounická skála, 650 milionů let starý granodiorit, dává vínům vždycky aromatiku kouře a lesního ovoce. U starších vín pak přechází ve vůni poctivých povidel dělaných na ohni, takže zase kouř. A u některých starších Frankovek se umí objevit i aroma eukalyptu, rychle se objeví a zase rychle zmizí.
Díky kameni je jiná i struktura vína, kounická vína nejsou nikdy tělnatá, mohutná barokní vína, mají spíš přísnější gotickou strukturu, jsou ale komplexní, s velmi dlouhou perzistencí a vyšší kyselinku. Díky tomu jsou to i vína s velkým archivním potenciálem.
Vinařství Dva duby je vyprofilované především přes červená vína. Odrůdová i cuvée. Máš plány se nějak více zaměřit i na vína bílá?
Červené bude vždycky v převaze, jsme v Kounicích. Ale krom prvního ročníku (což byl 2007), produkujeme i vína bílá. Veltlínské červené rané (Malvasia), Sauvignon a Mülller Thurgau. A je možné, že do budoucna přidáme ještě Rulandské bílé nebo-li Pinot blanc. Malvasii a Müllerce vyloženě sluší dolnokounický specifický a silný terroir.
V centru Dolních Kounic se mohou nyní návštěvníci podívat do tvého nového vinařství, jaké další plány máš se svým vinařským areálem?
Velké! Chtěl bych přidat ještě kvalitní ubytování a menší restauraci. Obě věci v Kounicích bohužel citelně schází. Ale nebude to hned, teď mají přednost vinice.
Znám tě jako velkého ambasadora Dolních Kounic. Co by neměl žádný návštěvník kromě tvého vinařství v Kounicích vynechat? Máš nějaký osobní tip?
Možností je mnoho…přímo v Kounicích klášter Rosa Coeli, synagoga a hlavně krásné výhledy na město i krajinu z okolních svahů a vinic. A co by kamenem dohodil je třeba zřícenina templářského hradu Templštejn, pásmo předválečných pevností, včetně jedné zrekonstruované, kde je dnes občasně otevřené minimuzeum čs. opevnění (http://www.minimuzeum.com/), Muchova Slovanská epopej v Moravském Krumlově, Santiniho stavba kláštera v Rajhradě nebo v Ivančicicíh muzea věnovaná malíři Alfonsi Muchovi, který mimochodem maloval i etikety slavných vín.
Které víno tě naposledy jak se říká „vystřelilo ze sandálů“?
Opakovaně Barola od Guiseppe Rinaldiho, Brunate a Tre tine, právě proto, že se nesnaží člověka ohromit a vystřelit ze sandálů, ale proto, že se postupem časů ukazují v otevřeném víně další a další vrstvy, které člověk může objevovat a hrát si s nimi, až na konci zůstane jen prázdná láhev a blažený úsměv. Takhle na mě funguje skvělé Barolo a obecně odrůda Nebbiolo a pak také vína paní Leroy.
….
A já musím říci, že jsme si moc užil následující dvě červená vína od Jirky Šebely. Každé se svou unikátní osobností, Zweigeltrebe přívětivé, bohatě ovocné a skvěle pitelné, Frankovka trochu temnější a více tajemná, s potenciálem do dalších let.
Zweigeltrebe 2018, Dva Duby, 12 % Hodnocení: 88/100
Víno má světlejší rubínovou barvu, okem lehce zaměnitelné s Pinotem noir. Ve vůni je plné energických tónů čerstvého ovoce. Nechybí jahody, červený rybíz a třešně a také květinové tóny, fialka. Chuť se středně plná, krásně navazuje na vůni. Je šťavnatá, se svěžími tóny drobného peckového ovoce a s lehce vystupující dobře naostřenou kyselinou. Chuť je příjemně zakulacená zráním v kvalitních dubových sudech. Celek je fantasticky pitelný, víno je lehčí, ale s dobrou koncentrací chutí. Pokud máte rádi osobitá červená vína s vyšší kyselinou, tohle je kousek přesně pro vás.
Frankovka 2017, Dva duby, 11,5 % Hodnocení: 90/100
Středně výrazná rubínová barva, zářivé odlesky, vyšší viskozita. Vůně je bohatá, kombinuje červené a tmavé plody, s výraznější kořenitostí. Ve víně ucítíte tóny švestek, tmavých třešní a malin. Ovoce doplňuje tón lékořice a pepře. Oproti předchozímu vínu se tu intenzivněji projevuje tmavé ovoce. Chuť je příjemná, středně plná, postavená na ryzích ovocných tónech, které dobře doplňuje pro Frankovku typická vyšší kyselina. Velmi jemná stopa dřeva. V ústech je víno pevné, po pěti letech působí velmi mladistvým dojmem. Doporučuji uložit a vychutnat si s odstupem třeba dalších tří až pěti let.
