Georgios Ilias: Svoboda ve vinařství je hrozně důležitá

Srpen, 19.08.2013 07:59

Při nedávné cestě na Moravu jsem si domluvil návštěvu u Georgia Iliase. Sympatického vinaře, který obhospodařuje vbio režimu šest hektarů vinic pod Pálavskými vrchy. Vinařství, vinice i dům vPavlově, ve kterém mne Georgios Ilias přivítal, vybudoval vlastními silami. Za horkých letních dní a svýhledem na nádrž Nové Mlýny si na terase domu snadno připadáte spíše jako o stovky kilometrů jižněji někde u středozemního moře.

Nejprve měl Georgios Ilias vinařinu jako koníček, ale ten mu brzy přerostl přes hlavu a od roku 2006 se tak výrobě vín věnuje naplno. Opustil své dlouholeté zaměstnání a rozhodl se kompletně změnit svůj život. Jak sám říká, kpřírodě ho to vždy táhlo, a proto dnes zpětně svého rozhodnutí vžádném případě nelituje. Není také důvodu. Vinařství má za sebou nemálo úspěchů na tuzemských vinařských soutěžích, aktuálně pak zazářilo na Berliner Wein Trophy. Na první zahraniční soutěži, které se vinařství Ilias zúčastnilo, získal Ryzlink vlašský 2011 ledové víno Velkou zlatou medaili a Veltlínské zelené 2012 zlatou medaili. Skupina fanoušků tohoto vinařství v tuzemsku neustále roste a po setkání sGeorgiem Iliasem a po ochutnání jeho vín se do tohoto „klubu“ řadím i já. Více již o vinařství vdnešním rozhovoru.

Jak jste se vlastně dostal kvinaření a výrobě vína? Historie Vašeho vinařství přece jenom není tak dlouhá.

Než jsem se rozhodl založit vinařství, pracoval jsem 22 let na památkovém ústavu. Moje původní představa byla, že budu o víkendu jezdit rybařit do Pavlova, a pořídil jsem si zde proto chalupu. Vzhledem k tomu, že vPavlově vyrábí víno snad každý, jsem si brzy začal pohrávat smyšlenkou, že bych rád vytvořil vlastní víno. Své první víno jsem skutečně vyrobil vroce 2000, kdy jsem si udělal prvních 100 litrů vlašáku znakoupených hroznů.

To je ale ještě pořádný kus cesty kvlastnímu vinařství….

Velmi brzy jsem zjistil, že zájem pěstitele a vinaře se nepotkává. Pěstitel chce prodat co nejvíce hroznů, na úkor kvality samozřejmě. Vyrábět vína znakupovaných hroznů tak nebylo to, co jsem chtěl dělat dlouhodobě. Vroce 2002 jsem se rozhlížel po vinicích a měl štěstí na pozemek na Slunném vrchu. Koupil jsem malou vinici a sknihou vruce začal sázet vinohrad. Kulové jsem o tom věděl, ne tedy že bych teď věděl více… Vtéto době jsem zatoužil výrazně změnit svůj život. I sodstupem času jsem hrozně rád, že jsem se vydal na cestu vinaře.

Kolik tedy vsoučasnosti máte vlastních vinohradů?

Vroce 2003 jsem měl 3,5 hektaru vlastnoručně vysazených vinohradů a postupně pak dokupoval další starší vinohrady. Teď jsme na šesti hektarech a plán do budoucna je mít nějakých osm hektarů vinic. Přes to už asi nepůjdeme. Chceme si zachovat rodinný charakter a vo moc větším rozsahu to už asi nejde dělat dobře. Navíc hospodaříme ekologicky, což je velmi náročné. Osm hektarů je pro nás takové maximum. Do budoucna se nechci snikým spojovat a vázat se. Svoboda ve vinařství je hrozně důležitá.

Proč jste se rozhodl pro bio režim?

To tak nějak přirozeně vyplynulo zmé představy o vinohradech a vinaření. Od začátku jsem to tak cítil, ani jsem o ničem jiném neuvažoval. Postupně jsem hledal různé alternativní metody ekologického hospodaření. Vzásadě se opírám o metodiku zpracovanou firmou Biocont vedenou panem ing. Hluchým.

