Na pohodu Autentikfest v Bokovce

Květen, 17.05.2017 08:05

Včerejší parádní letní počasí si říkalo o to vyrazit někam ven za vínem. Před pátou jsem tedy vypnul v práci pécéčko a vyrazil do Bokovky na Autentikfest, neboli přehlídku vín vinařů ze spolku Autentista Moravia Magna. A byla to hodně příjemná akce, na pohodu vysmátí vinaři, lidí tak akorát a v neposlední řadě velmi zajímavá vína.

IMG_4227[1]

Dorazili všichni. Myslím tím členové Autentista Moravia Magna, jednoho ze dvou tuzemských autentických spolků. Konkrétně Tomáš Čačík, Petr Koráb, Zdeněk Vykoukal, Petra Brédová, Richard Stávek a Ota Ševčík. Pro mne ideální příležitost ochutnat ucelená portfolia vín těchto vinařů. Přiznám se, že oranžová není moje nejoblíbenější barva, co se vín týče, nepatřím mezi skalní a neoblomné vyznavače naturálna. Vlastně daleko častěji konzumuji vinné moky řekněme z toho „hlavního“ proudu. Takže něco jsem na balkóně nad Bokovkou ochutnal úplně poprvé, něco jiného si zase připomněl s odstupem několika ročníků. A ochutnal jsem nakonec skoro všechno, co bylo k mání…

Začal jsem u „námořníka“ Tomáše Čačíka. Moc se mi líbilo Rulandské bílé 2015, krásně oříškové, vláčné, s tóny bílé broskve a lehkým dotykem dřeva. Paráda, stejně jako Neuburské 2015 z 60letých keřů, celkem řízné, bylinkové se špetkou kořenitosti. Moc dobře se pije i mladá a šťavnatá Frankovka 2015, s vyšší kyselinou a tóny čerstvého červeného ovoce. Jinak Tomáš Čačík patří k těm vinařům, jehož vinice letošní mrazíky celkem vykosily, tak snad bude počasí po zbytek roku fajn, aby se podařilo některé ztráty eliminovat.

IMG_4215[1]

Od Čačíka se šlo na vína Petra Korába. Opět jsem nepřechutnal úplně vše, přiznám se, že příliš mne neoslovily bublinky Future Sekt 2015, ze všech stran trochu moc nabušené, kyselina, zbytkový cukr, prostě scházela elegance… Naopak palec nahoru dávám za Sauvignon blanc 2016, ve vůni s tóny broskve, bylinek a jemné kořenitosti, v chuti krásně svěží, s vyšší kyselinou, tóny bílé broskve, grepu a bylinek. Delší dochuť. Serióznější pití je pak určitě Pinot blanc 2016, školený ve velkých akátových sudech, s výraznou zlatavou barvou a komplexní květinovo – medovou vůní, doplněnou o bílé peckoviny. V chuti krásně vyvážené, komplexní, se zřetelným sudem a příjemnou kyselinou. Pěkně vrstevnaté víno s dlouhou koncovkou.

IMG_4216[1]

Hodně mne bavila vína od Zdeňka Vykoukala. Počínaje úvodním vínem Blanc 2015, tedy 100% Müllerem-Thurgau, krásně pitelné víno na běžné popíjení, konče parádním Svatovavřineckým 2015, ze staré, aktuálně již vyklučené vinice. Ročník 2016 bude z původních keřů poslední. Plnější červené víno, s tóny malin, červeného rybízu, švestky, jemnou kořenitostí a slušnou délkou. Na jazyku lahůdka. Moc se mi ale líbil také Ryzlink vlašský 2015, delikátní a jemně smetanové Neuburské 2015, ale i řízný limetkovo-citrusový Ryzlink rýnský. Až na Veltlín, kde bylo na mne trochu moc sudu, byla vína krásně čistá, odrůdově charakteristická.

IMG_4217[2]

S Petrou Brédovou se už šlo tvrdě do oranžova. Bez natahování na skřipec přiznám, že tady hokejovým slangem trochu bruslím na tenkém ledě. Každopádně mi přišla fajn hodně aromatická, do muškátu laděná kombinace Muškát + Müller Thurgau 2016 a pak Cuvée Kraví hora 2016, tvořené kombinací odrůd Ryzlink vlašský, Tramín červený, Veltlínské zelené a Neuburské. V chuti příjemně suché, živé, energické, s tóny exotického koření, růže a výraznějším tříslem v závěru. Dobře se to pilo, navíc určitě zajímavé víno do gastronomie.

IMG_4219[2]

Konečně jsem měl také možnost „přejet“ si celého Richarda Stávka, tedy myšleno jeho vína. Musím říci, že vína mi obecně chutnala, se zajímavou strukturou, velmi často robustní a jemná zároveň, platí to pro Kelberg 2015 i Špígle – Bočky 2015, s tóny exotického ovoce, broskve, bylinek a vanilky. Z oranžové sestavy mne ale asi nejvíce chytly za srdíčko Odměry 2015. Víno dominantně tvořené odrůdou Pinot blanc, jejíž noblesa je ve víně krásně čitelná, s malou příměsí Chardonnay. Ve vůni jemné, s nádechem medových tónů a bylinek, v chuti přímé, s příjemnou kyselinou, s tóny peckovin. Poznamenal jsem si „prostě paráda“, takže tak, dodám snad už jen dlouhou delikátní dochuť. Z trojice červených pak pro mne jasný vítěz Veselý 2015, s komplexní aromatickou na nose, v chuti příjemná kombinace vyšší kyseliny a ovocných tónů připomínajících maliny, červený rybíz, borůvky. Plnější víno s delší koncovkou.

IMG_4221[1]

A u červených už zůstaneme. Na závěr jsem si nechal zastavení u Oty Ševčíka. Pěkné byly určitě bílé Pinoty 2015, tedy směs odrůd Pinot blanc (50 %), Pinot gris (40 %) a Chardonnay (10 %), plnější v chuti, vyvážená kombinace ovocných tónů a jemné kořenitosti ze sudu. Mlsně jsem se musel oblíznout u Svatovavřineckého 2015, s krásně šťavnatou a mladistvou chutí s tóny čerstvého ovoce, malin, červeného rybízu, brusinek, lehce kořenité. Koncentrované, dlouhé, delikátní, víno, které se vyplatí zatím uložit na odpočinek a vrátit se k němu tak v horizontu pěti let. No a i na skvělý Pinot noir nakonec došlo. Opět ročník 2015, s koncentrovanou vůní červených peckovin, lehce květinový. V chuti se doslova rozplývá na jazyku, vyvážený, elegantní, s pěknou strukturou. Opět mladík, který bude dospívat do krásy, v tuto chvíli s dominantně ovocnými tóny, jemnou kořenitostí připomínající hřebíček. Dlouhá dochuť.

IMG_4224[1]

Kruh se následně uzavřel a u Tomáše Čačíka jsem musel ještě zdegustovat velmi povedenou škvarkovou pomazánku. Pro nás, kteří jsme na tom s časem trochu hůře a každý víkend si nemůžeme dovolit vyrazit na Moravu prošoupat podrážky v místních sklípcích, to byla skvělá šance potkat zajímavé vinaře a jejich vína. Pokud se organizátoři rozhodnou v budoucnu zopakovat, rozhodně doporučuji vyrazit. Člověk se lehce zakecal, takže z plánované „kratší“ návštěvy se nakonec ochutnávání protáhlo na skoro tři hodinky čistého času. Tak na zdraví!

Morava

Okomentovat:

*

Loading...