Jak se míchá šampaňské

Září, 22.09.2011 07:51

Jestliže jsme minulý měsíc opouštěli Alsasko stím, že jde o oblast, kde ve Francii výjimečně vznikají jednoodrůdová vína, tak Champagne je pravý opak. Tady se totiž míchá „o 106“. Nejen odrůdy, ale i hrozny zvinic různých podoblastí a dokonce i vína z různých ročníků. Vpřípadě výroby šampaňských Rosé je dokonce povoleno přidávat do bílého sektu červené víno.Chcete se v šampaňských trochu zorientovat? Čtěte dále.Vzávěru článku přidávám jeden tip na výborně namíchané šampaňské Champagne Barthélémy millesime 2002.

Šampaňské vzniká kombinací tří šampaňských odrůd – Pinot Noir, Pinot Meunier a Chardonnay. Různé kombinace odrůd zrůzných vinic a podoblastí dávají šampaňským domům skvělou příležitost vybudovat si vlastní nezaměnitelný styl vín, se kterým osloví milovníky bublinek. Každý velký šampaňský dům se přitom snaží udržet svůj rukopis bez ohledu na kvalitu úrody toho či onoho ročníku, a proto skladuje velká množství vín zpředcházejících let. Jejich přidáním do nové produkce tak lze zajistit kontinuitu.

Ročník vs neročník

Tento způsob výroby se používá zejména u tzv. neročníkových šampaňských vín. Vjejich případě budete na láhvi marně hledat rok výroby. Vpřípadě neročníkových vín není využití starších vín nijak limitováno, obvykle se podíl „přídavku“ pohybuje od 5 do 50 %. Tato vína nejsou určena kdlouhé archivaci, naopak je můžete při nejbližších narozeninách či promoci bez obav odšpuntovat. Druhou skupinou šampaňských vín jsou tzv. ročníková vína. Vtomto případě mohou producenti kombinovat odrůdy a podoblasti, ale vždy vrámci jednoho konkrétního ročníku. Ročníková šampaňská vína mají dobrý potenciál karchivaci, a proto je šampaňské domy většinou dávají do prodeje až po uplynutí několika či několika desítek let. Vzhledem ktomu, že jde o špičková vína, které lze vyrobit jen ze špičkové suroviny, některé šampaňské domy tento druh šampaňských vín zpracovávají jen vpřípadě nadprůměrné úrody.

3 odrůdy na míchání

Odrůdami Pinot Noir, Pinot Meunier a Chardonnay je osázeno téměř 100 % vinic vChampagne. Co se týká zastoupení jednotlivých odrůd, tak nejrozšířenější je odrůda Pinot Noir (39 %). Na druhém místě není dle předpokladů Chardonnay (28 %), ale u nás téměř neznámá odrůda Pinot Meunier (32 %). Pojďme se tedy zastavit zejména u ní. První zmínky o odrůdě

Pinot Meunier

pochází z16. století, kdy pravděpodobně vznikla z odrůdy Pinot Noir. V19. století byla hojně vysázena vseverních vinařských regionech Francie, a to díky velmi dobrým schopnostem vypořádat se snepřízní chladnějšího počasí. Dnes její výskyt mimo Champagne klesá ve prospěch jiných odrůd. VChampagne je vysázen zejména vdepartementech Vallée de la Marne, Aisne a Aube. Mimo Francii se sPinot Meunier setkáte například vNěmecku, kde se nazývá Schwarzriesling. Role této odrůdy byla vChampagne dlouho ve srovnání se zbylými dvěma odrůdami podceňována, ale je to právě Pinot Meunier, který dává šampaňským vínům aromatičnost, svěžest a ovocný charakter. Jeho zastoupení vcuvée bývá menšinové (5 – 20 %). Vína, ve kterých je tato odrůda zastoupena významněji pak většinou nejsou určena kdlouhé archivaci, bývají to naopak neročníková vína k okamžitému vypití (do tří až čtyř let). Výjimkou, která potvrzuje pravidlo, je známý šampaňský dům Krug, který používá Pinot Meunier i pro své prestižní dlouhozrající cuvée. Vrámci legendárního Krug Grande Cuvee tvoří Chardonnay „pouze“ 30 %, Pinot Noir 50 % směsi a Pinot Meunier slušných 20 %. Budoucnost Pinot Meunier však bude vChampagne pravděpodobně hodně trnitá. Aktuálně se od místních vinařů ozývají hlasy, že vsouvislosti spůsobením globálního oteplování je práce stouto odrůdou stále problematičtější. Teplé a slunečné počasí významně urychluje zrání jejích hroznů. Letos se sklízelo rekordně brzy, již 19. srpna. Někteří vinaři proto vChampagne nahrazují ve vinicích Pinot Meunier odrůdou Pinot Noir.

