Den s víny Valpolicella a Lugana

Červen, 30.06.2017 08:21

V pondělí se uskutečnil v prostorách restaurace VINOdiVINO celodenní seminář na téma vín Valpolicella a Lugana. Za účasti zástupců konsorcií obou vinařských oblastí jsme měli možnost nasát něco údajů ohledně aktuálního dění a v odpolední části pak pod vedením Michala Šetky projít golfovou terminologií „dvě devítky“ připravených vzorků.

1_011

Letošní rok je pro konsorcium vinařů Lugana něčím mimořádným, slaví totiž výročí 50 let od získání statusu DOC. Tato vína by neměla být našinci úplně neznámým zbožím, vždyť Lago di Garda, na jehož jižním okraji jsou vysazeny vinice pro výrobu těchto vín, je celkem oblíbenou turistickou destinací. Lugana, respektive její producenti aktuálně nezažívají zlé časy. I díky rozvoji turismu v regionu a rostoucím exportům se zvýšilo množství nalahvované Lugany z 8,8 milionů v roce 2010 na 15,1 milionů v loňském roce. Luganu hodně pijí Švýcaři, Němci nebo vínomilci z USA. To u nás to zatím nějak není úplně ono, alespoň taková je moje osobní zkušenost s prodejem vín Lugana.

Přitom kvalitní Lugany je na tuzemském trhu dostatek. Ukázala to ostatně degustace devíti vín různých stylů a vinařství, která byla vybrána pouze ze značek dostupných u českých importérů. Za VinoDoc to byla Lugana 2016 od vinařství Olivini a pro mě osobně bylo zajímavé porovnat charakter mlaďoučkého vína s nazrálým vínem ročníku 2013, který máme aktuálně v eshopu v nabídce. Lugana rozhodně není víno, které by bylo potřeba vypít nějakým kvapem v pubertálním věku, naopak dobré Luganě pár let v láhvi jen prospěje.

1_055

Co bych vypíchnul z devítky bílých vín? Hodně příjemná byla Lugana DOC 2016 „Prestige“ od Azienda Agricola Ca Maiol (z nabídky VinOliva Praha). Víno z 30 let starých keřů, komplexnější na nose do bylinkových tónů, zeleného jablka a bílé broskve. V chuti hodně šťavnaté, příjemně ovocné, ale nikoliv fádní, s vyšší pikantní kyselinkou. Ještě o stupeň lepší bylo víno Lugana DOC 2016 „Marogne“ od Cantina Fratelli Zeni (Mlejnek Fine Wines), s krásně koncentrovanou vůní čerstvých bílých peckovin, citrusů a jemného koření. V chuti krásně svěží, „dá se kousat“, působí plnějším dojmem, díky práci s jemnými kaly až krémové, s tóny lehce do oříšků. Seriózní pití s potenciálem, čistě udělané.

Kategorii Lugana na sudu velmi dobře reprezentovalo poslední víno tohoto flightu – Lugana DOC Superiore 2011 „Madonna della Scoperta“ (dovozce Bresto). Dvanáct měsíců v barikových sudech, pak zrání v láhvi. Víno krásné zlatavé barvy, hodně expresivní na nose, trošku se potřebovalo ve skleničce otevřít, s tóny zralého ovoce, broskví, hrušky nebo exotického liči. V chuti příjemně zapracovaný sud, rafinované a vrstevnaté víno. S tóny exotického ovoce, bílých květů, nasládlou vanilkou a špetkou dřeva. Dlouhé, elegantní a hlavně zábavné víno, z kategorie meditační mok.

Co se týká vín z Valpolicelly, asi jsem jich nevypil v životě nikdy tolik, jako v měsíci červnu 2017. Nejprve jsem organizoval vlastní degustaci na toto téma, pak něco málo ochutnal na Gran Gala u Chovana a teď další nášup a hned pod vedením ředitelky konsorcia Valpolicella paní Olgy Bussinello.

Také Valpolicella je aktuálně v kurzu. Rozloha vinic ve Valpolicelle se za posledních 20 let zdvojnásobila na aktuálních 7850 hektarů, za což lze poděkovat zejména Amarone. V roce 2016 bylo v regionu nalahvováno 60 milionů vín všech kategorií – Valpolicella, Ripasso, Amarone a Recioto, hodnota této produkce dosáhla 560 milionů eur! Amarone z této částky tvoří slušných 330 milionů euro! A kdo je největší „násoska“ Amarone? Dvě třetiny vín Valpolicella míří na export a hned 40 % z tohoto podílu tvoří Německo, USA a Švýcarsko.

1_050

Druhý flight studijního pondělí tvořilo jedna fajnová Valpolicella DOC Superiore 2014 San Pietro z vinařství Monte Tondo, se záplavou ovocných tónů připomínajících maliny, brusinky, švestky nebo třešně. Následoval kvartet vín z kategorie Ripasso a hned čtyři Amarone.

Nejzajímavější Ripasso podle mne bylo víno Valpolicella Ripasso DOC Superiore 2014 „I Berari“ z vinařství Monte Cillario. Krásně kořenitá vůně, s dotekem vanilky a hřebíčku, zralé ovocné tóny připomínající tmavé třešně, černý rybíz nebo švestky. V chuti koncentrované víno, které se dá bez problémů označit za „baby Amarone“, s tóny jahod, malin, hřebíčku. Elegantní kousek, co má styl a šmrnc.

Kategorie vín Amarone della Valpolicella byla celkem očekávaně vyrovnaná. Pokud bych měl doporučit jedno jediné víno, bylo by to Amarone della Valpolicella DOCG 2012 „Torre del Falasco“ od vinařství Cantina Valpantena Verona. Příjemně nazrálé na nose, s tóny sušeného ovoce a troškou lesního podrostu. V chuti delikátní a krásné, na jazyku se objevuje lesní ovoce, povidla, tabák nebo hřebíček. Nádherně sladěné víno, energické, ukázkově kombinuje robustnost a eleganci, tedy typické vlastnosti kvalitního Amarone.

Červená vína splnila očekávání, příjemným překvapením pro mne ale byla vyrovnanost v kvalitě bílých vín Lugana. Jaké zkušenosti máte s Luganou vy? Kdy jste ji pili naposled? Máte nějakou oblíbenou značku?

PS:  Za fotografie děkuji Italsko-české obchodní a průmyslové komoře

Okomentovat:

*

Loading...