Když dostane našinec chuť na pořádné bublinky, velmi často mu skončí ve skleničce (či chcete-li ve flétničce) šampaňské, Prosecco nebo třeba Crémant d Alsace. Vyhlášeným vínům ovšem v regionu střední Evropy roste dravá konkurence. Sekty vyráběné klasickou metodou se derou na výslunní v sousedním Rakousku, které nedávno představilo nový systém značení těchto vín, ale i na Moravě. V tuzemsku založený spolek některých výrobců šumivých vín loni poprvé vyhlásil 27. listopad oficiálním Dnem klasického sektu České republiky. Vyroste zajímavá alternativa k listopadovým oslavám Svatomartinského vína?
V rámci regionu střední Evropy je šumivým lídrem bezesporu Německo, bez ohledu na to, zda se bavíme o spotřebě nebo produkci sektů. Pokud Němci řeknete “Dej si pohov, koukej vyšumět” bez problémů poslechne a otevře si lahev bublinek. Třeba v roce 2013 obyvatelé Německa spořádali 305 milionů litrů sektu. Velkou část tamější poptávky přitom pokrývají němečtí výrobci.
Zemí, která je relacemi mnohem více podobná České republice, je Rakousko. U našich jižních sousedů se propagaci sektů cíleně věnují několik let a nese to ovoce v podobě rostoucí spotřeby šumivých vín. V roce 2008 byl na 22. října ustanoven oficiální “Den rakouského sektu”, v rámci kterého probíhají různé degustace a osvětové akce. Hlavním cílem tohoto svátku je zvýšit povědomí o kvalitních vínech z této kategorie, odrůdách a oblastech, kde sekty vznikají. Aktuálně Rakušané vypijí ročně kolem 12 milionů “svých domácích” sektů, což je prý od roku 2008 nárůst o 30 %.
Podobnou cestou, jako rakouští vinaři, se nyní vydávají i někteří menší producenti sektů vyráběných klasickou metodou v Česku. Koncem loňského roku založili spolek Klasický sekt, který bude usilovat o propagaci šumivých vín vyráběných klasickou/tradiční metodou kvašením v lahvi. Zakládajícími členy jsou zástupci vinařství SEKT JAN PETRÁK a PROQIN. Další členové by mohli celkem rychle přibývat, tato kategorie vín je ostatně mezi tuzemskými vinaři v posledních letech hodně na vzestupu, lahvovat sekty se snaží stále více firem.
„K založení spolku nás vedlo hluboké přesvědčení, že tento tradiční vinařský produkt si zaslouží mnohem větší pozornost, než mu byla doposud věnována. Klasický sekt považujeme za moderní nápoj, který není určen pouze jako doprovod slavnostních příležitostí,“ vysvětluje na internetových stránkách spolku Martin Prokeš, jeden ze zakladatelů Klasického sektu a pokračuje: „Rádi bychom vybudovali novou tradici, podobně jako se to podařilo například u svatomartinských vín a každoročně bychom chtěli pořádat takovýto festival na podporu věhlasu šumivých vín s původem v České republice.“
Dnes Češi otevřou ročně něco kolem 15 milionů sektů, produkce Bohemia Sekt jednoznačně dominuje. Ačkoliv vinařská firma ze Starého Plzence celkem pravidelně představuje prémiovější šumivé novinky, nejviditelnější položkou sortimentu jsou základní sekty v supermarketech dostupné za cenu lehce převyšující 100 Kč. Sekty vyrobené tzv. šampaňskou či klasickou metodou tvoří z celkové produkce sektů v ČR jen malý zlomek. Dle dostupných informací a průzkumů by to mohlo být zhruba půl milionu lahví za rok.
Vysvětlit tuzemským spotřebitelům, že nejsou bubliny jako bubliny a v čem klasická metoda druhotného kvašení spočívá, tedy nebude jednoduché. Moravští vinaři budou muset přesvědčit jednu skupinu zákazníků o tom, že se vyplatí si něco připlatit, jiné vínomilce zase o tom, že Morava nabízí zajímavou alternativu špičkovým vínům z Francie nebo Itálie.