Bílé, růžové a bílé

Pinot Noir se o svou budoucnost bát nemusí. Ostatně patří mezi nejvysazovanější a nejrespektovanější červené odrůdy na světě. VChampagne Pinot Noir najdete zejména voblastech Montagne de Remis a Aube. Tato odrůda dává šampaňským vínům jejich strukturu, intenzitu a hloubku chutí. Pokud se Pinot Noir použije jako jediná odrůda pro výrobu šampaňského vína, nebo je smísen pouze shrozny Pinot Meunier, vznikají tzv. vína Blanc de Noirs. V překladu bílá vína zčerných hroznů. Díky pečlivému způsobu zpracování hroznů jsou totiž šampaňská vína Blanc de Noirs bílá, nikoliv červená.Jedinými barevně vyvedenými šampaňskými víny tak jsou stále populárnější růžová šampaňská (Champagne Rosé). Ta většinou vznikají přidáním malého množství červeného vína do bílého šampaňského. Červené „přicmrndání“ většinou tvoří zhruba 15 % obsahu nápoje. Šampaňské je jedno zmála vín, které povoluje tento způsob výroby růžových vín. Druhou možností je krátká macerace zbarvených slupek odrůd Pinot Noir a Pinot Meunier. Při využití prvního způsobu výroby bývají šampaňská Rosé robustnější a aromatičtější. Poptávka po růžových šampaňských vposledních letech velmi rychle roste. Dnes tvoří Rosé zhruba 8 % vín vyvážených ztéto oblasti. Třetí, ale neméně důležitou odrůdou pro výrobu šampaňských vín je Chardonnay. Tuto odrůdu není potřeba blíže představovat, je to vsoučasnosti zřejmě Král bílých vín. Na tomto blogu jsem navíc o Chardonnay nedávno psal. Vpřípadě Champagne je tato odrůda doma voblasti Côte des Blancs, která se nachází vjižnější části regionu. Tento departement je jediným vChampagne, kde Chardonnay ve vinicích dominuje oproti zbylým dvěma odrůdám. Specialitou některých šampaňských domů je tzv. Blanc de Blancs (bílé zbílých), které označuje víno při jehož výrobě byly použity pouze hrozny zodrůdy Chardonnay. Odrůda má velmi dobrý potenciál archivace, což je jeden zdůvodů, proč nechybí skoro vžádném šampaňském cuvée.Zhruba devět z 10 šampaňských vín jsou směsky červených hroznů a hroznů Chardonnay, v poměru dvě třetiny k jedné třetině. Jen zhruba 10 % tedy připadá na vína Blanc de Blancs, Blanc de Noirs a Rosé. Růžová šampaňská jsou však vsoučasnosti nejrychleji se rozvíjejícím segmentem šampaňských vín.

Dobře namíchané bubliny

Druhou etapu vinařské Tour de France bych zakončil tipem na výborné ročníkové šampaňské víno Champagne Barthélémy millesime 2002. Prestižní časopis Wine Spectator tomuto vínu udělil výjimečných 95 bodů ze 100 možných a udělal zněj vítěze testu 40 šampaňských ročníků 2000 až 2002. Potenciál zrání tohoto vína je prý až do roku 2050. Kdybych vydržel čekat, mohl jsem si sním připít na své 70. narozeniny.Já však víno otevřel již nyní, tedy devět let od jeho nalahvování a vůbec toho nelituji. Získalo si mne zejména výrazné a delikátní kouřové aroma stóny broskve a koření. Díky pěkné kyselince je víno ostré a svěží. Vchuti je středně plné, minerálního charakteru. Víno nabízí velmi dobrý poměr cena a kvalita.

Okomentovat:

*

Loading...