Krajem Amarone, grappy a Soave

Květen, 23.05.2019 07:40

Nikde jinde v Itálii se nepije tolik jako v Benátsku, prohlásila hrdě místní průvodkyně nedlouho po našem příletu na letiště v Miláně. Majitel penzionu, jakoby to chtěl po příjezdu do vinařského regionu Valpolicella stvrdit činy a na uvítanou na terase bez otálení servíroval grappu, domácí bylinný likér a limoncello. Zdá se, že Benátčané Čechům prostě rozumí, ale my jsme přijeli hlavně za vínem. Tři dny jsme se proto toulali po zdejších vinařstvích a ochutnávali Amarone, Ripasso, Recioto nebo Soave Classico.

60586997_2211035495645515_207799086240235520_n

Valpolicella leží na východ od jezera Garda a severně od Verony. Zatímco nejslavnější benátské město vinice doslova obléhají, od jezera je region ještě oddělen vinařskou oblastí s názvem Bardolino. Celkem má Valpolicella zhruba 7000 hektarů vinic, kterým dominují červené odrůdy. Z nichž vinaři lahvují zdejší slavná vína Valpolicella Classico, Valpolicella Ripasso, Amarone della Valpolicella a sladké Recioto della Valpolicella.

Pohled na vinice Valpolicelly, ale i nedalekého Soave Classico, je pro našince celkem nevšedním zážitkem. Důvodem nejsou jen krásně zakroucená a dlouze se vinoucí údolí obehnaná nevysokými kopci osazenými révou. Je to zejména velmi rozšířený vysoký systém vedení révy tzv. pergola Veronese. Sklízet hrozny na pergolách je prý velice příjemná záležitost. Do vinařství Le Bignole si to v rámci podzimní brigády můžete přijet vyzkoušet. První den obvykle všichni pracují s nadšením, ale brzy se začínají dostavovat bolesti za krkem a neustále zvednuté ruce vyvolávají pocit, že vám v ramenech odpadnou.

Hlavním důvodem, proč vinaři vedou zdejší révu vysoko, je ochrana některých odrůd před možným spálením od sluníčka, protože nad volně visícími hrozny bývá částečně propustná vrstva listů. Lepší je také ventilace vzduchu kolem hroznů, ale i ochrana před možnou vlhkostí od země.

60589639_1068253220052647_129169552289300480_n

S tou vlhkostí to ale v posledních letech zas tak žhavé není, problém mívají vinaři spíše opačný. Proto jsou dalším specifikem místních vinohradů všudypřítomné trubky umožňující závlahu vinic, pokud je potřeba. Ve zdejších vinařských regionech je zavlažování povoleno a tak pokud udeří sucha, mají tu pojistku, jak révě ulevit. Dle vinařů se ale k tomuto kroku přistupuje jen v krajním případě, jako tomu bylo v extrémně suchém roce 2017. Ve vinařství Suavia sídlícím v srdci oblasti Soave Classico navíc potvrdili, že pokud chcete vodu do vinic aplikovat, musíte si pro takový účel vybudovat vlastní studnu.

Pestrá škála chutí a vůní

Region Valpolicella je až na malé výjimky regionem červených vín. Recioto di Valpolicella je tradičním vínem, Amarone di Valpolicella dnes nejslavnějším a Ripasso di Valpolicella nejrozšířenějším. Odlišnosti ve stylech vín z Valpolicelly jsou tvořeny širokou paletou faktorů. V první řadě jsou to samozřejmě specifika terroriru v jednotlivých zdejších údolí. Navíc si tu vinaři hrají s pestrou kombinací lokálních odrůd, kterým vévodí zejména Corvina, Corvinone a Rondinella, doplněné o další odrůdy jako Molinara, Croatina nebo Oseleta. Všechna významná zdejší vína jsou vždy směsí více z nich a třeba to, jestli je ve víně 5 % Molinary nebo 5 % Oselety se do finálního stylu promítá zásadně. Pozitivním trendem určitě je, že mezinárodní odrůdy jsou ve vínech z Valpolicelly absolutně okrajovou záležitostí a vinaři dnes sází na lokálnost. Amarone a Recioto jsou také vína, u kterých hraje roli délka sušení hroznů před jejich lisováním. Někdy krátce sušené hrozny používají vinaři i v případě vín Valpolicella Superiore.

Co vinařství, to vlastní rukopis a styl. Krásně se to ukázalo u tří vinařství, která jsme navštívili. Le Bignole je tradiční vinařství jehož historie sahá až do roku 1818 a i v nevelkém sklepě jasně dominují objemné slavonské duby. Z prezentovaných vín se jako nejzajímavější ukázalal Valpolicella Ripasso 2016, krásně koncentrovaná, plnější a delší. Králem ochutnávky bylo Amarone della Valpolicella 2013, s tóny lehce do sušených peckovin, koncentrované „jammy“, kořenité, s náznakem zemitosti, starého sudu. Naopak Recioto mi v tomto případě úplně nesedlo, na můj vkus moc ovocné a vtíravé.

