Francouzská vína na kolenou

Květen, 4.05.2011 07:13

Letos vkvětnu to bude již 35 let, kdy francouzská vína utrpěla jednu znejtěžších a nejpřekvapivějších porážek ve své historii. Jde o slepou degustaci, která vstoupila do vinařských dějin pod názvem Judgment of Paris. Britský obchodník Steven Spurrier tehdy nechal největšími odborníky srovnat francouzská a podceňovaná americká vína. Akce se měla změnit vexhibici francouzských vín, ale všechno bylo nakonec zcela jinak.

Celou akci tehdy zpunktoval34letý Steven Spurrier, který ve Francii obchodoval s vínem. Při příležitosti dvousetletého výročí založení Spojených států amerických ho napadlo uspořádat symbolický souboj francouzských a amerických vín. Nutno podotknout, že vté době se vína zamerického kontinentu těšila nulovému respektu a celá akce tak měla být oslavou francouzských vín. Úspěch kalifornských vín nečekal nikdo, ani samotný organizátor Spurrier, jak přiznal vpozdějším rozhovorech. Akce se uskutečnila 24.května 1976 vprostorách pařížského hotelu Intercontinental. Degustaci Spurrier svolal tak rychle, že neměl ani dostatek času přepravit vína zKalifornie standardní cestou, včetně nutných celních formalit. Domluvil se tedy se skupinou Američanů, kteří víno do Francie propašovali ve svých zavazadlech. Úspěch francouzských lahví se dal čekat i sohledem na složení poroty, která měla o vítězích klání rozhodovat. Pokud předpokládáte, že byli rovnoměrně zastoupeni Francouzi a Američané, tak se pletete a máte pravděpodobně přehnaný smysl pro fair play. Vporotě totiž zasedlo 11 odborníků, znichž bylo hned 9 Francouzů, jedna Američanka a jeden Brit. Kromě Spurriera to byli například: Patricia Gallagher, jejíž l’Academie du Vin celou akci sponzorovala, Odette Kahn, vydavatelka časopisu Revue du Vin de France, Aubert de Villaine z Domaine de la Romanee-Conti, Pierre Brejoux z Institutu Appellations of Origin nebo Michel Dovaz zfrancouzského vinařského institutu.

Francouzi poprvé na kolenou

Vsoutěži se zvlášť utkala bílá a zvlášť červená vína. Vrámci první degustace se proti sobě postavila čtyři kalifornská Chardonnay a šest vín stejné odrůdy zBurgundska. Americká vína byla vté době opravdu považována spíše za kuriozitu nevalné kvality a zdevítičlenné poroty tak měl vážnější zkušenost samerickými víny pouze jeden hodnotitel. O to větší šok přišel. Přes všechna očekávání ve slepé degustaci totiž kalifornská vína dosáhla tří ze čtyř nejvyšších hodnocení. Chardonnay ročníku 1973 zChateau Montenela se dokonce stalo absolutním vítězem testu Chardonnay, když na druhé místo odsunulo francouzské Meursault-Charmes Burgundské ročníku 1973. Velký favorit Batard-Montrachet (1973), který byl dříve označen některými francouzskými odborníky za jedno znejlepších bílým burgundských všech dob, obsadil dokonce až sedmé místo. Výsledky prvního kola organizátora jednoznačně zaskočily. Sohledem na své obchodní zájmy totiž sám Spurrier doufal ve vítězství Francie. Značně znepokojen výsledky se tedy pokusil udělat maximum pro to, aby alespoň vsoutěži červených francouzská vína nepadla na oltář hanby. Tento souboj byl ostatně považován za daleko prestižnější a stanout proti sobě měla čtyři Grand Cru vína z Bordeaux proti šesti Cabernetům zKalifornie.

Jít štěstíčku trochu naproti

Spurrier se odchýlil od původního plánu, a aby porotce dostatečně nabudil, rozhodl se nečekat svyhlášením výsledků soutěže bílých vín na samotný konec akce a přítomné soudce o „černém dnu francouzských bílých“ předem informoval. Doufal, že francouzští hodnotitelé ještě více zatlačí ve prospěch domácích červených.Ti bystřejší již možná tuší, že to nebylo nic platné. Ačkoliv vtéto kategorii nebyla americká vína tak dominantní, jako vpřípadě bílých vín, opět se jim podařilo obsadit pozici absolutního šampiona. Vítězem se stal Cabernet z Stag’s Leap Wine Cellars a zneuctění francouzů na jejich domácí půdě bylo dokonáno. Nic na tom nezměnil ani fakt, že domácí vína urvala druhé až čtvrté místo. Stříbrné místo konkrétně obsadil slavný Chateau Mouton-Rothschild (1970), bronz bralo Chateau Montrose a bramborovou medaili Chateau Haut-Brion. Pro domácí vinaře to byl slušně řečeno šok. Francouzská média se proto rozhodla o degustaci pomlčet a doufalo se, že bude bez většího zájmu veřejnosti velmi rychle zapomenuta. To by ovšem nesměl Spurrier pozvat na akcii pařížského korespondenta časopisu Time, George Tabera. Na stránkách tohoto časopisu mu vyšel článek snázvem „The Judgment of Paris“ a tím došlo kdoslova celosvětovému ponížení francouzských vín.

Revoluce v Americe

Dobré skutky bývají po zásluze potrestány, takže francouzští vinaři potrestali Spurriera ročním zákazem účasti na prestižní sérii národních degustací. Zatímco pro Francouze neúspěch vdegustaci neměl významných následků, pro americké vinaře se tato událost stala přelomovou.Objednávky se hrnulyz celého světa. Jen mezi roky 1980 a 1990 se ztrojnásobil počet vinařství vKalifornii. Z 300 jich najednou bylo 900. Produkce vín se od roku 1976 více než zdvojnásobila. Francouzi samozřejmě nesli porážku na degustaci velmi těžko a argumentovali tím, že jejich víno je lepší zdlouhodobého horizontu. Že americká vína oproti těm francouzským prostě velmi rychle ztratí na kvalitě a po pár letech se nebudou dát pít. Tato domněnka ovšem vzala za své vroce 2006, kdy se pod taktovkou Spurriera uskutečnilo při příležitosti 30. výročí slavné degustace nové srovnání amerických a francouzských vín. Degustátoři se jali znovu ochutnat ta samá vína, která proti sobě soutěžila vPaříži vroce 1976. Jak to dopadlo? Světe div se, ale první čtyři místa vprestižní kategorii červených vín Cabernet Sauvignon obsadila kalifornská vína. Francouzi se museli spokojit spátým až devátým místem.

Biják jako víno

Pokud byste chtěli nasát atmosféru kalifornských vinařství 70. let a vychutnat si ponížení francouzských vinařů na vlastní oči, investujte 99 korun do levného DVD snázvem Bottle Shock (v českém názvu Víno roku). Hlavním motivem filmu je totiž právě slavná degustace zroku 1976 a vítězství kalifornských vinařů. Na DVD filmu je sice uvedeno „Natočeno podle skutečné události“, ale sdetaily si filmaři hlavu příliš nelámali. Steven Spurrier se proto od filmu distancoval a obvinil tvůrce, že některá fakta překroutili a jiná si dokonce vymysleli. Příkladem budiž závěrečná scéna degustace, která se rozhodně neodehrává vhotelu Intercontinental. Ve filmu je každopádně kouzelně zachycena uvolněná atmosféra slunné Kalifornie tehdejší doby a nadšení místních podceňovaných vinařů. Doporučuji sledovat se sklenkou vruce.

Okomentovat:

*

Loading...