Dobřichovice, Má úcta!

Září, 7.09.2018 07:21

O víkendu bylo tak škaredě, že se snad nedalo dělat nic jiného než popíjet víno:) Kromě pár zajímavých domácích lahví jsem se prvně vydal na Dobřichovické vinařské slavnosti a hlavně konečně v Berouně objevil zajímavé místečko, kam zajít na skleničku.

IMG_20180901_141911

Ale začněme Pecorinem. Odrůda Pecorino je historicky spjata se středoitalskými regiony Abruzzo a Marche. Výsadby Pecorina v provincii Ancona v Marche jsou zdokumentovány do konce 19. století. Postupem času byla ovšem z vinic vytlačena spolehlivějšími a produktivnějšími odrůdami. Poslední dekádu je ale odrůda znovuobjevena a Italové se do Pecorina zamilovali. Pecorino je „in a hot“.  Typickým znakem Pecorina je svěžest, vína bývají středně plná, v drtivé většině se zpracovávají bez použití sudů. Mezi typická aromata patří tóny jablek a hrušek, zkombinované s delikátními tóny akátu, máty, tymiánu a středomořských bylin. Mladé Pecorino je opravdu hodně příjemně pitelné pití, ale minulý týden se ke mně poprvé dostalo v nazrálejší podobě. Upřímně byl jsem docela zvědav, jak obstojí ve zkoušce času. Pecorino 2013 z vinařství La Valentina moc příjemně překvapilo. Sytější barva, spíše decentní vůně, ale krásná delikátní chuť zralých citrusů, jemně medové, s tóny bylinek a pěknou šťavnatou kyselinou. Nazrále, ale nikoliv unavené. Hezké, připomínající starší Ryzlink rýnský.

IMG_20180901_122755

V Dobřichovicích před polednem pršelo, ale ne tolik, aby to člověka odradilo od cesty bez deštníku z nádraží na zámek. Dobřichovické vinařské slavnosti to už je docela klasika, já si ale letoškem mohl odškrtnout teprve prví účast. Může za to i fakt, že to mám do Dobřichovic aktuálně vlakem, co by kamenem dohodil. V okolí dobřichovického zámku organizátoři rozprostili bezmála tři desítky stánků především moravských vinařství, pár spíše menších dovozců,  nějaké to jídlo na posilněnou a dvě stage s hudební produkcí. Zejména „na ostrově“ to mělo příjemnou komorní atmošku.

Co se vína týče, tak pokud patříte do kategorie už trochu zmlsaných vínomilců, bylo potřeba trochu pozorněji vybírat.  Za každý vzorek se v Dobřichovicích totiž platí žetony, takže se vám velmi brzo může stát, že máte kapsu i skleničku prázdnou. Já vsadil tak trochu na klasiku a ve většině případů jsem byl spokojen. Na zavínění proběhlo jedno z nejlepších vín odpoledne, a sice bylinkovo medový Ryzlink rýnský 2015 VOC ze Sonberku. Zaujal sekt u Hrabala, stejně jako jeho Velká bílá slípka 2015, na sudech udělaná směs odrůd Chardonnay (70 %) a Rulandské šedé. Zhruba půl rok zrání v barikových sudech. Plnější, kořenité víno, s tóny tropického ovoce, bílých květů a vanilky. Na stánku Kolby se vytasili s příjemně nazrálým Ryzlinkem vlašským ročníku 2010. Delší zastávku jsme udělali u novopečeného Vinaře roku. U Volaříků nedávno proběhlo personální zemětřesení a obměně mančaftu a i v Dobřichovicích na stánku rozdával radost Filip Kosek, ještě nedávno tanzberský. Přiznám se, že vína od Volaříka mi ve skleničce nekončí příliš často, rád jsem si tedy pár vín přechutnal. Nejvíce asi zaujalo Chardonnay a Veltlínské zelené, obé ve výběrech z hroznů. Jinde jsme ochutnali celkem slušný Grüner Veltliner z Kremstalu nebo řádně hutné Primitivo.

Odpolední atmosféra vinařských slavností v Dobřichovicích byla taková příjemně lokální, bezprostřední a vřelá, věřím, že místní si tuto akci každoročně nenechají ujít. S přibývajícími hodinami se to navzdory nepřízni počasí začínalo čím dál více zaplňovat a večer to spolu s hudební produkcí mohl být pěkný mejdan.

IMG_20180901_141653

IMG_20180901_131408

My jsme se ale odebrali směr Beroun, kde nás čekalo ještě jedno velké vinné překvapení. V Berouně bydlím už od listopadu a do uplynulého víkendu jsem si tu vlastně nějak nenašel místo, kam chodit za vínem. Teď je všechno jinak. Vzdušnou čarou zhruba 400 metrů od bytu, v uličce boční, zapadlé snad nejvíc jak to jde, nachází se vinný bar a kavárna Má úcta. Určitě na něj narazíte, pokud se půjdete podívat na berounské medvědy, jinak ho nemáte prakticky šanci najít.

Vinný bar od ledna letošního roku provozuje sommeliér Pavol Velič, a kromě vytříbeného servisu se můžete těšit na velmi zajímavý výběr především tuzemských vín, se silnou českou stopou. Velmi rychle jsme si s panem Veličem „kápli do noty“ a vinný večer se tak sem tam zpestřoval vzorky tak říkajíc „na slepici“. Hodně mi zachutnal moselský Riesling Monkey Syndicate 2016 od Gipsy Wines, suchý s řízně šťavnatou kyselinou a typickými moselskými tóny. Víno zábavné a bezprostřední, sedmičku jsem si vzal i domů. Za něco málo více než 250 korun. Láhev!… Ceny jsou pro člověka navyklého toulat se po pražských vinných barech nastaveny v Má úcta zhruba na poloviční hodnotu. Skleničku dobrého vína si tu dáte za 40-50 vočí.

Jako fanda rýňáků jsem samozřejmě nemohl vynechat ani víno Adalbert 2014 Ryzlink rýnský z vinařství Školní statek Mělník. Parádní koncentrovaná záležitost, příjemně nazrálá, citrusová, minerální. V ročence tuzemských vín oceněná 91 body. Až pojedete někdy do Berouna, rozhodně se na skleničku u Pavola Veliče stavte. Já jsem byl nadšen a odnesl si ve finále intenzivnější zážitek než z vinných Dobřichovic. Doufám, že se najde dostatek berounských vinných nadšenců a podnik bude do budoucna jen a jen vzkvétat. Já o Má úcta určitě nezmiňuji naposledy.

IMG_20180902_171305

IMG_20180901_201012_HHT

IMG_20180902_173314

Okomentovat:

*

Loading...