IMG_20190516_163903

IMG_20190516_170442

60840253_1068253303385972_453960863318016000_n

Vinařství Roccolo Grassi je naopak z kategorie nových vinařství, která se velmi rychle etablovala mezi absolutní špičku regionu. Založené teprve v roce 1996, sídlící na pomezí mezi oblastmi Valpolicella a Soave. Název vinařství odkazuje na prémiovou polohu, ze které pochází hrozny pro výrobu Amarone. Sklepu vládne mladý a talentovaný Marco Santori. Jeho vína reprezentují spíše moderní styl, kombinují v sobě sílu a eleganci. Jsou plná a mohutná, zároveň svůdně aromatická a v chuti krásně vrstevnatá. Pro Amarone Marco kromě hlavních odrůd používá výraznou Oseletu a také Croatinu. Zrání probíhá zejména ve francouzských barikových sudech. Produkce je velmi omezená, ročně kolem 50 000 lahví. Zajímavé a řízné je Soave 2016 La Broia z vinice obklopující vinařství v obci Mezzane. Marco Santori nevěří v kategorii Ripasso a lahvuje Valpolicellu Superiore a samozřejmě vlajkovou loď v podobě Amarone della Valpolicella. Víno ročníku 2013 je úchvatné, s tóny tmavých bobulovin, výrazně kořenitými tóny připomínajícími až portské. Víno je hodně suché. Štěstí jsme měli na Recioto della Valpolicella 2015, víno, které ve vinařství lahvují jen v mimořádných letech. Předchozím byl rok 2009.

IMG_20190517_165111

IMG_20190517_175222

Esence elegance a delikátní ovocností, to jsou vína vinařství Speri. Historie vinařství sahá až do roku 1874 a po celou dobu si vinařství zachovává rodinný charakter. Dnes jsou ve vinařství zapojeni zástupci páté až sedmé generace potomků původního zakladatele. Celkem vinařství obhospodařuje 60 hektarů vinic, které jsou vedeny v čistě organickém režimu. Jako jedni z prvních v oblasti Valpolicella začali ve vinařství s konceptem lahvování tzv. single vineyard vín. Nejprve to bylo Amarone Sant’Urbano a později bylo přidáno i víno Valpolicella Superiore Sant’Urbano. Specifikem Speri, které se podepisuje na stylu vín tohoto vinařství, je určitě používání odrůdy Molinara. S dříve relativně oblíbenou odrůdou dnes řada vinařství nepracuje, protože ve finále její vína postrádají výraznější barvu a tělo. U Speri Molinara tvoří vždy zhruba 5 % směsi pro Amarone a 10 % pro vína Valpolicella. Podle Speri je naopak odrůda nenahraditelným zdrojem svěžesti. Vína od Speri mají navíc velkou životnost, o čemž jsem tu psal relativně nedávno.

IMG_20190518_154101

IMG_20190518_163856

V rámci region Soave Classico jsme zaskočili do organického vinařství Suavia. V něm samozřejmě sází zejména na odrůdu Garganega, ale velká pozornost se tu věnuje i “věčně druhému” Trebbianu di Soave. Odrůda používaná historicky jen jako příměs se dočkala v Suavii samostatného vína a nutno dodat skvělého. Ze 14 různých klonů ve spolupráci s univerzitou v Miláně vybrali čtyři nejzajímavější a osadili je do vinice s názvem Massifitti. Stejnojmenné víno ročníku 2016 nemělo chybu. Rieslingového stylu, říznější, parádně minerální, s potenciálem dál vyzrávat v horizontu několika dalších let. Soave tu mají také velmi dobré, určitě vyzkoušejte Monte Carbonare. Suavie jednoznačně patří mezi nejlepší rodinné výrobce tohoto regionu, kterému dominují obří průmyslové kooperativy. Krásné výhledy z vinic bohužel kazil pohled na škody, které tu před nedávnem zanechalo nečekané krupobití.

60963669_1068253343385968_1605576895435374592_n

IMG_20190517_115750

60560136_1068253380052631_3998334829945946112_n

Pokud jste vinařský kraj severně od Verony zatím neměli možnost prozkoumat, dejte si ho na wishlist a vyrazte. Tradice se tu mísí s dynamičností a entusiasmem místních výrobců. Skvělých vín tu najdete hodně a strádat nebudete ani gastronomicky. Ryb a kuřecího tu mají pomálu, zato hovězí, kachní, koňské nebo oslí maso vám na talíři skončí ani nemrknete. A pokud nejste podobně jako já na kafe, můžete se v místních restauracích  velmi dobře bavit hláškou “una piccola grappa, per favore”.

IMG_20190516_145357

Okomentovat:

*

Loading...