Můžete trochu přiblížit, sčím tedy pracujete?

Vzásadě na jaře používám nějakou síru, pak výluhy zmořských řas, které výrazně zvyšují odolnost rostlin proti perenospoře (plísni révové), ale chrání i proti oidiu (padlí révové). Také používám pomerančový olej proti oidiu, nebo prášek do pečiva proti botrytidě. Prášek do pečiva vkombinaci s pomerančovým olejem funguje úžasně, je to jako když oidium narazí do zdi. Aplikuji také vodní sklo nebo měď a síru. Výluh zmořských řas umožňuje používat výrazně méně mědi.

Do jaké míry je používání výluhů zmořských řas ve vinicích běžné?

Výluhy zmořských řas se vposledních letech poměrně rozšiřují a to i mezi konvenční vinaře. Jsem přesvědčen o tom, že přijde čas, kdy je budou využívat takřka všichni vinaři. Zvyšují totiž odolnost proti perenospoře, ale také částečně proti oidiu.. Nespornou výhodou je , že si choroby proti nim nevytvářejí rezistenci. Prostě si nezvyknou. I za sto let to bude fungovat stejně. U chemických přípravků rezistence vzniká. Navíc je použití výluhů z mořských řas určitě šetrnější vůči přírodě, tak proč je nevyužívat.

Máte ve vinicích poměrně hodně odrůd, jak jste je vybíral?

Víceméně jsem odrůdy vysazoval pocitově. Na Moravě je pestrost odrůd celkem běžná. Což nedokážu posoudit, jestli je dobře nebo špatně. Současný stav tu vznikl historicky. Časem se možná budou vinaři soustředit na menší množství odrůd. Vinaři však do jisté míry reagují na poptávku zákazníků, takže uvidíme, jak se bude situace měnit. Dnes chtějí mít lidé možnost výběru a odrůdovou pestrost vyžadují.

Vy konkrétně nyní odrůdy ubíráte nebo naopak přidáváte?

Já vtuto chvíli spíše ubírám. Zrušil jsem Modrý Portugal. Vinice, ve které byl vysazen, už opravdu dožila. Nyní vní vysazuji Ryzlink vlašský, který si myslím bude na Pálavě stále žádanější. A to i vsouvislosti sdobrou myšlenkou VOC Pálava. Přemýšlím i o posílení Veltlínského zeleného, protože vmístních podmínkách zněj vznikají hodně zajímavá vína. Pěkné jsou tu pod Pálavou i burgundské odrůdy.

Zmodrých odrůd máte Pinot noir a Merlot…

Pinot noir mi vychází každý rok skvěle. To Merlot více odráží podmínky toho či onoho roku. Když je špatný rok, tak má Merlot vyšší kyselinu. Merlot jsem vPavlově vysadil jako první. Čistě na základě osobní zkušenosti, kdy mne vzahraničí jeden konkrétní oslovil a na základě toho jsem si ho vysadil. Vína zněj jsou ale velmi zajímavá, myslím, že jsem se v něm nezmýlil.

Jak se podle Vás zatím vyvíjí podmínky vletošním roce?

Hodně vody zjara jsem přivítal. Vhlubších vrstvách byla půda hodně suchá. Teď je potíž trochu soidium a suchem, a letošní rok tak bude celkem složitý. Dalo se to ale čekat, protože poslední dva roky byly kvinařům celkem milosrdné, takže to už přijít muselo. Aktuálně se musí hodně stříkat. Do čtrnácti dnů snad bude to nejhorší za námi. Některým odrůdám se věnujeme více, protože jsou kchorobám citlivější, jiným méně.

Liší se vtomto případě péče u jednotlivých odrůd nebo vinic?

Ano, liší. Odolnost vůči chorobám souvisí sodrůdou, ale i polohou vinohradu. Například U třech panen, kde jsme 100 metrů od vodní hladiny, navíc vdolíku pod hradem a je tam Modrý Portugal, který patří mezi méně odolné, tak tam se bojuje každým rokem. Zaplaťpánbůh většinou vyhrávám. Na oidium je velmi citlivé třeba také Chardonnay, Merlot zase na perenosporu. Vinice stěmito odrůdami prostě musím více hlídat, více se jim věnovat. Většinou jsou místa, kde se ve vinicích choroby projeví nejdříve. To si vinař postupně ve svých vinicích vychytá. Věnuje jim pak zvýšenou pozornost.

