Pražské vinice obrazem i slovem

Leden, 11.01.2019 08:53

Vidím to úplně v živých barvách, jak mají na Moravě další důvod dělat si z Pražáků prdel. Mají v tom hlavním městě 15 hektarů vinic a vydávají kvůli tomu hned dvě knížky… Ve skutečnosti tedy zatím jen jednu, ale druhá vyjde asi co nevidět. Radana Vítková se se svým manželem Pavlem rozhodli slovem i obrazem zmapovat viniční tratě, které se dochovaly na území Prahy. První díl s názvem Pražské vinice vyšel před Vánocemi.

IMG_20190110_231525

Ježíšek mi udělal radost. Po knížce jsem pokukoval a přání se mi splnilo. Posledních pár let jsem bydlel pod Vyšehradem, kde se zrovinka několik viničních řádků nachází a vždy, když jsem šel náhodou kolem, jsem si říkal, kdy, jak a proč sem byly vysazeny. Teď už to vím:) Mezi další známé vinice, na které při toulkách metropolí narazíte, patří ty kolem Pražského hradu, na Grébovce, vinice sv. Kláry v Tróji nebo Modřanská vinice. Dost často jsou pražské vinice spíš shluky několika viničních řádků, než větší ucelené révou pokryté plochy. Pěstování révy v Praze ztratilo svůj původní význam a dnes je spíše krajinotvorným prvkem odkazující na vinařskou minulost Prahy.

V té, jak uvádí autorka, bylo v dobách největší slávy v době před Bílou horou, na 2000 vinic o celkové rozloze přesahující 700 hektarů. Mimochodem zhruba podobného rozsahu dnes dosahují vinice spadající do katastru rakouské metropole Vídně.

Vinice levého břehu

V prvním díle knihy Pražské vinice se Radana Vítková zaměřuje na popis příběhů vinic levého břehu Vltavy, tedy včetně té pravděpodobně nejstarší – Svatováclavské vinice poblíž Pražského hradu. Dalšími jsou vinice v zahradách Pražského hradu, vinohrady na Petříně a pro mne dosud nenavštívená dejvická vinice Baba. Výjimkou je Vyšehrad a jeho historie pěstování révy, který se tematicky hodí do tohoto dílu. Kniha Pražské vinice II pak bude pojednávat o Modřanské vinici, Grébovce, vinici sv. Kláry, Salabce nebo prosecké Máchalce.

Zejména pro Pražáky, kteří často bloudí po pražských vinných akcích, je tahle knížka snad povinnost. Radana Vítková, kterou jistě znáte jako šéfredaktorku časopisu Víno & Styl sepsala velmi čtivě historii vinařské Prahy. Někdy možná až moc detailně, v textu se to míhá letopočty a panovníky, ale srdce milovníka historie při čtení této knihy zaplesá živelností spontánně fermentované Frankovky. Dozvíte se, kde jsou vysazené jaké odrůdy, kterou z vinic obhospodařuje vinařství Spielberg, na které zase biodynamicky pracuje Lukáš Rudolfský z Kutné hory. Ha, kdo z Vás ví, kde je v Praze jediná biodynamická vinice?:)

Člověka až zamrzí, že jsou „pražská“ vína s ohledem na jejich kvantitu většinou těžko dostupná a nelze spojit čtení s praktickým degustačním testováním. A o samotných vínech toho vlastně příliš není ani v knize samotné, což mi trochu chybělo. Její název je ale Pražské vinice nikoliv Pražská vína, takže tady trochu pláču na nesprávném hrobě, vše je vlastně v pořádku.

Kniha se dá přečíst na jeden zátah či chcete-li na jednu láhev, a to zrovna nejsem Ussain Bolt v rychlosti čtení. Může za to i bohatý fotografický doprovod textu. Pavel Vítek pořídil spoustu skvělých fotografií, včetně těch ze vzduchu dronem focených. Bez nich by byla knížka poloviční. Zajímavých knížek „o víně“ u nás nevychází mnoho, tahle se ve vaší knihovně rozhodně neztratí.

IMG_20190110_231710_BURST1

IMG_20190110_231740

Okomentovat:

*

Loading...