První vlaštovkou, kterou asi většina z vás ani nezaznamenala a kterou spolek klasického sektu ještě stihl koncem roku 2014 ohlásit, je Den klasického sektu, stanovený na 27. listopadu. Možná někoho překvapí, proč zrovna konec roku, který se ještě veze na masivní kampani na Svatomartinské víno. Odpověď je prostá. Na Silvestra Češi otevřou něco kolem čtyř milionů sektů, a jakákoliv propagace před tímto vrcholem šumivé sezóny tak dává více než smysl.
Dle vyjádření zástupců nově vytvořeného spolku pro blog Pod korkem se v každém případě bude pořádat Den klasického sektu i v listopadu letošního roku. Členové pak připravují další osvětové akce, jako spolupráci s Asociací hotelů a restaurací ČR nebo komunikaci s médii. „Situace v tuzemsku se velmi pomalu mění k lepšímu, někteří již poučení milovníci umí ocenit klasické šumivé víno, ohodnotit a porovnat rozdíl mezi anonymní produkcí a originálem kvašeným na láhvi. Věříme optimisticky, že tyto trendy budou pokračovat. Pokud ano, tak samozřejmě s atraktivností růstu trhu, bude růst i domácí produkce. Poptávku ovlivňuje především informovanost a edukace milovníků šumivých vín, a především proto byl založen zájmový spolek Klasický sekt,“ zaznívá ze Spolku Klasický sekt.
A osvětou či společnými propagačními aktivitami to ale nemusí skončit. Nabízí se speciální značení či logo, které by na svých lahvích členové spolku mohli používat, zajímavou inspirací je určitě i nedávno schválená třístupňová klasifikace sektů představená v již zmíněném Rakousku. Jak konkrétně vypadá?
„Úroveň 1“ garantuje, že všechny hrozny použité pro výrobu šumivého vína pochází z Rakouska a rovněž výroba proběhla na území této země. Před uvedením do prodeje musí víno zrát alespoň devět měsíců na kvasnicích. O stupeň vyšší „Úroveň 2“ už zaručuje, že víno bylo vyrobeno tzv. méthode traditionnelle, tedy včetně sekundární fermentace v lahvi. Hrozny musí pocházet z jednoho vinařského regionu v rámci Rakouska, minimální doba zrání vína je stanovena na 18 měsíců.
Na vrcholu kvalitativní pyramidy pak stojí vína kategorie nejvyšší, kde kromě tradiční metody musí být dodržen původ vždy z jedné konkrétní lokality či vinařské obce. Vína mohou být uvedena do prodeje nejdříve tři roky po sklizni, přičemž musí strávit alespoň 30 měsíců zráním na kvasnicích.
Bude zajímavé sledovat, jak se nový systém klasifikace rakouských sektů osvědčí a jaké přinese výsledky. Zástupci místních výrobců hovoří doslova o milníku či historickém okamžiku, který rakouské sekty postaví na úroveň nejlepších šumivých vín světa.
Tuzemští vinaři by sice podobnou kvalitativní škálu zřejmě nevyužili na podporu mezinárodní image tak jako rakouští vinaři, většinu vín si ostatně bez problémů vypijeme sami. Na druhou stranu jako srozumitelný návod pro tuzemské zákazníky tápající v nabídce by mohla posloužit dobře. Potvrzuje to i vyjádření, které jsem na toto téma dostal ze spolku Klasický sekt: „Bezesporu to může být zajímavé pro nový klasifikační systém v ČR, který bude jasnou a srozumitelnou garancí kvality pro spotřebitele. Stejně jako byla inspirace rakouského apelačního systému DAC pro tuzemské VOC.“
Pokud by tedy platila paralela se systémem VOC (Vína originální certifikace), který jsme zavedli na Znojemsku sedm let po prvním DAC Weinviertel (2002), tak bychom se mohli vlastní kvalitativní škály u sektů dočkat někdy v roce 2021. Ale třeba to bude mnohem dříve, nechme se překvapit…
