Minulý týden jsme s kamarády uspořádali „slepici“, aneb ochutnávání vín naslepo a pokus o jejich identifikaci. Zábava, kterou praktikuji velice rád. Asi největším překvapením bylo Chardonnay, svým stylem celkem podobné Chablis, ale světe div se, pocházející z Belgie. Vinařství „wijnkasteel“ Genoels – Elderen a jejich povedené Chardonnay 2014 tak rozšířilo počet zemí, jejichž vína navštívila mou vinnou skleničku, na 35. Jak jste na tom vy?
Bylo to mé první víno z Belgie a upřímně, neměl jsem moc ponětí o tom, že by se v Belgii dělala takhle dobrá vína. Ostatně Belgie patří mezi nejmenší vinařské země světa, s produkcí zhruba 10 000 hektolitrů vína (údaj 2015). Jen pro srovnání, v Česku se v posledních letech vyrobilo každoročně v průměru kolem 645 000 hektolitrů vína, tedy více než 60x tolik a na celém světě se loni vyprodukovalo hned 250 milionů hektolitrů vína. Pokud jste tedy nikdy v životě neochutnali belgické víno, není potřeba si z toho házet provaz.
Ale pozor, Belgičtí vinaři se do toho celkem opřeli a produkce tak za poslední dekádu vzrostla pětinásobně. Belgie má dokonce 5 AOC regionů, jedním z nich je AOC Haspengouw, kde sídlí i nejvýznamnější belgické vinařství Genoels – Elderen. Podle Oxford Companion to Wine pak 90 % belgických vín jsou vína bílá a hlavní odrůdou je tu Chardonnay. Pro červená vína a šumivá vína se také používá Pinot noir. V současnosti v Belgii funguje něco málo více než 100 vinařství.
Poznat všechny vinařské země světa
Asi nikoho dnes moc nepřekvapí, že největšími vinařskými zeměmi světa jsou Itálie, Francie a Španělsko. Když k tomu přidáme další významné hráče tak platí, že 15 největších vinařských zemí světa vyprodukuje 90 % vín. Kolik vinařských zemí ale na světě vůbec je? Réva samozřejmě potřebuje určité klimatické podmínky, aby dozrála do smysluplné podoby. Optimální podmínky pro révu vinnou je pásmo mezi 30° až 50° rovnoběžkou zeměpisné šířky a to jak na jižní, ale i na severní polokouli. I přes některé výjimky je tak počet zemí produkující víno limitován.
Degustace belgického vína ve mně vzbudila choutky spočítat, do kolika vinných zemí jsem se prostřednictvím vína už vlastně podíval. Počítal jsem a vzpomínal a skončil jsem na čísle 35: Argentina, Austrálie, Belgie, Brazílie, Bulharsko, Česká republika, Čína, Chile, Chorvatsko, Francie, Gruzie, Indie, Izrael, Itálie, JAR, Kanada, Libanon, Maďarsko, Moldávie, Německo, Nový Zéland, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko, Turecko, Uruguay, USA, Velká Británie.
Je to hodně nebo málo? Pokud se bavíme o významných vinařských zemích, tak z uvedené TOP 15ky mi nechybí ani jedna. Na druhou stranu z pohledu absolutního počtu zemí produkujících víno jsem teprve zhruba v polovině poznávací cesty. Podle údajů Food and Agriculture Organization (FAO) z roku 2014 je na zemi celkem 73 vinařských států. Mezi nejmenší patří Sýrie, Lichtenštejnsko, Tádžikistán nebo Panama. Kdybyste se tam náhodou někdo v dohledné době chystal, prosím přivezte mi láhev něčeho suchého.
V posledním čísle časopisu Forbes je mimo jiné článek o Američance Lexie Alford, která je prý v 21 letech nejmladším člověkem, který procestoval všechny země světa. Motivující záležitost. Pokud se mi podaří každým rokem přidat do svého seznamu alespoň jednu novou vinařskou zemi, mohl bych se zhruba v 75 letech stát nejstarším člověkem na planetě Zemi, který pomyslně procestoval celý vinařský svět.
PS: … a pak se vidíme ve Forbes
PPS: …. pokud teda s vínem nezačnou blbnout taky v Norsku, Súdánu, Dubaji….
