Vaktuálním prosincovém čísle Decanteru mimo jiné vyšel článek snázvem „10 odrůd, které by měl ochutnat každý milovník vína“. Je zpera známé Jancis Robinson, která ho pro časopis připravila vsouvislosti se svou novou knihou Wine Grapes, kde na 1280 stránkách popisuje sdalšími autory neuvěřitelných 1368 odrůd révy vinné. Letošní Vánoce bude Ježíšek dost namakanej, jestli bude muset vínofilům doručovat tenhle 3,1 kilový opus.
Ale zpět kčlánku v Decanteru. Svým TOP 10 potěšila Jancis Robinson i nás středoevropany a vinaře zMoravy, Rakouska a Slovenska, když do výběru zařadila zde dobře známou odrůdu Sankt Laurent. Jak se včlánku píše: „As Svatovavrinecké, its even more widely grown in the Czech Republic and Slovana than in Austria.“ A jak už to u této Master of Wine bývá zvykem má, co se týká vína, pravdu. Skutečně, Česká republika se dá označit za velmoc, pokud mluvíme o Svatovavřineckém. Svíce než 9 % rozlohy zdejších vinic patří mezi nejpěstovanější odrůdy u nás, kam se na nás hrabou kolegové vRakousku (a ostatně i ve zbytku vinařského světa). Co obě středoevropské země spojuje je vnímání této odrůdy mezi konzumenty vín. Podobně jako u nás i vRakousku byla pověst Svatovavřineckého v2. polovině 20. století znehodnocena nevalnými levnými produkty, takže se až vposledních letech tato odrůda postupně dere na výsluní. Vletech 1999 až 2009 se sice plocha vinic se Svatovavřineckým vRakousku téměř zdvojnásobila, i tak ale aktuálně tvoří necelá 2 % zdejších vinohradů. U nás se za poslední roky řadí někam kolem pátého místa mezi nově vysazovanými modrými odrůdami. Zmezinárodního pohledu by se Svatovavřinecké mohlo vbudoucnu stát vyhledávaným artiklem. Rakušané si potenciál St. Laurentu uvědomili, u nás zatím svatovavřinecká renesance probíhá spíše pozvolna. Někteří vinaři začínají sodrůdou promyšleně pracovat, ale potřebný sexappeal u tuzemských pijáků Svatovavřinecké, které je ve Státní odrůdové knize zapsáno od roku 1941, tak úplně nemá. Možná by to chtělo nějakou ucelenější kampaň na podporu moravských červených, značka Svatomartinského je přece jenom provařená už dost a netřeba ji tolik krmit. Vzhledem kvýše uvedenému 9% zastoupení se stouto odrůdou setkáte napříč tuzemskými vinařskými podoblastmi téměř všude a narazíte na ni, i pokud se budete toulat vinicemi kolem Dolních Kounic.Frankovku a Svatovavřinecké totiž pěstuje Jiří Šebela zVinařství Dva duby na svých vinicích za účelem výroby červených vín. A právě „vavřinec“ je vlajkovou lodí vinařství. Po přečtení článku vDecanteru jsem dostal na Svatovavřinecké chuť a právě lahev zvinařství Dva duby to „schytala“. Víno snázvem Cuvée
Ex Opere Operato 2009
jsem si vlétě dovezl spolu sněkolika dalšími vzorky ze sympatické návštěvy vinic a vinařství Dva duby. Až pojedete kolem Kounic na služebku nebo na svatebku, objednejte se u Jiřího Šebely na návštěvu. U svého vinařství vcentru Kounic mne velkoryse uvítal chlebem, uzeninou a zeleninou, což jsem ocenil daleko víc než uvítání chlebem a solí. Budova vinařství sice ještě čeká na zásadnější rekonstrukci (možná od architekta Vávry, kdo ví?), ale vína vní dobře chutnají již teď. Radost pak byla vyrazit na obhlídku vinic, kde Jiří Šebela ožil ještě více. 
Vinohrady vinařství Dva duby jsou ošetřovány bez aplikace systémové chemie, bez herbicidů a bez mědi. K ochraně révy se používá pouze síra, biodynamické preparáty (roháček a křemenáček), výluhy z bylin, pekařské droždí a domácí kozí mléko. Vše je podřízeno jedinému – přenést z jedinečného terroiru kounických vinohradů vše do každé lahve a dát všem vínům možnost dlouholeté archivace.Vpřípadě cuvée ze Svatovavřineckého ročníku2009 uvedené platí bez výjimky. Tímto vínem Jiří Šebela servíruje osobitý a autentický produkt bez umělých vylepšení a kudrlinek. Víno má tmavou višňovou barvu, po přelití do skleničky se objevuje jemné perlení. Vůně vína je celkem výrazná, bohatá stóny višně či lesních plodů. Vdruhé vlně taková nějaká „těkavá zaprdlost“. Vchuti působí stále živě, hravě, primárně ovocně scelkem naostřenou kyselinkou. Někomu možná tahle ostrost nebude vonět, já sní problém nemám. I díky nízkému alkoholu (10,7 %) náramně dobře pitelné, lahodná šťávička, která by se dala předepisovat na recept. Určitě tohle Svatovavřinecké nehltejte hned po otevření, dejte mu prostor vydýchat se, poležet vdekantační nádobě. Za odměnu na vás čeká víno, které vás donutí zastavit se, zírat do blba a přemýšlet. Co vy a Svatovavřinecké? Může být? Nějaký oblíbený kousek? Máte pocit, že povedených Svatovavřineckých na trhu přibývá?
Anonymous
16. November 2012 14:01
ono pěstovat tuto odrůdu není moc jednoduché .)