Vloňském roce měla řada vinařství ztráty díky nečekaným jarním mrazům. Co Vy?

Loni jsem ztráty neměl. Smrazem u nás problémy nebyly. Na svazích Pálavy smrazíky prostě problémy dlouhodobě nejsou. Díval jsem se i do kostelní kroniky, která je stará 300 let a která popisuje i vinařské události, a o umrznutí révy jsem tam nic nečetl. Pálava je prostě mimořádná poloha.

Jaká je Vaše filozofie výroby vín ve sklepě?

Snažím se vína dělat co nejjednodušeji a co nejšetrněji. Tedy bez speciálních přípravků. Vyhýbám se zejména takovým těm zkrášlujícím prostředkům. Používám selektované bio kvasinky zjednoho německého vinohradu. Mám je již léta vyzkoušené a zjistil jsem, že nemění odrůdu, pouze odvedou svou práci. Neubírají, nepřidávají, sedí jim i místní mineralita. Spontánní kvašení spíš zkouším. U burgundských odrůd mi dopadlo dobře, zajímavých výsledků jsem dosáhl i u vlašáku. Bílá vína jinak kvasí a zrají vnerezových tancích, červená pak v dřevěných sudech barrique. Doba zrání vtancích resp. sudech se pohybuje od 8 do 24 měsíců.

Vjedné zodpovědí jste zmínil VOC Pálava. Jak se na jeho vznik díváte, uvažujete, že byste se ke sdružení vinařů se svým vlašákem přidal?

Projekt VOC Pálava se mi líbí.. Nevylučuji proto, že bych se časem do spolku přidal. Líbí se mi, že se nejedná o marketingový tah, ale snahu dělat zryzlinku vlašského stále lepší víno.

Ale nezačíná být přece jenom těch VOC vposlední době nějak příliš?

Lidé si jednotlivé VOC sami přeberou. Některá VOC asi vbudoucnu nebudou mít žádný zvuk, po vínech zněkterých jiných bude velká sháňka. VOC Pálava prostě věřím. To je lokalita, která je výjimečná nejen vrámci ČR, ale vrámci celé Evropy.

Máte nějaké konkrétní plány do budoucna?

Naproti svému sklepu bych chtěl postupným krůčky vybudovat nový vinařský provoz. Jak jsem avizoval, také bych chtěl doplnit rozsah svých vinic o dva hektary. Vneposlední řadě bych rád vychoval další vinařskou generaci a hlavně si víno a vše kolem něj pořádně užít. Po velmi příjemném povídání jsme se po necelé hodince přesunuli do chladného sklepa, kde se řeč točila již hlavně kolem jednotlivých vín. Ochutnali jsme řadu mladých zajímavých vzorků. Poznámky jsem si nedělal, takže jen velmi stručně. Jako první víno to byl Ryzlink vlašský 2012 ze Slunného vrchu, který půjde do měsíce do lahve. Zajímavý, nepostrádající typickou mineralitu. Následoval mladý veltlín, šťavnatý, ovocný sminerální a kořenitou stopou. Následovalo polosuché Rulandské bílé 2012 nebo Rulandské šedé, které leželo na slupkách, netradiční, zajímavé, minerálně kořenité. Lahůdkový a voňavý Tramín. Zčervených mne nadchl čerstvě nalahvovaný Modrý Portugal 2011. Parádní. Velký potenciál již nyní naznačuje mladý Merlot 2012, to bude časem asi bomba.Vína Georgia Iliase mi opravdu sedí a budu jim věnovat některý zbudoucích příspěvků. Vinařství totiž nešlo opustit jinak, než skrabicí vín vruce. Pokud budete mít někdy cestu do Pavlova, zkuste si návštěvu útulného sklepa, kde na zrání vín dohlíží sv. Urban, domluvit.

Okomentovat:

*

Loading...